Koncepce památkové péče
Ministerstvo kultury vydalo pro roky 2024–2028 Koncepci památkové péče v České republice. Materiál je rozdělen do nekolika základních částí. V první části je vyhodnoceno plnění dosavadní koncepce na léta 2017–2023. Druhá část obsahuje SWOT analýzu, poslední určuje cíle, kterých chce památková péče v České republice dosáhnout.
Metodika k vydávání plánů ochrany památkových zón a rezervací
Národní památkový ústav, ústřední pracoviště v Praze jako odborná organizace státní památkové péče v České republice v souladu s ustanovením § 32 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů vydává ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky metodiku k přijímání opatření obecné povahy plánů ochrany památkových rezervací a zón.
Pokyny a nástroje pro posuzování vlivů v kontextu světového dědictví
Dokument (HIA) byl připraven jako oficiální překlad metodické příručky Pokyny a nástroje pro posuzování vlivů v kontextu světového dědictví, kterou vytvořila organizace UNESCO společně s poradními organizacemi Centra světového dědictví ICCROM, ICOMOS a IUCN. Je to manuál, který má napomoci procesu objektivního a včasného hledání vhodných řešení pro nové projekty v prostředí světového kulturního a přírodního dědictví tak, aby byly plně respektovány jeho výjimečné hodnoty a aby byl současně podpořen kvalitní a přijatelný rozvoj v místech těchto mezinárodně ceněných památek. Metodika byla vytvořena v roce 2022 a přeložena do češtiny v roce 2024.
Doporučená struktura Managementu Planu
Metodika k plánu nakládání se statky zapsanými na Seznam světového dědictví.
Zpracování návrhu na zařazení na Indikativní seznam UNESCO
Ministerstvo kultury vydává materiál „Podněty k zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO – tvorba národního indikativního seznamu“ jako metodickou instrukci pro subjekty, které usilují o zapsání vybraného kulturní statku na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Deklarace z George Townu
Deklarace vyzdvihuje roli site managera v kontextu Úmluvy o světovém dědictví jako zásadního spojovacího článku mezi mezinárodním a místním prostředím a zdůrazňuje nezbytnost ukotvení pozice a úlohy site managerů v rámci řízení a správy památky světového dědictví.
