Novinky a média

Slavnost se konala za účasti veřejnosti a pozvaných hostů. Ministr kultury Lubomír Zaorálek společně s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem slavnostně převzali dekret o zápisu a odhalili desku, která u hlavního vchodu označuje hřebčín jako památku UNESCO. 

Lubomír Zaorálek poté předal řediteli Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem Jiřímu Machkovi prestižní ocenění  Ministerstva kultury Artis  Bohemiae Amicis. Rezortní medailí ocenil ministr jeho  přínos v oblasti  uchování hodnot krajiny hřebčína a šíření hodnot unikátního stáda kladrubských koní.

Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní byla v červenci v Baku zapsána, jako vůbec první hřebčín, na Seznam světového dědictví UNESCO. Stalo se tak i díky vysoké péči, kterou jí věnuje tým zaměstnanců hřebčína právě pod vedením ředitele  Jiřího Machka a jež  zajišťuje uchování světově výjimečných krajinných hodnot.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. Starokladrubský kůň, vzniklý na základě španělské a staroitalské krve, je jediné původní české plemeno, patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě. V České republice jsou koně z Kladrub často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům. Současní koně - je jich zhruba pět stovek - v hřebčíně mají evidované předky až do poloviny 18. století.