Výstava byla připravena ve spolupráci s Národní galerií v Praze k programu 34. ročníku plzeňského mezioborového sympozia k problematice 19. století na téma Útisk – Charita – Vyloučení. Sociální 19. století pořádaného každoročně v rámci festivalu Smetanovské dny.
Úmorná fyzická práce, bída, sociální frustrace a vůbec život vně „lepší společnosti“ se nikdy nestaly zvlášť oblíbenými tématy evropského umění 19. století. Totéž platí i pro českou uměleckou scénu, kde podobné náměty vystupovaly dlouho jen v kresebných záznamech reality, pěstovaných umělci buď jako studie a výpovědi soukromého rázu, či v podobě grafických listů.
Výstava nazvaná příznačně „Na okraji davu“ zdůrazňuje způsob vidění i sebepochopení výtvarných umělců, z nichž mnozí se ztotožňovali s postavením lidí ocitajících se na okraji velké společnosti. Umělci jako profesní skupina ztráceli s osvícenskými reformami pozdního 18. století svou dosud fixovanou ekonomickou stabilitu a společenskou prestiž a po celé 19. století zápasili o emancipaci a uznání. Jejich tvorba, ve shodě s celkovým vývojem národního prostředí, reflektuje rozvoj průmyslové a velkoměstské civilizace i vnitřní protiklady a nerovnoměrný vývoj společnosti zřetelněji od poloviny 19. století.
Představeno je tu na sedmdesát známějších a méně známých obrazů, kreseb, grafik, plakátů i soch vytvořených od poloviny 19. do počátku 20. století včetně děl proslulých umělců, jako byli Josef Mánes, Mikoláš Aleš, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha, Max Švabinský, Luděk Marold nebo František Kupka.
Díla soustředěná v části nazvané Panorama společnosti i prostředí: Líc a rub hromadné výroby zachycují zprůmyslnění krajiny, rozvoj hromadné výroby i kolektivní těžké práce. Hlavní pozornost umělci věnovali „obyčejným“ lidem v jejich konkrétním vzhledu, pracovním prostředí a životní situaci. S koncem 19. století se v tvorbě nekonvenčních umělců prosazovala skepse nad pokroky dosaženými civilizací a chmurná nálada nad rozporuplností vývoje lidské civilizace.
Procesy emancipace v moderní národní společnosti se během poslední třetiny 19. století soustřeďovaly stále víc k sociální otázce. Narůstalo i kritické ladění umělců, zejména mladších a nedostatečně etablovaných na oficiální scéně umění. Řada z nich inspirovaná hlavně francouzským a německým prostředím, vyjádřila sounáležitost s lidmi na okraji společnosti a rozvinula ostrou vizuální polemiku proti silám ovládajícím materiálně i duchovně soudobou společnost (František Kupka, Václav Hradecký, Emil Holárek). Tomuto tématu je věnovaný oddíl Útisk a vzdor: Kritika poměrů ve společnosti.
Všeobecnou krizi spjatou s nástupem modernity prožívala na přelomu 19. a 20. století řada českých umělců. Osamění jednotlivce v moderním světě je zvláště zřejmé při znázornění mezních životních stavů a jako společný znak lidské existence se projevuje na autoportrétech, přátelských portrétech i v sebeprojekcích umělců až po anonymní „oběti poměrů“ pocházející z nejnižších i vyšších společenských vrstev, jak je to patrné v části Osamělost na okraji davu a pozice umělce, jíž dominuje Černý pierot, autoportrét Karla Myslbeka .
Doprovodná publikace je vybavena množstvím reprodukcí, včetně řady zde nevystavených uměleckých děl.
výstava se koná v prostorách Západočeské galerie, Pražská 13, výstavní síň "13", PLZEŇ.
TISKOVÁ KONFERENCE
čtvrtek 20. února 2014 od 13 hodin, přednáškový sál, Pražská 13, Plzeň
VERNISÁŽ
čtvrtek 20. února 2014 od 17 hodin, výstavní síň „13“, Pražská 13, výstavní síň "13, PLZEŇ
DOPROVODNÝ PROGRAM
Komentované prohlídky s autorem výstavy Romanem Prahlem:
17. 3. 2014 v 16 hodin a 9. 4. 2014 v 17 hodin
Přednáška k výstavě:
29. 4. 2014 v 17 hodin
Zahálka nebo práce? Česká umělecká bohéma po pracovní době (Eva Bendová, Národní galerie v Praze)
Výtvarná dílna pro děti a rodiče:
23. 3. 2014 v 17 hodin
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
REALIZAČNÍ TÝM
Koncepce výstavy: Roman Prahl
Odborná spolupráce: Eva Bendová
Kurátorka: Ivana Jonáková
Grafické řešení: Martin Pivrnec
Instalace: Jan Jirka, Petr Kutek
Řezaná grafika: Jakub Čermák
Doprovodné programy: Jiří Hlobil, Iveta Řežábková, Marcela Štýbrová
Díla na výstavu zapůjčili: Česká spořitelna, a. s., pobočka Kladno
Hornické muzeum Příbram
Karlštejnská, a. s.
Národní galerie v Praze
Památník národního písemnictví v Praze
Sbírka Patrika Šimona
Severočeské muzeum v Liberci
Správa Pražského hradu
Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni
Židovské muzeum v Praze
a soukromá sbírka
PARTNEŘI
Národní galerie v Praze, Plzeňský kraj, Smetanovské dny, Plzeňská filharmonie, Rada galerií ČR, Statutární město Plzeň, Karlštejnská a.s.
MEDIÁLNÍ PARTNEŘI
Art + Antiques, I-Prague, Český rozhlas Plzeň, Plzen.cz, Railreklam, Centrum Bavaria Bohemia Schönsee
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
