Národní galerie v Praze představila v pondělí 15. 6. na tiskové konferenci novou Koncepci rozvoje na léta 2015–2020, zpracovanou novým vedením instituce v čele s generálním ředitelem Jiřím Fajtem.
Velký důraz je kladen na prezentaci stávajících a akvizici nových výtvarných děl, atraktivní program a kvalitu vědecko-výzkumných projektů. Galerie se v následujících letech promění v otevřený, přátelský a širší veřejností vyhledávaný veřejný prostor nabízející estetickou kultivaci, vzdělávání i volnočasové aktivity.
Národní galerie v Praze jako nejvýznamnější výtvarná sbírka v Česku shromažďuje, eviduje, studuje, publikuje, vystavuje a zprostředkovává umělecká díla všech výtvarných oborů od antiky po současnost. „Vedle zákonem stanoveného poslání, tj. prezentace uměleckých děl, by galerie měla být institucí, která stimuluje zájem o výtvarné umění a vizuální kulturu. Měla by přispívat k poznání, inspirovat, rozvíjet kreativitu jednotlivce a duchovně obohacovat celou společnost,“ uvádí generální ředitel Jiří Fajt.
Atraktivní prezentace sbírek, atraktivní výstavní program
Národní galerie má obrovský potenciál vycházející z tradice, kontinuity i kvality sbírkových fondů. Vybrané oblasti, např. středověk, manýrismus a baroko, česká a evropská klasická moderna či asijské umění, dosahují špičkové evropské úrovně. Zájem veřejnosti těmto kvalitám bohužel ani vzdáleně neodpovídá. Jednou z priorit pro následujících několik let je proto reinstalace expozic s cílem zvýšení návštěvnické atraktivity a komfortu – mimo jiné budováním doplňkových zařízení jakými jsou odpočinkové zóny, kavárny, poutavé galerijní obchody atd. „Naším cílem je, aby se galerie stala multifunkčním prostorem vyhledávaným všemi generacemi a její atraktivní program nepostradatelnou součástí kulturního života v České republice,“ uvádí Jiří Fajt a dodává: „Několikrát zmíněným záměrem je také zavedení dobrovolného vstupného do stálých expozic po vzoru britských a amerických muzeí. Dílčí krok se nám již podařil v dubnu díky spolupráci s generálním partnerem Komerční bankou a.s., kdy jsme umožnili vstup zdarma pro děti, mládež a studenty do 26 let.“
Výstavní dramaturgie bude každoročně rytmizována třemi vrcholy – zimním v únoru, letním a podzimním s jedním mezinárodním projektem a několika drobnějšími. Hlavním bodem blížící se letní sezóny 2015 bude výstava Umělci a proroci, která vznikla ve spolupráci s frankfurtskou Schirn Kunsthalle a představí mimo jiné díla Egona Schieleho, Františka Kupky, Friedensreicha Hundertwassera nebo Josepha Beuyse. Podzim bude v Národní galerii nesen několika rozsáhlejšími výstavními projekty – např. oslavující umělecké mecenášství na půdě Akademie věd, mapující oficiální reprezentaci Československého státu v letech 1918 až 1989, shromažďující pozdní gotiku a renesanci z Krušnohoří nebo objevující sochařskou kreativitu Marie Bartuszové. Výstavní sezónu roku 2016 zahájí v únoru výstava s tématem velkorysosti, dárcovství a filantropie, která připomene 220. výročí založení Národní galerie v Praze, léto bude ve znamení mezinárodní výstavy o Karlu IV., na podzim se připravuje rozsáhlá reprezentativní přehlídka americké grafiky a Henriho Rousseaua.
Nová budova Národní galerie nebo jiné využití stávajících objektů?
Národní galerie v Praze v současnosti prezentuje svoje sbírky v šesti objektech. Připravované změny přinesou především odklon od koncepčně neuspokojivého dělení expozic na umění tuzemské a zahraniční – galerijní sbírky budou naopak prezentovány ve společném historickém a tematickém kontextu. Zásadní změny zaznamenají dva ze tří hradčanských paláců. Ve Schwarzenberském paláci bude revitalizována expozice baroka, do Šternberského paláce se po jeho nutné rekonstrukci přesune asijské umění. V klášteře sv. Anežky České proběhne již v nejbližších měsících díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska úprava exteriérů včetně sochařského parku, později zde bude středověké a raně renesanční umění prezentováno v širším evropském kontextu. Palác Kinských se s ohledem na unikátní umístění na Staroměstském náměstí promění ve „výkladní skříň“ Národní galerie v Praze – stane se živým informačním centrem o galerijních sbírkách, programové nabídce a místem pro krátkodobé výstavní projekty s vysokým návštěvnickým potenciálem. Budoucnost Veletržního paláce je v tuto chvíli stále otevřená. „Přes počáteční skepsi vůči zachování prezentace moderního a současného umění ve Veletržním paláci tuto možnost dnes nevylučuji. Naopak, pokud by se podařilo realizovat záměr jeho kompletní a radikální rekonstrukce a vyhovět tak prostorovým nárokům pro provoz muzea umění, mohla by jeho odvážná a chytrá revitalizace vyvolat podobný zájem široké domácí a světové veřejnosti jako případná novostavba. Ta by připadala do úvahy v případě, že stavebně-technická expertíza a diskuze o koncepci památkové ochrany Veletržního paláce vyvrátí možnost jeho dalšího využívání pro výstavní účely,“ vysvětluje Fajt.
