Nastavení cookies

Metrová barokní grafika vyzývá poutníky k prohlídce velikonočního Jeruzaléma

10.04.2025 14:28|příspěvkové organizace

Vůbec největší známou barokní grafiku, jaká byla ve své době vytištěna z jedné měděné matrice na jeden list ručního papíru (82 x 121 cm), uvidí návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc.

 

Jedná se o výjimečný tisk augsburského kreslíře, rytce a nakladatele Johanna Daniela Herze staršího – Pohled na Jeruzalém s Kristovými pašijemi – z doby kolem roku 1735, který strávil řadu let zapomenut v depozitáři. Dílo prošlo náročným restaurováním a veřejnost bude mít vůbec poprvé možnost jej spatřit na výstavě v kapli sv. Jana Křtitele ve Zdíkově paláci.

 

Zobrazení starověkého Jeruzaléma z ptačí perspektivy obsahuje obrovské množství detailů, biblických staveb a míst, zaplněných množstvím postav, mezi nimiž lze rozeznat všechny důležité epizody Kristova velikonočního příběhu, odehrávajícího se současně v jednom okamžiku,“ říká kurátorka Helena Zápalková. 

 

Na grafiku lze nahlížet jako na svébytné umělecké dílo, které zaujme výjimečnou fantazií autora či výtvarnými a řemeslnými kvalitami, ale neméně zajímavá je i její původní funkce spjatá se zbožnými praktikami imaginárních poutí či opakovaným zpřítomňováním velikonočních událostí. „Pro křesťany byla starověká Palestina – označovaná jako Svatá země – místem života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, kam směřovali první poutníci. Jenže vysoké náklady, časová náročnost i nebezpečí na cestách byly pro mnohé věřící nepřekonatelné. Již ve středověku se proto rozvinuly speciální techniky, které pomáhaly konstruovat představu Jeruzaléma mimo čas a prostor, tedy v mysli a srdci poutníka. Pro tyto – dnes bychom řekli – virtuální cesty na posvátná místa se vedle zbožných textů, později doprovázených obrazy, začaly využívat skutečné poutní itineráře, popisy svatých míst, mapy i umělecká díla,“ vysvětluje Helena Zápalková. Hmatatelnou stopou pak byly i předměty, které si poutníci přiváželi domů, například úlomky hornin, kousky hlíny nebo různé poutní suvenýry.

 

Některé z těchto artefaktů, zapůjčených ze státních i církevních sbírek, na výstavě tematicky doplňují restaurovanou barokní grafiku. Spatřit můžete například rozkládací miniaturu chrámu Božího hrobu za 17. až 18. století z olivového dřeva, která je vykládaná perletí a velbloudí kostí. Nebo také téměř dvou a půl metrový obraz Jeruzaléma s paralelně probíhajícími Kristovými pašijemi a dalšími biblickými výjevy, pocházející z kláštera premonstrátů v Milevsku. 

 

 

RESTAURÁTORSKÝ PROJEKT
Výstavním projektem Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma pokračuje Muzeum umění v dlouhodobém, již více než dvacet let probíhajícím cyklu tzv. restaurátorských výstav. Cílem je představovat veřejnosti nejen cenná umělecká díla, ale přibližovat také často náročný proces jejich restaurátorské obnovy. 

 

Restaurování barokního díla se konalo přímo v restaurátorských ateliérech muzea v letech 2022 až 2023. „Grafika byla po svém objevení silně znečištěná, na několika místech mechanicky poškozená trhlinami a vzhledem k dlouhé expozici světlem v minulosti velmi ztmavlá, zežloutlá. Musela proto projít zdlouhavým procesem čištění, které se stalo zásadním krokem nejen pro zlepšení její estetické, ale také fyzické kondice,“ říká Veronika Klimszová, restaurátorka prací na papíře. 

 

Nesnadná byla přitom i samotná manipulace s takto velkým formátem papíru. Dílo bylo současně již v minulosti netypicky adjustováno na dřevěný podrám a vsazeno do ozdobného rámu se sklem. Přestože nešlo o původní adjustaci, měla již svou historickou hodnotu, kterou se odborníci rozhodli zachovat. Restaurováním prošel proto také ozdobný rám, kterému se věnoval restaurátor Ondřej Žák.

 

Během výstavy vyjde také bohatě ilustrovaný doprovodný katalog, který zevrubně představí samotnou grafiku, přiblíží mnohé detaily, její historii a problematiku její současné restaurátorské obnovy. Uvede také do širšího kontextu další zajímavé doprovodné exponáty.

 

 

 

ZAPŮJČITELÉ
Arcibiskupství olomoucké
Královská kanonie premonstrátů na Strahově
Národní muzeum – Historické muzeum v Praze
Národní památkový ústav
- ú. p. s. v Českých Budějovicích – Státní hrad a zámek v Českém Krumlově
- ú. p. s. v Kroměříži – Státní zámek Rájec nad Svitavou
- ú. p. s. na Sychrově – Státní zámek Hrádek u Nechanic
- ú. p. s. v Ústí nad Labem – Státní zámek Žleby
Vědecká knihovna v Olomouci
soukromá sbírka


VÝSTAVA: Kristova cesta na Golgotu ulicemi Jeruzaléma. Restaurovaná grafika ze sbírky Muzea umění Olomouc
TERMÍN: 10 04. – 06 07 2025
VERNISÁŽ: 10 04 2025 v 18:30
MÍSTO: Arcidiecézní muzeum Olomouc, Kaple sv. Jana Křtitele
KURÁTORKA: Helena Zápalková
RESTAUROVÁNÍ: Veronika Klimszová, Ondřej Žák
KONZERVÁTORSKÁ PŘÍPRAVA EXPONÁTŮ: Tomáš Guľáš, Gabriela Polívková, Ondřej Žák
FOTOGRAFIE: Markéta Lehečková, Zdeněk Sodoma
INSTALACE: Daniel Opletal, Vlastimil Sedláček, Filip Šindelář
GRAFICKÝ DESIGN: Martin Cenkl, Petr Šmalec
PŘEKLAD: Zuzana Henešová
VIDEO: Kamil Zajíček
EDUKAČNÍ PROGRAMY: Hana Lamatová, Marek Šobáň, Denisa Tessenyi
 

Kontakt:
Tomáš Kasal

vedoucí referátu komunikace a marketingu MUO
tiskový mluvčí
T: +420 585 514 282, +420 602 671 477
E: kasal@muo.cz

 

 

 

 

 

 

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mk.gov.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mk.gov.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mk.gov.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mk.gov.cz


Tomáš Lehečka
Pracovník tiskového oddělení
T: 257 085 364
M: 722 131 246
E: tomas.lehecka@mk.gov.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mk.gov.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mk.gov.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi