1. Který právní předpis upravuje autorské právo a práva s ním související?
Autorské právo a práva s ním související, tj. práva výkonných umělců, výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, vysílatelů, právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, právo nakladatele na odměnu, a dále zvláštní právo pořizovatelů databází jsou upravena zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Prováděcí vyhláškou k autorskému zákonu je vyhláška č. 488/2006 Sb., kterou se stanoví typy přístrojů ke zhotovování rozmnoženin, typy nenahraných nosičů záznamů a výše paušálních odměn. Vyhláška byla změněna novelou č. 408/2008 Sb.
2. Co může být autorským dílem?
Podle § 2 odst. 1 autorského zákona je autorským dílem dílo literární a jinédílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčíčinnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam.
Každé dílo má svou neopakovatelnou jedinečnost. Nemohou existovat dvě naprosto shodná díla, aniž by jedno z děl bylo plagiátem druhého. Pouze fyzické osoby mají schopnost vytvářet autorská díla jakožto jedinečný výsledek tvůrčíčinnosti. Naproti tomu právnické osoby nikdy nemohou být autory děl, mohou pouze vykonávat autorská práva, a to na základě zákona (v případě zaměstnaneckých děl; § 58 autorského zákona) nebo na základě licence poskytnuté autorem (§ 2358 a násl. občanského zákoníku).
Objektivní vnímatelností se rozumí skutečnost, že dílo mohou vnímat i jiné osoby odlišné od autora. K vnímání jinou osobou fakticky dojít nemusí. Stačí, když objektivně existuje tato možnost. Je vyloučeno, aby dílo existovalo pouze v autorově mysli.
Za autorské dílo se považuje též počítačový program, fotografie a výtvor vyjádřený postupem podobným fotografii, které jsou původní v tom smyslu, že jsou autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součástí jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným.
Autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě (např. zaznamenáno na papír nebo na jakýkoli jiný nosič, předneseno, zahráno, zazpíváno apod.).
3. Co nemůže být autorským dílem?
Podle § 2 odst. 6 autorského zákona není autorským dílem zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický vzorec apod.
Často se setkáváme s dotazy, zda je možné autorskoprávně chránit určité metodiky nebo principy (např. principy společenských her). Z výše uvedeného ustanovení § 2 odst. 6 autorského zákona vyplývá, že to možné není. Pokud autor popíše metodiku v knize, je tato forma vyjádření chráněna autorskoprávně jakožto dílo literární. Metodika sama o sobě však chráněna nebude.
4. Kde si mohu registrovat autorská práva k svému dílu (románu, počítačovému programu apod.)?
Autorskoprávní ochrana je neformální. Ke vzniku autorského práva není třeba registrace, neboť autorské právo vzniká již okamžikem vytvoření díla. Jiný režim se uplatňuje v případě práv průmyslových (práva k vynálezům, ochranným známkám, průmyslovým vzorům apod.), kde je naopak registrace podmínkou vzniku ochrany. Informace o průmyslových právech naleznete na webových stránkách Úřadu průmyslového vlastnictví (www.upv.cz).
Pro zjednodušení důkazní situace v případě sporu o autorství doporučujeme ponechat si veškeré přípravné materiály (pracovní verze textu, skicy). Dále je zde možnost využít služby některého z kolektivních správců nebo uměleckých agentur (uzavřít s nimi smlouvu o úschově díla; dílo je zde ponecháno v trezoru) nebo uschovat dílo u notáře.
5. Kde mohu získat ©?
Symbol ©, označovaný jako copyrightová výhrada či doložka, dnes již nemá prakticky žádnou právní relevanci. Její význam je pouze informativní.
Výhradu v podobě © jméno subjektu oprávněného udělovat svolení k užití díla, rok zveřejnění díla je možno uvádět na každé rozmnoženině díla od okamžiku jeho zveřejnění. Poskytuje informaci o tom, na koho se obrátit s žádostí o udělení licence k užití díla. Takovou osobou může být autor, popř. jeho dědic, zaměstnavatel v případě zaměstnaneckých děl, nakladatelství v případě, že je nositelem výhradní licence s právem poskytovat podlicenci, apod.
