Má rád Metallicu či finskou zpěvačku Tarju Turunen, ale líbí se mu i česká klasická hudba, Dvořák, Smetana. Celkově se považuje za konzervativního člověka. A to i v přístupu k funkci ministra. „Trvám na tom, že ministr je spíše státní úředník, který má udržovat věci v chodu a trpělivě pomáhat k jejich zlepšování,“ říká ve Vizitce ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD).
Někteří lidé říkají, že jsem neviditelný, ale já se snažím být především dobrý profesionál.
Přesto je jeho politickým vzorem Pavel Dostál, bývalý ministr kultury, který řídil resort sedm let a byl proslulý emotivními vystoupeními na obranu kultury a lidí, kteří v této oblasti pracují. To ale ministr Staněk nedělá. „Pavel Dostal je můj velký vzor, především v jeho autenticitě…Pavel Dostál dokázal o věcech kultury hovořit tak, jak to cítil, nedával si příliš pozor, zda to řekne jako politik nebo jinak, říkal to, jak to cítil. (…) Doba se mezitím dost změnila, tehdy když mluvil Pavel Dostál a něco řekl, nevrhla se na něj desítka analytiků, a nesledovala, co tím myslí, co tím chtěl říct a co je za tím skryto. Přesto tvrdím, že říkám věci tak, jak je vidím, jsem velmi otevřený.“
Komunisté do mé práce nezasahují, nemám se za co stydět
Ministr kultury také reagoval na mnoho dotazů posluchačů, kteří se ho ptali, proč mu nevadí, že sedí ve vládě, kterou podporují komunisté. Podle něho je to jen důsledek politické situace, a nevidí na tom nic špatného.
Já za sebe necítím žádnou ingerenci komunistů do mé práce, dokonce nejenom na ministerstvu kultury. Já to vnímám tak, že Česká republika má vládu s důvěrou, která je ve světě vnímána, tak jak je vnímána.
Podobně ministr hodnotí i fakt, že kvůli stejnému argumentu odmítla Státní cenu rodina Evalda Schorma. „Mě to osobně velmi mrzí, i když tito lidé mají samozřejmě právo na svůj názor. Komise, které rozhodovaly o této ceně, byly sestaveny ještě před vznikem této vlády a ty ceny jsou zcela nepolitické. Mrzí mě tato politizace a negativní medializace státních cen.“ Podle Antonína Staňka došlo vlivem špatné komunikace k chybě. „Cena měla být panu Schormovi udělena, i když ji rodina odmítla přijmout.“
Ministr Staněk je také přesvědčený, že má pro českou kulturu jasnou vizi, ta spočívá především v lepším financování. „Tou vizí je propojit čtyři klíčové subjekty, které se musejí podílet na tom, aby kultura měla dostatek prostředků pro svoji existenci: to je stát, regiony, tedy obce a kraje, a soukromý sektor. A ti se musejí ve věci kultury propojit a táhnout za jeden provaz.“ Podle ministra kultury tu nejenom chybí rozdělení kompetencí, ale i komunikace a peníze.
Zvýšení platů pracovníkům v kultuře, investice do ochrany památek, podpora regionálních institucí nebo prezentace české kultury v zahraničí. To jsou priority nového ministra kultury, kterým je od středy Antonín Staněk z ČSSD. Zároveň stále zůstává olomouckým primátorem. V říjnových komunálních volbách sice kandidátku sociálních demokratů v Olomouci nepovede, do té doby by si ale chtěl obě funkce ponechat.
V rozpočtu na příští rok se už nějaké peníze navíc mají objevit. „Chceme přidat na platech v rozpočtové sféře 120 milionů korun. Ano, jsou z pohledu rozpočtu i celkové sumy drobné, ale ti lidé tu nedostali přidáno strašně dlouho a přitom obstarávají majetky za miliardy, tak jako mnohem lépe placení bankovní úřednici.“ České kultuře podle ministra zoufale chybí infrastruktura, tedy moderní kulturní budovy – sály, muzea, galerie. Ve Vizitce slíbil, že to změní. „Musíme tu rozsáhle investovat, aby česká kultura mohla důstojně existovat.“ Ministr Staněk chce také oživit Fond pro kulturu, který by měl být jednotným zdrojem peněz pro živou kulturu. „Suma peněz by se v něm měl pohybovat kolem pěti šesti miliard.“
