Novinky a média

„Když dnes otevíráme Libušín a Pustevny, nemůže nezaznít, že toto všechno nevzniklo jen z peněz dodaných z ministerstva a státem, ale že se složili také lidé. A vznikla jedna z největších veřejných sbírek posledních let, díky které se vybralo téměř 11 milionů korun. Otázka je, jak je možné, že se lidé sami skládali a nechtěli se smířit s tím, že v roce 2014 krásný objekt Libušína vyhořel . A já si myslím, že je to proto, že Pustevny jsou pro nás zvláštním místem. Je zde bůh Radegast, zároveň svatý Václav; potkává se zde vlastně historie, kterou známe, s něčím, to tam trochu tone v temnotách právě díky tomu, že tady na Radhošti sídlil velký pohanský bůh Radegast. To, co tady člověk nachází, je ještě hlubší identita s předky, kteří zde žili a tvořili. Dušan Jurkovič, který je autorem této stavby, byl obdivuhodný v tom, jak se s touto lidovou tvorbou dokázal spojit. A mám doje, že si dokázal získat i srdce lidí. A tím došlo k tomu, že se s Libušínem a Pustevnami ztotožňují. Já vím, že tady Dušan Jurkovič někdy v roce 1947 byl, když už to zde trochu chátralo, a tehdy si velmi přál, aby Libušín zůstal zachován, abychom ho uchránili. A já jsem šťastný, že jsme na tuto jeho prosbu i po tom požáru odpověděli,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.

Náklady na obnovu Libušína byly sto sedmnáct a půl milionu korun. Přes šedesát milionů korun dalo Ministerstvo kultury České republiky coby zřizovatel, třicet sedm a půl milionu dala pojišťovna. Ve veřejné sbírce na obnovu bylo vybráno téměř 11 milionů korun. Dřevo poskytly zdarma Lesy ČR.

Při obnově byly využity tradiční způsoby opracování dřeva, ručního tesání trámů nebo hoblování. Objekt je podle odborníků unikátní skloubením dřevěné roubené stavby a moderních technologií.

V roce 1995 byl Libušín prohlášen národní kulturní památkou.