Novinky a média

Na společném pohřebišti v Motole byly komunistickým režimem tajně "likvidovány" urny s popelem popravených a umučených politických vězňů. Památku obětí komunistické totality přišli uctít za Vládu ČR ministr kultury Martin Baxa, místopředseda Senátu Parlamentu ČR Jiří Oberfalzer, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jan Skopeček, někdejší politický vězeň Leo Žídek, kardinál Dominik Duka OP a další významní hosté.

V letošním roce si připomínáme již 25 výročí obětí totalitní komunistické zvůle. Pietní shromáždění zahájila před obřadní síní krematoria tradičně hudba Posádkového velitelství Praha státní hymnou v 10:00 hod., poté ministr kultury Martin Baxa a další hosté uctili památku obětí komunistického režimu položením věnců k Památníku obětem komunismu a minutou ticha.

„Na oběti komunistické diktatury nesmíme zapomínat – ani na ty, kteří byli nuceni emigrovat, ani na jejich rodiny, které zůstaly doma a čelily šikaně a bezpráví. Režim zasáhl celou společnost a znemožnil její svobodný rozvoj. Proto je důležité připomínat si tuto část naší historie s úctou a vést otevřenou diskusi o podobách nesvobody, aby se už nikdy nemohla opakovat,“ uvedl ministr kultury Martin Baxa.

Památník obětem komunismu, kde se akce každoročně koná, stojí v místech, kam komunistický totalitní režim v 50. a 60. letech minulého století tajně pohřbíval ostatky mužů a žen, které nejen připravil o život, ale snažil se jim upřít i důstojné místo posledního odpočinku. Podle tehdy platného nařízení urny končily po zpopelnění ve věznicích. Teprve po roce 1958 rozhodlo ministerstvo vnitra o jejich postupném předávání k ukládání do země. Ukládání do společných jam probíhalo anonymně bez pozůstalých rodin nejdříve ve Strašnicích, později v Motole. Tato místa měla navždy zůstat ukryta před veřejnosti. Dlouho byly známy informace pouze o hromadných hrobech v Praze–Ďáblicích. Existence dalšího pražského hromadného pohřebiště u krematoria v Praze–Motole byla objevena díky Konfederaci politických vězňů teprve koncem 90. let. Velkou zásluhu na tom měl zakladatel dokumentačního střediska Konfederace politických vězňů Oto Stehlík. Podařilo se zjistit, že v letech 1950 až 1965 byly do Motola sváženy ostatky ve formě popela z celé republiky. Objevené místo bylo následně upraveno a funguje jako pietní místo. Čestné pohřebiště v areálu hřbitova Motol bylo slavnostně otevřeno a vysvěceno 20. května roku 2000. Nachází se tady i urna s popelem pilota RAF Josefa Brykse. Ten zemřel v lágru v Jáchymově v roce 1957. Urny byly označeny pouze krycími čísly. Ještě v roce 1965 bylo 5. května převezeno z pankrácké věznice do Motola 78 uren. Asi dvě třetiny z nich byly identifikovány.

Informace o pietním místě: Pietní místo doplňuje několik symbolických připomínek. U vchodu na hřbitov upozorňuje na čestné pohřebiště pylon s nápisem a na vlastním místě pak Památník obětem komunismu, který tvoří kovová plastika kříže na obětním stole. Symbolizuje víru, utrpení, vzkříšení a spojení s popelem uloženým v zemi. Autorem díla je Vladislav Mašata. V roce 2012 byl pomník doplněn o dvě černé mramorové desky se jmény politických vězňů. Součástí pietního místa je i deska označující společné pohřebiště a černá žulová deska s nápisem a s obrysem Československé republiky, pod kterým jsou znázorněny ostnaté dráty jako symbol železné opony.