Akviziční strategie
V současné době nemá Národní galerie moderně koncipovanou akviziční politiku. Nástrojem pro změnu je tvorba funkční akviziční rady. Za klíčovou oblast galerie považuje vytvoření strukturované a mezinárodně relevantní sbírky vizuální kultury posledních tří až čtyř desetiletí s těžištěm na tvorbu českých a středoevropských umělců, náhradu restitučních ztrát v oblasti starých mistrů či vybrané oblasti asijského umění. Jedním z důležitých bodů programu je práce s mladou uměleckou generací. Pořádáním kurátorských přehlídek pro domácí i zahraniční publikum otevře galerie tolik důležitou diskuzi na mezinárodní scéně. „Systematické nákupy současného umění byly v Národní galerii léta opomíjeny, což považuji za bolestivou chybu. Národní galerie jako hlavní paměťová instituce v České republice tak neplnila svoje poslání spočívající v dokumentaci dění na výtvarné scéně a shromažďování relevantních děl jejích hlavních protagonistů,“ říká Jiří Fajt. Trvalou podporu současné vizuální kultury dokládá mimo jiné v únoru t. r. otevřený prostor pro Pohyblivý obraz představující filmové médium a video art, institucionální zájem o tvorbu nejmladší generace zase program Introducing nebo pravidelná přehlídka současného umění nazvaná Mladá scéna.
Vysoké standardy vědecko-výzkumných projektů
Na kvalitu výstavních aktivit bude dohlížet kurátorská rada složená z kurátorů a vědeckých pracovníků Národní galerie v Praze, jejímž úkolem bude dodržení vysokých standardů na poli kurátorských, restaurátorských a lektorských aktivit. S tím souvisí i nastavení funkčního modelu strategicky orientovaného řízení, ale také interní a externí hodnocení ve spolupráci s domácími i zahraničními odborníky. „Národní galerie musí pružně reagovat na aktuální podněty a inovativní přístupy,“ uvádí Jiří Fajt.
Žádné moderní muzeum umění se neobejde bez mezinárodních vědecko-výzkumných aktivit, které vytvářejí důležitý potenciál pro odborný rozvoj celé instituce. Nově připravované výzkumné projekty vytvoří podmínky pro vznik strategických partnerství galerie s jednotlivými domácími a mezinárodními centry uměleckého výzkumu. Začlenění galerijních uměleckých sbírek do těchto projektů výrazně napomůže propagaci v zahraničí a potvrdí odborný význam instituce.
Dlouhodobé podfinancování
Národní galerie v Praze se dlouhodobě potýká s problémem financování. Vzhledem k dlouhodobému podfinancování se galerie nebude moci spoléhat výhradně na dotační podporu státu, ale bude nutná institucionalizace vícezdrojového financování. Národní galerie tak bude muset hledat možnosti zefektivňování přijmových aktivit a snižovat tak míru závislosti na státním rozpočtu – vlastní obchodní činností, prostřednictvím pronájmů atd. Existenčně důležitým aspektem je kultivace vztahů s privátní sférou a vytváření silného společenského zázemí pro spolupráci s partnery, sponzory a mecenáši. „Národní galerie je v tuto chvíli podfinancovaná jak v oblasti mzdových, tak provozních i investičních prostředků – výše státního příspěvku se za posledních dvacet let téměř nezměnila. Navíc nevhodná právní forma příspěvkové organizace mnohdy ani neumožňuje hospodárné nakládání se státním majetkem. Mým cílem tak je, aby se z Národní galerie v Praze v souladu s vládním programovým prohlášením stala institucí veřejné služby,“ uzavírá Jiří Fajt.
Generální partner NG
Komerční banka
Hlavní mediální partner NG
Česká televize
Mediální partneři NG
Český rozhlas, Hospodářské noviny, Aktuálně.cz, Prague Events Calendar, Anopress IT
Kontakt
Národní galerie v Praze
Staroměstské náměstí 12, 110 15 Praha 1
Tereza Ježková
PR manager
+420 728 301 377
jezkova@ngprague.cz
