Novinky a média

„V osobě Karla Vachka se snoubil umělecký talent s lidskou statečností. Patřil k předním umělcům české kulturní moderny a svým rozsáhlým dílem ovlivnil myšlení celé řady našich předních dokumentaristů. Jeho publikační i pedagogická činnost jsou významným příspěvkem české audiovizuální kultury. Právem mu patří poděkování za jeho celoživotní originální uměleckou práci ve prospěch českého filmu a za dlouhodobé šíření dobrého jména české kultury u nás i v zahraničí,“ řekl ministr Zaorálek. 

Karel Vachek se narodil 4. srpna 1940 v Tišnově u Brna. Po studiu na gymnáziu nastoupil v roce 1958 na pražskou FAMU, kde vystudoval hranou režii u Elmara Klose. Je řazen k příslušníkům Československé nové vlny v rámci které začal rozvíjet svůj osobitý styl. Svým způsobem myšlení i práce ovlivnil několik polistopadových filmařských generací a stal se emblematickou postavou českého dokumentu. Mimo vlastní filmovou práci vytvořil rozsáhlou sérii velkoformátových olejomaleb, vydal několik esejistických knih a významně zasáhnul do české filmové pedagogiky. 

Získal mnohá ocenění včetně Zlaté kamery z Berlinale 1990. Vytvořil si vlastní nezaměnitelný filmový jazyk i žánr, svým obsáhlým esejům říkal filmové romány. Vždy byl zásadový a důsledný nejen umělecky, ale také lidsky a občansky. Tvořit mohl v době komunistické totality jen v 60. letech, a i tehdy mu státní orgány dovolily natočit pouze dva filmy Moravská Hellas (1963) a  Spřízněni volbou (1969) o událostech Pražského jara. V období normalizace nesměl točit, částečně toto období strávil v emigraci ve Spojených státech. Po roce 1989 se do československé a později české kinematografie vrátil a natočil dalších šest celovečerních filmů, ve kterých mapoval klíčové porevoluční události i jejich aktéry a ideová východiska. Karlovarský filmový festival mu v roce 2010 uspořádal kompletní retrospektivu. Ta se předtím uskutečnila i na řadě dalších míst v zahraničí, například ve washingtonské Národní galerii nebo vancouverské Cinematheque. Obsažen je i v americké Encyclopedia of Documentary Film z roku 2005. Za své pětadvacetileté působení na katedře dokumentární tvorby FAMU (z toho 17 let jako její vedoucí) ovlivnil několik generací českých filmařů, z nichž mnozí dnes patří k nejoceňovanějším domácím tvůrcům. Mimo vlastní filmové práce vytvořil rozsáhlou sérii velkoformátových olejomaleb a vydal několik esejistických knih. Karel Vachek letos oslaví 80 let, je stále pedagogicky i tvůrčím způsobem činný, jeho poslední filmový opus KOMUNISMUS A SÍŤ, ANEB KONEC ZASTUPITELSKÉ DEMOKRACIE (2020), na kterém pracoval více než 5 let, měl premiéru na prestižním Mezinárodním festivalu v Rotterdamu a následně je uváděn na dalších významných světových přehlídkách. Zemřel 21. prosince 2020 v Praze.