Spor o zámek za stovky milionů: ‚loupež‘ se zatím nekoná, do hry o památku vstoupil ministr kultury
Více než sto let sloužil k lékařským účelům, nyní ovšem pozvolna chátrá a jeho budoucnost je nejistá. Zámek v pražském Veleslavíně, jehož odhadní cena se pohybuje těsně pod čtyřmi sty miliony korun, chtěl stát koncem listopadu vydražit. Údajně pro něj nemá využití. S tím však nesouhlasilo budoucí vedení metropole a zástupci Prahy 6, na jejímž území kulturní památka leží. K prodeji nakonec zatím nedojde, zarazilo ho ministerstvo kultury.
Barokní skvost s historickým parkem, jenž byl vybudován v první polovině 18. století podle plánů proslulého architekta Kiliána Ignáce Dietzenhofera, mimo jiné autora Invalidovny v pražském Karlíně, dosud využívá soukromé zdravotnické zařízení.
Tomu však 30. listopadu končí pronájem a jelikož Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) tvrdí, že žádná ze státních organizací nemá o areál zájem, přistoupil k jeho dražbě. Uskutečnit se měla právě ještě poslední listopadový den, neboť státu by od prosince vznikly „nehospodárné výdaje“ na ostrahu a vytápění stavby ve výši 70 tisíc korun měsíčně.
Vyvolávací cena byla stanovena na 382 milionů korun. Šlo by tak o druhou nejvyšší veřejnou licitaci, jíž úřad do této doby uspořádal. Hodnotnější majetek nabízel stát pouze před třemi lety. Někdejší klášter na náměstí Republiky v centru hlavního města tehdy odkoupil zahraniční investor za minimální podání, které činilo 790 milionů korun.
Jenže ministerstvo kultury, které původně dražbu posvětilo, svůj souhlas po několika dnech odvolalo, což úřad přimělo prodej zrušit. Ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) tak údajně učinil na popud pražské buňky sociální demokracie, která dlouhodobě usiluje o převod zámku na magistrát.
„Z mého hlediska by bylo neskutečné zvěrstvo nechat se o zámek připravit,“ řekl serveru Lidovky.cz předseda pražské ČSSD Petr Pavlík. „Slučujeme celou řadu příspěvkových organizací a je zapotřebí otevřít diskusi o tom, zda objekt například nevyužít pro některou z těchto kulturních institucí,“ doplnil jej ministr Staněk.
Majetkový úřad tak nyní usiluje o to, aby v nejbližší době vypsal transparentní výběrové řízení na pronájem objektu.
Prodej areálu o rozloze necelých 30 tisíc kilometrů čtverečních se dlouhodobě nezamlouvá městské části Praha 6. Podle jejího starosty Ondřej Koláře (TOP 09) by se stát neměl zbavovat takto hodnotného majetku, který navíc může sloužit veřejnosti i nadále.
ÚZSVM: Ze zákona správný postup
„Celou dobu poukazujeme na to, že jen v Praze chybí přibližně 900 lůžek v zařízeních sociálně zdravotního typu. Ať už to jsou domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců nebo LDN, ale také třeba školy nebo školky. A veleslavínský zámek je v tomto ohledu ideální,“ nastínil Kolář serveru Lidovky.cz možné využití zámku.
„Doložili jsme dokonce několik analýz, ale stát nám řekl, že si to nemyslí. Když si vezmete, že jednou z jeho hlasitě deklarovaných priorit je péče o seniory a zkvalitňování služeb ve zdravotnictví, tak jde sám proti sobě,“ dodal starosta. Podle něj tak vše nasvědčovalo tomu, že se jednalo o dobře přichystanou záležitost. Hovořil dokonce o tunelu a loupeži za bílého dne. Odvolání dražby tak uvítal.
„Je to výborná zpráva. To byl cíl našeho snažení, protože to od nás od začátku působilo jako velmi netransparentní cosi, co mělo jediný účel: někomu zpřízněnému přihrát zajímavou nemovist s areálem,“ řekl pro Lidovky.cz Kolář.
ÚZSVM Kolářova tvrzení už dříve odmítl se slovy, že prodej byl naopak nejtransparentnější formou převodu státního majetku. „Ze zákona je základním způsobem převodu nepotřebného majetku transparentní dražba nebo výběrové řízení,“ odůvodnil serveru Lidovky.cz mluvčí úřadu Radek Ležatka.
„Bezúplatný převod nebo přímý prodej jsou možné pouze výjimečně, a to výhradně pokud obec v žádosti doloží studii budoucího využití, proveditelnost projektu z hlediska věcného, finančního a časového,“ doplnil. Žádnou analýzu, která by odpovídala platným právním předpisům, ale ÚZSVM od Prahy 6 ani od magistrátu prý neobdržel.
Zámecký areál nedaleko Evropské ulice, jenž úřad převzal v roce 2015 od ministerstva práce a sociálních věcí, prošel poslední rozsáhlou rekonstrukcí v roce 1986. Od té doby byl takřka neudržován. Další opravy proto budou nevyhnutelné. Ve velmi špatném stavu jsou zejména přilehlé budovy.
To je mimo jiné jeden z důvodů, proč si městská část, která prodej kritizovala, nemůže dovolit kulturní památku koupit. I kdyby se s ÚZSVM dohodla na odkupu za odhadní cenu, na což by peníze v devětsetimiliónovém ročním rozpočtu našla, neměla by prostředky na to, aby celý zámek opravila a mohla provozovat.
Památkáři do využití mluvit nebudou
Zájem o veleslavínský klenot, který ukrývá odkazy na řadu významných historických událostí, projevil opakovaně také magistrát. Upřednostňoval ale bezúplatný převod, jenž nebyl možný. Objekt totiž není územním plánem určený jako veřejně prospěšná stavba. Hlavní město zároveň nedisponuje požadovanými podklady o finanční a časové realizaci využití. Má pouze ideový záměr na uplatnění pro sociální či kulturní potřeby.
Po revoluci využívala zámek především soukromá zdravotnická firma jako kliniku.
O pozastavení dražby usilovalo i nové vedení Prahy, konkrétně budoucí primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a lídr koaličního sdružení Praha Sobě Jan Čižinský. Budoucí radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu/TOP 09) po zrušení aukce uvedl, že již zahájil kroky k tomu, aby metropole objekt získala.
K jakým účelům bude zámek od prosince sloužit, rozhodne až nový nájemce. Bude přitom mít poměrně volnou ruku. Přestože jde o památkově chráněnou budovu, do způsobu využití památkáři nebudou promlouvat. Připomínkovat budou pouze případné stavební úpravy.
„Kdyby chtěl nový majitel instalovat bazény do gotických sklepů, tak už by to zasahovalo do památky. Zda to ale bude hotel, kanceláře, ubytovna či sklad, není naše věc,“ okomentovala pro Lidovky.cz Andrea Holasová z Národního památkového ústavu.
