Dvě významná města s bohatou historií, dvě náměstí, dva objevné archeologické výzkumy.
To je ve zkratce náplň výstavy Tajemství skrytá pod zemí v Arcidiecézním muzeu Olomouc, která seznamuje s často překvapivými výsledky bádání odborníků na Hlavním náměstí v Krakově a Dolním náměstí v Olomouci. Archeologické nálezy a jejich fotodokumentaci navíc návštěvníci najdou od 24. dubna do 28. září v adekvátních historických kulisách – v křížové chodbě románského biskupského paláce Jindřicha Zdíka. Výstavu pořádá Muzeum umění Olomouc ve spolupráci se Statutárním městem Olomouc, Městským úřadem v Krakově a s Národním památkovým ústavem - územním odborným pracovištěm v Olomouci.
Prostřednictvím souboru fotografií se olomouckým divákům představí významný počin města Krakova, a to Podzemní muzeum, které sídlí na hlavním městském náměstí. Projekt nazvaný „Podzemí rynku“ je jednou z největších archeologických expozic v Evropě vůbec. Soubor fotografií krakovského fotografa Wiesława Majky, přibližující tento výjimečný odborný počin, byl již představen v řadě evropských měst a vždy jej doprovázel mimořádný zájem veřejnosti. „V Olomouci vystavíme kromě fotografií i výběr z archeologických nálezů a jejich kopií, veskrze předmětů každodenní potřeby středověkého obyvatele města Krakova, které jsme si vypůjčili z Historického muzea města Krakova,“ uvedla kurátorka výstavy Martina Potůčková.
Archeologický výzkum na krakovském Rynku byl zahájen v srpnu roku 2005 v souvislosti s výměnou povrchu a výstavbou podzemních prostor určených pro účely krakovského Historického muzea. Podle archeologa Cezary Buśka, který vedl výzkum lokality, se záhy ukázalo, že objevené pozůstatky kamenných staveb by se mohly stát unikátní turistickou atrakcí. „Podzemní prostory se tak kompletně změnily ve výstavní prostory. Expozice přitom namísto tradičních výstavních metod využívá moderní vyjadřovací prostředky. Její řešení navrhovali profesionální scénografové, fyzické modely a makety nahradily virtuální varianty a většina historických předmětů je prezentována na dotykových obrazovkách ve formě trojrozměrných obrazů,“ přiblížil Buśko. Expozici doplňují filmy o historii města a bohatá sbírka středověké evropské ikonografie, která je nezpochybnitelným dokladem toho, že Krakov býval ve středověku jednou z nejvýznamnějších evropských metropolí a že životní úroveň krakovských měšťanů nebyla o nic horší než běžný život obyvatel Londýna, Brugg, Paříže, Kolína nad Rýnem či Prahy. „Propojení multimediálních prostředků a jedinečného souboru historických památek tvoří expozici, která má nejen vysokou didaktickou hodnotu, ale také podněcuje představivost návštěvníků a zprostředkovává jim reálie středověkého města,“ dodal archeolog.
Výběrové prezentace se v ambitu Arcidiecézního muzea dočkají také výsledky archeologického výzkumu olomouckého Dolního náměstí, který v letech 2011–2013 uskutečnil tým z odboru archeologie Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště v Olomouci pod vedením Richarda Zatloukala. Výsledky výzkumu přitom přinesly mnohá překvapivá zjištění, prokazující význam této lokality v kontextu středověké Olomouce a také vysokou úroveň péče o veřejná prostranství v této době. „Díky jílovitému podloží se dochovalo velké množství organických i kovových předmětů. Mezi vystavenými archeologickými exponáty se objevuje například unikátní kolekce poutnických odznaků, sada kupeckých závaží, fragment románské terakotové dlažby, šperky, drobné kovové předměty a další,“ řekl Zatloukal.
