Národní galerie připomene 300. výročí narození Norberta Grunda výstavou v paláci Kinských
23.11.2017 13:34|příspěvkové organizace
Výstava Norbert Grund (1717–1767). Půvab všedního dne přibližuje veřejnosti vůbec poprvé celou šíři žánrové tvorby jednoho z nejvýznamnějších představitelů domácího rokoka.
Národní galerie v Praze ji pořádá v paláci Kinských od 1. prosince do 18. března při příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce. Výtvarná díla doplňují ukázky dobového užitého umění a grafiky Jana Jiřího Balzera podle Grundových děl.
„Jméno Norberta Grunda se stalo synonymem pro rokokovou malbu v Čechách. Jeho námětově bohatá malba zahrnuje s výjimkou zátiší všechny malířské druhy. Podněty z holandské a vlámské žánrové malby, impulzy z italského krajinářství i vzory francouzských galantních slavností malíř převedl do drobného formátu a přetvořil do idylické a hravé polohy,“ uvádí kurátorka výstavy Marcela Vondráčková.
Výstava v paláci Kinských představuje poprvé v širších souvislostech Grundovu žánrovou malbu, tedy výjevy z běžného života. V jednotlivých oddílech ukazuje pestrost námětů a přináší možnost porovnat Grundovy práce se soudobou středoevropskou kabinetní malbou i obrazy, z nichž mohl malíř čerpat inspiraci. Samostatná kapitola je věnována grafickým listům Jana Jiřího Balzera (1734–1799), které dokládají oblibu Grundových děl. Expozici navíc doplňují ukázky uměleckého řemesla, ilustrující kulturu doby rokoka.
Poslední monografická výstava Norberta Grunda se konala roku 1967 ve vídeňském Belvederu a pražské Loretě. Od té doby se poznatky o Grundově uměleckém díle značně rozšířily a obohatily tak přípravu aktuální výstavy v paláci Kinských i velké monografie o Norbertu Grundovi, která vyjde v roce 2018.
Umělecky se Norbert Grund vyškolil u svého otce Christiana Grunda, dvorního malíře a správce obrazárny Libštejnských z Kolowrat. Po vyučení se odebral na cesty a mnohé podněty načerpal také ve šlechtických obrazárnách či z grafických listů. Do Prahy se Grund vrátil nejpozději roku 1751, kdy se oženil. Až do své smrti roku 1767 pak působil na Malé Straně jako člen tamního malířského cechu.
Grund nejspíše pracoval pro volný trh a na bezprostřední objednávku asi jen ojediněle. Jeho díla byla oblíbená mezi vzdělanými příslušníky středního stavu a umělci, nacházela se ale také v klášterních a aristokratických sbírkách. „Základem dnešní rozsáhlé kolekce děl Norberta Grunda v Národní galerii v Praze, čítající více než dvě stovky děl, byl velkorysý dar Josefa Karla Eduarda Hosera Obrazárně Společnosti vlasteneckých přátel umění, jehož součástí bylo i několik desítek Grundových maleb. Kromě toho vlastní Národní galerie i kompletní soubor grafických listů Jana Jiřího Balzera, které reprodukují Grundovy obrazy,“ dodává Marcela Vondráčková.
Kontakt:
Tereza Ježková
PR manager
Národní galerie v Praze
Staroměstské náměstí 12, 110 15 Praha 1
T: +420 728 301 377
E: tereza.jezkova@ngprague.cz
W: ngprague.cz
Soubory ke stažení
