Braunův Betlém čeká na záchranu. Ministr pošle peníze svatému jmenovci
Podle ministra kultury Antonína Staňka už u betlému není čas na plané řeči a je potřeba konat.
„Byl bych rád, kdyby se se záchranou začalo již v příštím roce. Mým záměrem je do rozpočtu pro příští rok zapasovat pět milionů na vlastní začátek rekonstrukce a 1,3 milionu na úpravu okolí této kulturní památky,“ nechal se slyšet Antonín Staněk.
SVATÝ ZÁVAZEK
Ministr kultury spojil svoji snahu o záchranu Braunova Betléma i se svým zdejším jmenovcem. „Z mého pohledu je zajímavé a zavazující, že tu je poustevna sv. Antonína. A už jen kvůli tomu musím konat,“ řekl s mírnou nadsázkou Antonín Staněk.
Náklady na úpravy celého areálu se mají vyšplhat až na 80 milionů korun. V roce 2018 uzavřel Královéhradecký kraj memorandum o spolupráci.
Svůj podpis k němu připojily Národní památkový ústav, Revitalizace Kuks, Dvůr Králové nad Labem a obce Hřibojedy, Stanovice a Kuks. Hlavním cílem projektu je ochrana betlému před vlivy počasí a současně i úprava jeho okolí.
MEZI NEJOHROŽENĚJŠÍMI PAMÁTKAMI
„Chceme zachovat atmosféru lesního zátiší a změnit areál ve vycházkové území. Navrhujeme u soch zcela vyloučit provoz těžké techniky a těžbu dřeva, která by na vnímání místa měla katastrofický dopad. Počítáme i s ochranou proti vlhkosti, která památku ničí,“ řekl po podpisu memoranda architekt Radek Pavlačka, který připravil projekt, jenž počítá například i s moderní vstupní halou, kavárnou a s odpočinkovými prostory na místech bývalých lomů.
Už v roce 2000 byl Braunův Betlém zařazen mezi 100 nejohroženějších památek světa. Tehdy se toho ale pro jeho záchranu moc neudělalo. Momentálně je pro uskutečnění komplexní revitalizace klíčové zrestaurování barokních soch. Kdyby se sochy rozpadly, nebylo by turistům co ukazovat.
„Největším problémem betléma je jeho aktuální stav. Tam se musí začít, to se musí vyřešit jako první a teprve na to se pak můžou nabalit další věci spojené s návštěvností, vzdělávací činností a dalšími záležitostmi,“ uvedl Martin Puš, ředitel obecně prospěšné společnosti Revitalizace Kuks, která snahy o záchranu koordinuje. Betlém je ale od roku 1952 ve vlastnictví státu, stará se o něj Národní památkový ústav.
PÍSKOVEC MIZÍ
Opravu chátrajících soch už navíc podle místních nelze odkládat, jinak by mohly být trvale znehodnoceny.
„Pískovec ubývá, je pokrytý mechem, dochází k jeho korozi, tím se dílo znehodnocuje. Navíc na něj negativně působí voda, spodní i povrchová, která tam prosakuje z pramenů ze svahu a dostává se dovnitř díla,“ upřesnil Puš.