Prostor náměstí byl podle zjištění archeologů osídlený již v pravěku, doloženy jsou aktivity v raném středověku. S rostoucí intenzitou využívání plochy náměstí jako tržiště po lokaci města ve druhé čtvrtině 13. století rostla i mocnost „odpadních“ vrstev, a to až do počátku novověku, kdy se úroveň náměstí stabilizovala. „Nejstarší zjištěné nálezy pocházejí z mladší doby bronzové a přináleží kultuře lužických popelnicových polí. Podařilo se objevit asi deset žárových hrobů s kremacemi uloženými v keramických urnách,“ popisoval Zatloukal.
Nejvýznamnější archeologické nálezy však odborníci učinili v prostoru kolem Neptunovy kašny, kde nalezli předpokládané základy kaple sv. Markéty. „Postupně jsme odkryli půdorys malého jednolodního kostela zakončeného apsidou. Tento románský kostel z druhé poloviny 12. století byl vložen do již existujícího kostrového pohřebiště. Nepochybně nejunikátnějším nálezem je fragment románské terakotové dlažby dochované uvnitř lodi kostela,“ doplnil archeolog. Existence kamenného románského kostela podle něj svědčí o významu místa před udělením městských práv a privilegií. Románsko-gotický kostel přetrval do počátku 15. století, kdy k němu byla přistavěna kaple svaté Markéty. Tehdy byl původně plochostropý kostel zaklenut, do jeho lodi vložen pilíř a po obvodu přistavěno několik opěráků. Kostel i s kaplí sv. Markéty chátral, jak o tom svědčí závazek bratrů kramářů z roku 1465, že budou kapli lépe udržovat. Jejich snaha zřejmě nebyla dostatečná, a tak kostel s kaplí ve 20. letech 16. století zcela zanikl.
Během archeologického výzkumu Dolního náměstí bylo nalezeno 8 poutních odznaků ze 13.–14. století. Z území České republiky je známo 13 poutních odznaků, přičemž jeden z nich pochází rovněž z Dolního náměstí, z výzkumu v roce 1997. Jde o zcela mimořádný soubor, který v České republice nemá obdoby. Podařilo se již dohledat místa původu nalezených odznaků – 3 exempláře trůnící Panny Marie s Ježíškem pocházejí z Cách, odznak s biskupskou postavou sv. Serváce byl do Olomouce dopraven z Maastrichtu.
Konzervace nálezů z Dolního náměstí podle Zatloukala dosud probíhá a je velmi pravděpodobné, že během jejich zpracování dojde k dalším překvapivým objevům a určením. „I když byl na některých místech Dolního náměstí záchranný výzkum již proveden, byl prozkoumán pouze prostor bezprostředně ohrožený stavbami. Předpokládáme, že v okolí výkopů jsou i nadále zachované neporušené archeologické situace. Prostor Dolního náměstí je jedním z mála míst v Olomouci, na kterých je plošně dochován neporušený historický terén,“ uzavřel vedoucí archeologického výzkumu.
V souvislosti s výstavou se ve dnech 4.–5. června v Arcidiecézním muzeu Olomouc uskuteční mezinárodní seminář nazvaný Veřejné prostory ve středověku. Prostor náměstí je z hlediska archeologie v mnoha ohledech unikátní. Nebývá plošně porušen zástavbou a stává se tak cenným zdrojem informací. Vzhledem k neopakovatelné příležitosti a možnosti tento prostor prozkoumat velmi záleží na přístupu, jak z tohoto zdroje něco uchovat i pro budoucí badatele. Archeologické výzkumy iniciované stavebními úpravami městských centrálních ploch přinesly řadu poznatků mnohdy překvapivých. Právě komparace přístupů i výsledků bádání je cílem tohoto semináře, který pořádá Národní památkový ústav, ú. o. p. v Olomouci ve spolupráci Univerzitou Palackého v Olomouci a Muzeem umění Olomouc.
Mgr. Petr Bielesz, tiskový mluvčí Muzeum umění Olomouc
