Martin Baxa udělil medaili Artis Bohemiae Amicis americké filmové historičce Alici Lovejoy zejména za její přínos pro český a československý film a šíření dobrého jména české kultury na severoamerickém kontinentu.
Rezortní ocenění jí dnes v Nostickém paláci předal náměstek Michal Šašek. Za NFA se slavnostního předávání účastnil ředitel instituce Jiří Bregant.
“ Alice Lovejoy je nejen vynikající filmová historička a badatelka, ale také osobnost, která s hlubokou empatií a respektem přistupuje k českému kulturnímu dědictví. Ve své akademické i kurátorské práci dokázala přenést příběh české kinematografie daleko za hranice naší země a otevřela jej novému publiku, s citlivostí a odborností sobě vlastní. Česká kultura v ní našla nejen znalce, ale také upřímného spojence a přítelkyni. Jsem rád, že jsem měl tu možnost ji udělit medaili Artis Bohemiae Amicis jako výraz poděkování za vše, co pro českou kulturu vykonala – a vykonává.”
Martin Baxa
Alice Lovejoy v současné době působí na Katedře kulturních studií a komparatistiky na University of Minnesota, kde se nedávno stala ředitelkou Centra rakouských studií. Jako filmová, mediální a kulturní historička se ve svém výzkumu zaměřuje především na vliv státu a institucí na mediální kulturu v nadnárodní perspektivě.
“Filmová historička Alice Lovejoy se dlouhodobě a s hlubokým porozuměním věnuje českému a československému filmu, jeho dějinám i současnosti. S návrhem na udělení medaile přišel Národní filmový archiv společně s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava a mně dnes připadla milá povinnost toto ocenění paní Lovejoy osobně předat,“ řekl při předávání náměstek Šašek.
Lovejoy už v době svých studií na Brown University pobývala na studentské stáži v Praze na FAMU a zapojila se do aktivit zejména kolem dokumentárního filmu v České republice, což ji přivedlo do prostředí Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Na tomto festivalu pracovala několik let jako editorka deníku a jako kurátorka pro něj připravila v roce 2008 program složený z filmů Československého armádního filmu, což byla součást jejího výzkumného projektu zaměřeného na tuto produkci. Zájem Alice Lovejoy o českou kinematografii, kulturu, společnost a politiku byl od počátku natolik hluboký, že si český jazyk osvojila na úrovni, která přesahuje obvyklou znalost akademiků, kteří se chtějí přiblížit předmětu svého zájmu. Doktorát v oblasti kulturních studií a komparatistiky získala Lovejoy na Yale University v roce 2009. Její specializací jsou filmová a mediální historiografie, nonfikční a experimentální filmová tvorba, vztahy státu a institucí, geopolitika a politická ekonomie médií, mediální technologie. Svůj badatelský zájem soustředí především na východo- a středoevropské filmové, literární a kulturní dějiny a na dějiny a politiky médií.
Texty Alice Lovejoy se kromě světových filmově zaměřených časopisů jako je Screen, The Moving Image nebo Film Comment objevily také v tuzemských periodikách Iluminace a Cinepur. Její anglicky psané články se věnují Věře Chytilové, Františku Vláčilovi, Karlu Vachkovi, undergroundové vizuální tvorbě a Čs. armádnímu filmu. Byla redaktorkou anglického překladu knihy Stále kinema. Antologie českého myšlení o filmu 1904–1950 (Národní filmový archiv 2008). Na University of Minnesota přednáší mimo jiné o východoevropském filmu a filmové teorii. V letech 2002 a 2009 byla jedním z kurátorek a kurátorů severoamerické retrospektivy filmů Karla Vachka. Bádání Alice Lovejoy v České republice bylo podpořeno Fulbrightovou komisí, jež jí v letech 2003–2004 udělila studentské stipendium a v letech 2007–2008 Fulbright-Haysovo stipendium pro doktorandy.
První kniha Alice Lovejoy Army Film and the Avant Garde: Cinema and Experiment in the Czechoslovak Military pojednává o historii studia Československého armádního filmu (1929–1969). Autorka na základě rozsáhlého výzkumu archivních materiálů (Národní filmový archiv, Vojenský ústřední archiv, Archiv armádního filmu, Archiv MZV) ukazuje, nejen jakým způsobem se ve státní instituci tato avantgardní tendence zrodila, ale také jak kultura a praxe této instituce ovlivnily formu zde produkovaných filmových experimentů. Knize byla v roce 2018 udělena cena Alda a Jeanne Scaglionových za přínos pro studia slovanských jazyků a literatur udělovaná Asociací pro moderní jazyky. Dále získala čestné uznání v rámci udílení cen University of Southern California Book Prize v oblasti literárních a kulturních studií (ASEEES, 2016), a Czechoslovak Studies Association Book Prize (2017). V roce 2016 byla ve výběru na cenu za publikaci v oblasti pohyblivého obrazu udělovanou nadací Kraszna-Krausz. Národní filmový archiv v současnosti připravuje její český překlad především proto, že toto téma nebylo dosud zpracováno nikým z domácích badatelů.
Z nových knižních publikací Alice Lovejoy je třeba zmínit aspoň dvě. Tales of Militant Chemistry: The Film Factory in a Century of War (vydává letos v srpnu University of California Press) pojednává o dějinách filmového materiálu, který osvětluje vojenské, environmentální a koloniální důsledky propojení filmu a chemického průmyslu.