6. Kdo jsou kolektivní správci?
Kolektivní správci práv jsou podle § 95a autorského zákona právnické osoby tvořené nositeli práv /podle § 96a odst. 3 písm. a) autorského zákona musí mít právní formu spolku/, které na základě uděleného oprávnění ke kolektivní správě vykonávají pro tyto nositele práv jako jediný nebo hlavní účel své činnosti kolektivní správu a které nejsou založeny za účelem podnikání ani jiné výdělečné činnosti nebo které jsou řízeny svými členy.
Kolektivní správci zastupují nositele práv při uzavírání licenčních smluv např. s provozovateli restaurací, provozoven služeb, s pořadateli hudebních produkcí a vybírají autorské odměny. Dále vybírají odměny příslušející nositelům práv z autorského zákona (např. odměny z nenahraných nosičů a z přístrojů, které přísluší nositelům práv v souvislosti s rozmnožováním pro osobní či vlastní vnitřní potřebu, odměna za půjčování v knihovnách, odměna při opětném prodeji originálu uměleckého díla ad.).
Odměny pak rozdělují a vyplácí jednotlivým nositelům práv v souladu s rozúčtovacím řádem. Kolektivní správci zastupují na základě recipročních smluv se zahraničními partnerskými organizacemi také zahraniční nositele práv.
7. Kolik kolektivních správců práv působí v České republice a které nositele práv zastupují?
V České republice působí na základě oprávnění udělených Ministerstvem kultury šest kolektivních správců, každý z nich zastupuje určitou skupinu nositelů práv pro určitá práva.
DILIA (www.dilia.cz), zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.
OSA (www.osa.cz), zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.
INTERGRAM (www.intergram.cz), zastupující výkonné umělce, tj. hudebníky, zpěváky, tanečníky atd., a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.
OOA-S (www.ooas.cz), zastupující autory výtvarných děl, tj. děl malířských, grafických, sochařských, fotografických a děl vyjádřených postupem obdobným fotografii, děl architektonických, včetně děl urbanistických, a dále výtvarné autory obrazové složky audiovizuálních děl, tj. kameramany, architekty, scénografy a ostatní výtvarníky audiovizuálních děl.
GESTOR (www.gestor.cz), zastupující autory výtvarných děl při výkonu jejich práva na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého.
OAZA ( www.oaza.eu), zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.
8. Provozuji restauraci (hotel, kadeřnictví, obchod), ve kterém mám TV/rozhlasový přijímač/přehrávač zvukových záznamů. Musím platit autorské odměny?
Ano. Podle autorského zákona prostřednictvím takového zařízení zpřístupňujete autorská díla, umělecké výkony a zvukové či zvukově obrazové záznamy veřejnosti. To můžete činit pouze se souhlasem nositelů práv (tj. autorů, výkonných umělců a výrobců zvukových či zvukově obrazových záznamů) a po zaplacení autorské odměny. Souhlas získáte tak, že uzavřete smlouvu s příslušnými kolektivními správci.
9. Proč musím platit autorské odměny za TV / rozhlasový přijímač v provozovně, když již platím koncesionářské poplatky?
Koncesionářské poplatky jsou upraveny zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění, a jsou spolu s příjmy z reklamy jedním ze základních zdrojů pro financování veřejnoprávního Českého rozhlasu a České televize. Naproti tomu autorské odměny náleží nositelům práv podle autorského zákona, tj. autorům, výkonným umělcům a výrobcům zvukových či zvukově obrazových záznamů a vysílatelům.
10. Proč musím platit dvěma (více) kolektivním správcům? Neplatím několikrát totéž?
Jednotliví kolektivní správci zastupují různé okruhy nositelů práv (např. spisovatele, skladatele, zpěváky, herce, výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů), kteří se společně podílejí na vzniku autorských děl, zvukových záznamů apod. Nedochází tedy k dvojím platbám za autorská práva, prostřednictvím každého jednotlivého kolektivního správce platíte jiným osobám.
