V pořadí již pátý zápis na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO získalo tento týden Česko. Společnou nominací se Slovenskem se do něj podařilo prosadit zdejší loutkářskou tradici. Na soupis se dostala i třeba jóga nebo belgická pivníkultura.
ADDIS ABEBA / PRAHA Nejsou to starobylé monumentální stavby ani nebývalé přírodní úkazy. Přesto jsou nedocenitelnou součástí dědictví lidstva.
Řeč je o nehmotném kulturním dědictví. Ojedinělých tradicích, zvyklostech a kulturách našich předků, kterým hrozí úpadek nebo zánik. Už deset let se rok od roku jejich seznam, sestavovaný Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) rozrůstá ve snaze zvýšit povědomí o nich.
Na posledním zasedání výboru UNESCO, které se konalo od pondělí do pátku v Addis Abebě, přitom přibylo takových tradic, zvyklostí a kultur hned 37. A svůj v pořadí už pátý zápis na tento seznam získalo také Česko. Společnou nominací se Slovenskem se podařilo prosadit zdejší loutkářskou tradici.
Podle Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu ještě v polovině minulého století na našem území existovalo kolem 3000 loutkářských souborů. Dnes v Česku působí devět profesionálních loutkových divadel, stovka nezávislých skupin a dalších 300 amatérských uskupení. Praha a Bratislava se tak nominací k zařazení na seznam také zavázaly, že tuto tradici budou podporovat a podílet se na jejím zachování i pro další generace.
"Jsme velmi šťastní, že byla společná česko-slovenská nominace úspěšná," reagovala na zařazení českého a slovenského loutkařství na seznam UNESCO ředitelka Muzea loutkářských kultur v Chrudimi Simona Chalupová.
"Za tímto úspěchem je několik let práce Spolku pro podporu českého loutkářství a Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu," vysvětlovala, co samotné oficiální nominaci loni v březnu předcházelo.
Česku se už v roce 2005 podařilo prosadit na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO mužský lidový tanec ze Slovácka verbuňk. O pět let později také masopustní obchůzky a masky na Hlinecku a v roce 2011 i jízdy králů známé z jihovýchodu České republiky. Spolu s dalšími zeměmi Evropy, Blízkého východu a Afriky má Česko od roku 2010 zapsanou i tradici sokolnictví.
Merengue i kubánská rumba České a slovenské loutkářství nicméně není jediným zástupcem této tradice, který se letos na seznam UNESCO probojoval. Vlastní loutkářskou tradici se podařilo zapsat i Šrí Lance.
Výbor UNESCO na svém posledním zasedání v etiopské metropoli zařadil na seznam také řadu tanců, hudebních tradic či festivalů, průvodů a rejů v maskách. Na soupis se tak dostala třeba dominikánská hudební a taneční tradice merengue nebo kubánská rumba. Kubánská delegace vAddis Abebě zapsání tohoto tradičního tance na seznam ihned věnovala nedávno zesnulému vůdci Fidelu Castrovi.
Organizace pro výchovu, vědu a kulturu rozhodla dál na seznam nehmotného kulturního dědictví zařadit i třeba gruzínské trojí písmo nebo jógu, která jakožto duševní a tělesné cvičení získala v posledních dekádách masivní celosvětovou popularitu. Poslední rozšíření soupisu ovšem potěší i příznivce piva, zvlášť ty z Belgie. Své místo si totiž na seznamu vydobyla celá tamní pivní kultura. Belgické království se pyšní letitou tradicí výroby tohoto nahořklého nápoje a na tamním trhu je ho více než 1500 druhů.
Dohromady tak po posledním rozšíření čítá seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO už 430 položek. Je tak poloviční ve srovnání se svým o něco známějším příbuzným - seznamem světových kulturních památek. Z jeho 814 pamětihodností se jich přitom víc než půlka nalézá v Evropě a Severní Americe. UNESCO eviduje také soupis světového přírodního dědictví, jenž vznikl stejně jako kulturní v roce 1972. Čítá dnes přes 200 míst. Na 35 dalších míst pak figuruje v obou seznamech - jako třeba australský národní park Uluru.
