Na základě slibu, který dal ministr kultury Antonín Staněk na začátku května, se dnes sešel se zástupci médií, aby informoval o stavu přípravy garanční komise k výběrovému řízení na ředitelské posty Národní galerie Praha (NGP) a Muzea umění Olomouc (MUO), jejichž ředitelé byli kvůli závažným ekonomickým pochybením odvoláni.
Ministr současně představil strategii ministerstva kultury pro další období, které se bude muset vyrovnat s dopady restriktivní vládní politiky a představil také výzvy, jež rezort čekají v dalších týdnech.
Pro přípravu výběrového řízení na post ředitele NGP a MUO se od začátku uvažovalo o garanční komisi, tvořené mezinárodně uznávanými osobnostmi a zástupci ČR. „Po řadě rozhovorů a jednání s klíčovými osobnostmi v oblasti kulturní scény jsme dospěli k závěru, že narychlo sestavený poradní tým odborníků není dobré řešení situace. Závěry grémia ČSSD ustanovit výběrovou komisi byly především politickým zadáním, jehož splnění by bylo pouze formálním krokem. Navíc vnímám jako mnohem důležitější vzkaz zevnitř kulturní obce, že hlavní je naslouchat názoru co nejvíce odborníků a před definitivním ustanovením jakékoliv komise vzít nejprve v potaz i názor institucí jako je třeba AVU,“ řekl ministr kultury Antonín Staněk. „Proto jsme začali vést jednání s panem Adamem Budakem, panem Vítem Havránkem, panem Janem Pressem, panem Pakeschem a dalšími osobnostmi z kulturní scény,“ doplnil.
Ministerstvo ale nyní čekají i další důležité kroky. Vzhledem k restriktivním hospodářským opatřením, které od všech rezortů vyžaduje ministerstvo financí, bude třeba v nejbližší době přijmout uvnitř rezortu odpovídající ekonomická opatření. Ministerstvo v tomto ohledu půjde příkladem a bude snižovat počet zaměstnanců. Mezi jinými bude zrušeno jedno místo politického náměstka.
"Omezování rozpočtu dopadne samozřejmě i na ministerstvo kultury," řekl ministr Staněk, "výzvy rezortu tím ale nebudou poškozeny. Ačkoli jsem ze všech ministrů přidal nejvíc na platech zaměstnanců rezortu, považuji za klíčové, aby při šetření šly peníze především do nemovitých památek, které navštěvují všichni."
Současná politická situace, jak řekl, nutí k určitému ohlédnutí. Za uplynulých 11 měsíců se věnoval především zlepšování režimu památek (památková ochrana OD Kotva či pražské Bertramky) a jejich zpřístupnění veřejnosti (problém hodin pro veřejnost v zámku Hluboká či návštěvnických poplatků v parku v Lednici). S tím souvisela také práce na novém zákonu o památkách, který je připravován na podzim do sněmovny.
Druhým pilířem jeho činnosti byly finance. Veřejnost tuto práci vnímá především přes odvolání obou ředitelů pro nehospodárnost a podezření z trestněprávních činů, povedlo se ale také třeba prosadit na vládě 593mil na výstavbu SEFO, což bylo mj. jednou z příčin sporu na MUO, kde odmítli tyto peníze investovat formou otevřené architektonické soutěže. "Transparentnost poskytování veřejných peněz je ale pro mě podmínkou. Přes to, jak se říká, nejede vlak," říká ministr.
Pokud zůstane ministr Antonín Staněk na ministerstvu, chce v dalším období v těchto činnostech pokračovat. Prioritní je podle něj dotažení výběrových řízení pro NGP a MUO za pomoci vytvářené garanční komise a ekonomická resystemizace MKČR. Rozpočtová omezení se dotknou přesunů prostředků mezi některými kapitolami, prioritou budou ale nemovité památky, které slouží celé veřejnosti.
"Z velkých projektů chci znovu otevřít téma Kaplického knihovny na Letné," říká ministr „a snažit se definitivně vyřešit problémy otáčivého hlediště v Českém Krumlově a umístění Slovanské Epopeje jednáním mezi Prahou a Moravským Krumlovem. Je ostuda, že to trvá tolik let a žádný ministr to zatím opravdu razantně neřešil."
Sociální rozměr pak má mít připravovaný projekt zavedení otevřeného vstupu do státních památek pro seniory, rodiny a děti formou osobní karty, tzv. KulturPasu.
"Úkoly nepočkají, až se politici dohodnou, je třeba pracovat," uzavřel ministr Antonín Staněk