K výběru těchto odměn jsou oprávněni kolektivní správci, kteří získali od Ministerstva kultury příslušné oprávnění. V tomto případě se jedná o kolektivní správce DILIA, OSA, INTERGRAM, OOA-S a OAZA.
DILIA, zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.
OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.
INTERGRAM, zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.
OOA-S, zastupující autory výtvarných děl. Tento kolektivní správce odměny nevybírá v případě provozování rozhlasového vysílání.
OAZA, zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.
Vzhledem k tomu, že kolektivní správci jsou oprávněni pověřit výkonem kolektivní správy jiného kolektivního správce, s účinností od 1. 1. 2018 vytvořili kolektivní správci OSA, INTERGRAM, DILIA, OOA-S a OAZA pověřenímkolektivního správce OSA jedno kontaktní místo pro uzavírání licenčních smluv a plateb z nich vyplývajících, a to pro případy užití podle § 20 a § 23 autorského zákona (audio přístroje a TV/rozhlasové přístroje ve veřejných prostorech, jako jsou zejména restaurace, bary, provozovny obchodu a služeb, nebo ubytovací zařízení).
Na základě uvedeného pověření je OSA oprávněna za všechny kolektivní správce, kteří ji pověřili, uzavírat licenční smlouvy s uživateli a vybírat odměny podle aktuálních sazebníků jednotlivých kolektivních správců s tím, že takto vybrané odměny následně kolektivním správcům, kteří ji pověřili, rozděluje. Uživatelská veřejnost tak pro uzavírání příslušných licenčních smluv a placení odměn má jen jediného partnera.
Kontaktním místem pro uzavření licenční smlouvy je Zákaznické centrum – Havlíčkův Brod, Nádražní 397, Havlíčkův Brod, PSČ 580 01, telefon: + 420 220 315 000, email: vp@osa.cz.
11. Mám TV/rozhlasový přijímač v restauraci (kadeřnictví, obchodě). Komu jsem povinen platit autorské odměny?
Pokud máte na provozovně umístěn TV/rozhlasový přijímač, jste dle ustanovení§ 23 tzv. provozovatelem TV/rozhlasového vysílání, neboť prostřednictvím TV/rozhlasového přijímače sdělujete autorská díla (a jiné předměty autorskoprávní ochrany) veřejnosti tj. svým zákazníkům. Za takové užití děl jste povinen platit odměny oprávněným kolektivním správcům, kteří autory a jiné nositele práv zastupují.
K výběru těchto odměn jsou oprávněni kolektivní správci, kteří získali od Ministerstva kultury příslušné oprávnění. V tomto případě se jedná o kolektivní správce:
DILIA, zastupující autory děl literárních, dramatických, hudebně dramatických, choreografických a pantomimických, dále autory scénické hudby zvlášť vytvořené pro užití v díle dramatickém, choreografickém a pantomimickém a dále dabingové režiséry.
OSA, zastupující autory hudebních děl s textem nebo bez textu, tj. hudební skladatele a textaře.
INTERGRAM, zastupující výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů.
OOA-S, zastupující autory výtvarných děl. Tento kolektivní správce odměny nevybírá v případě provozování rozhlasového vysílání.
OAZA, zastupující zvukaře – autory, tj. mistry zvuku.
S ohledem na skutečnost, že kolektivní správce může pověřit výkonem kolektivní správy jiného kolektivního správce, v současné době vybírají poplatky tři kolektivní správci: INTERGRAM, OSA (autorizována DILIí a OOA-S) a OAZA.
12. Komu mám platit v případě, že provozuji TV/rozhlasový přijímač na hotelovém pokoji?
Platíte za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání„na provozovně“ kolektivnímu správci OSA.
Vzhledem k tomu, že kolektivní správci jsou oprávněni pověřit výkonem kolektivní správy jiného kolektivního správce, s účinností od 1. 1. 2018 vytvořili kolektivní správci OSA, INTERGRAM, DILIA, OOA-S a OAZA pověřením kolektivního správce OSA jedno kontaktní místo pro uzavírání licenčních smluv a plateb z nich vyplývajících, a to pro případy užití podle § 20 a § 23 autorského zákona (audio přístroje a TV/rozhlasové přístroje ve veřejných prostorech, jako jsou zejména restaurace, bary, provozovny obchodu a služeb, nebo ubytovací zařízení).
