S nabytím účinnosti zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, došlo k významným změnám v oblasti evidence kulturních památek, kdy byl zaveden Ústřední seznam kulturních památek. Cílem založení Ústředního seznamu kulturních památek bylo zavést jednotnou evidenci, obsahující základní údaje důležité pro zjišťování péče o kulturní památky, kdy zejména tehdejší správní orgány na podkladě výpisu z ústředního seznamu vedly evidenci kulturních památek svých územních obvodů.
Zákon stanoví, že Ústřední seznam kulturních památek vede ústřední organizace státní památkové péče, tedy Národní památkový ústav, se sídlem Valdštejnské náměstí 3, 118 01 Praha 1. Veřejně je dálkově přístupný seznam nemovitých kulturních památek, památkově chráněných území, světovém dědictví, národních kulturních památek a nejohroženějších nemovitých kulturních památek .
V případě údajů o movitých kulturních památkách mohou do Ústředního seznamu nahlížet vlastník movité kulturní památky, osoby při výkonu státní správy, pokud tyto údaje potřebují pro plnění svých úkolů, osoby pro studijní účely na základě písemného potvrzení příslušného školského zařízení nebo příslušné kulturní instituce a osoby pro vědeckovýzkumné účely na základě písemného potvrzení zadavatele výzkumného úkolu; ostatní osoby tak mohou učinit pouze s písemným souhlasem vlastníka.