Novinky a média

Národní knihovna České republiky má dnes své hlavní sídlo v barokním areálu Klementinum, který je umístěn v samotném centru Prahy. „Každý návštěvník Klementina nepochybně ocení krásu revitalizovaných prostor. Na první pohled je zde patrná jakási vznešenost úchvatného baroka. Je však třeba si uvědomit, že to nejsou prostory, které by vyhovovaly knihovně 21. století," říká generální ředitel Národní knihovny Martin Kocanda a dodává, že ustanovení pracovní skupiny ministrem kultury vítá. „Do teď probíhala debata mezi odbornou veřejností, Národní knihovnou či médii, ale to nejdůležitější je, jak se k této problematice postaví ministerstvo, potažmo vláda. Nyní máme platformu, kde můžeme diskutovat s vidinou konkrétních závěrů.“

Dalším krokem k výstavbě sídla Národní knihovny může být podpis dnešního memoranda mezi ministerstvem kultury, Národní knihovnou a Eliškou Kaplicky Fuchsovou, jedinou držitelkou autorských práv k projektu tzv. blobu, tedy návrhu nové budovy Národní knihovny architekta Jana Kaplického. Memorandem si ministerstvo i knihovna stanovuje hned několik cílů. Tím nejdůležitějším a nosným je rozvoj kulturního prostředí inovativními prostředky souvisejícími s vývojem technologií a zvýšenými nároky veřejnosti na kvalitu a formu služeb, které knihovny ve 21. století poskytují. „Toto memorandum říká, že pokud by v budoucnu vláda přijala rozhodnutí o výstavbě nové budovy Národní knihovny podle návrhu architekta Kaplického na pražské Letné, pak poskytne Eliška Kaplicky bezplatně autorská práva Národní knihovně,“ vysvětluje Martin Kocanda. 

Ministr kultury Antonín Staněk věří, že se téma nové budovy Národní knihovny podaří odpolitizovat. Podle něj se Češi za více než deset let naučili vnímat a chápat architekturu, i tu moderní. „Snad se už nedočkáme doby, kdy se budou chtít politici vázat ke stavebním strojům, budou úmyslně polarizovat společnost a možná až uměle vyvolávat kontroverzi. Rád bych se dočkal chvíle, kdy budeme stát před novou budovou, na kterou bude náš národ hrdý a nebude se jednat například o obchodní centrum nebo kancelářský mrakodrap,“ dodává Staněk. S tím souhlasí také Eliška Kaplicky. „Za těch 10 let se vítězný projekt Future Systems odpolitizoval a věřím, že nebude dalším tématem voleb. Prošli jsme dlouhou cestou přes petice, demonstrace, analýzy a studie. Právě teď přišel ten správný čas uzavřít memorandum, ve kterém se zavazuji zdarma věnovat práva Národní knihovně České republiky.“ uvedla k této iniciativě Eliška Kaplický Fuchsová. 

„Věřím, že jsme jako společnost konečně dospěli do fáze, kdy necháme za zády marasmus minulosti a dáme prostor krásné, moderní a kulturní budoucnosti odpovídající naším nárokům, kterou si můžeme sami postavit.“ uvedl Jozef Lucák, ředitel nadačního fondu Kaplicky Centre, který se stará o podporu, rozvoj a propagaci architektury a moderního umění, zejména v souvislosti s odkazem rodiny Kaplických. 

Antonín Staněk se netají tím, že potřeby nové budovy pro Národní knihovnu vnímá: „Všichni chceme, aby naše republika byla světová, a architektura k tomu poskytuje velkou příležitost. Přejme si, aby měli architekti, úředníci i stavitelé dost odvahy a představivosti, aby navrhli, schválili a postavili takové stavby, na které budou pyšní i naši vnukové a další generace. Pražský genius loci je především ve středověké zástavbě a v mnoha pozdějších chrámech, palácích a zahradách. Bylo by dobře, kdybychom k nim přidali stavby, které vzejdou z architektonických soutěží, a které její proslulost rozšíří i na současnou architekturu“, uzavírá ministr kultury.