Na základě uvedeného pověření je OSA oprávněna za všechny kolektivní správce, kteří ji pověřili, uzavírat licenční smlouvy s uživateli a vybírat odměny podle aktuálních sazebníků jednotlivých kolektivních správců s tím, že takto vybrané odměny následně kolektivním správcům, kteří ji pověřili, rozděluje. Uživatelská veřejnost tak pro uzavírání příslušných licenčních smluv a placení odměn má jen jediného partnera.
Kontaktním místem pro uzavření licenční smlouvy je Zákaznické centrum – Havlíčkův Brod, Nádražní 397, Havlíčkův Brod, PSČ 580 01, telefon: + 420 220 315 000, email:vp@osa.cz.
13. Kdo je kolektivní správce OAZA a proč musím této organizaci platit?
Ochranná asociace zvukařů - autorů (dále jen OAZA) je oprávněným kolektivním správcem na území České republiky. K výkonu kolektivní správy majetkových práv zvukařů - autorů je oprávněna na základě rozhodnutí Ministerstva kultury ze dne 15. 11. 2006 (právní moci nabylo dne 20. 11. 2006). V souladu s výše uvedeným oprávněním OAZA vykonává také kolektivní správu práva na provozování rozhlasového a televizního vysílání (§ 23 autorského zákona) a na provozování děl ze záznamu (§ 20 autorského zákona).
Stejně jako ostatní kolektivní správci je také OAZA povinna při uzavírání hromadných smluv s uživateli děl, a tedy i při stanovení výše požadovaných odměn, přihlédnout zejména ke skutečnostem, které jsou stanoveny v § 98e odst. 2 a 3 autorského zákonaa uzavírat smlouvy za přiměřených a rovných podmínek. Dále je OAZA povinna dodržet postup sjednávání některých sazebníků dle ustanovení§ 98f autorského zákona.
14. Co je to systém náhradních odměn a proč musím platit poplatky autorům za každý nenahraný nosič, přestože na něj nehodlám kopírovat autorsky chráněný obsah?
Systém tzv. náhradních odměn je upraven v § 25 autorského zákona. Tento systém je v současné době praktikován v různých modifikacích naprostou většinou států Evropské unie. Vychází ze skutečnosti, že při úrovni a dostupnosti moderních reprodukčních technologií je fakticky nemožné sledovat a kontrolovat každé jednotlivé rozmnožení (zkopírování, nahrání, stažení) autorského díla nebo jiného předmětu ochrany. Systém náhradních odměn proto umožňuje bezplatně a bez svolení nositelů práv pořizovat legálně takovéto rozmnoženiny pro osobní potřebu (tj. pro sebe, rodinné příslušníky a nejbližší přátele) s tím, že autorům a dalším nositelům práv jsou za to poskytovány tzv. náhradní odměny. Ty jsou vybírány kolektivními správci od dovozců, příp. výrobců nenahraných nosičů záznamu a přístrojů, které jsou použitelné pro uvedené rozmnožování. Vybrané odměny pak kolektivní správci rozdělují mezi příslušné nositele práv (autory, hudebníky, herce, nahrávací společnosti, filmové producenty, nakladatele). Náhradní odměny nejsou tedy daní, ale ani sankcí za pirátství s presumpcí viny, protože o žádné nezákonné pirátství v tomto případě nejde (na rozdíl např. od peer to peer sítí spojených se současnou vlastní nabídkou stažených záznamů). Z pohledu všech zainteresovaných stran představují náhradní odměny nutně jen „přibližnou spravedlnost“, která zaručuje jistou finanční kompenzaci tvůrcům a investorům do umělecké a vědecké tvorby za zaručenou možnost legálního volného rozmnožování výsledků této tvorby pro osobní potřebu všech, kteří o to budou mít zájem.
