Neobvyklé stěhování trvalo čtvrt století. Do skanzenu přesunuli dům a stodolu
Známý skanzen v Zubrnicích na Ústecku se rozrostl o další dvě historické stavby. Převezena sem byla hrázděná stodola ze Zadní Lhoty u Těchlovic na Děčínsku a dům z Řehlovic na Ústecku. Zájemci budou mít možnost oba objekty navštívit od úterý 27. května.
„Hrázděná stodola ze Zadní Lhoty byla vystavěna v areálu Domu z Loubí, který slouží jako edukační prostor našeho muzea,“ popisuje Ivana Mikulecká, ředitelka Muzea v přírodě Zubrnice, s tím, že v prostoru stodoly se budou předvádět tradiční řemesla související se zemědělskou tematikou.
„V přízemí interiéru byl osazen dřevěný sloupový žentour (zařízení k převádění síly zvířat na otáčení strojů, pozn. red.), v další části expozice je umístěn parní stroj. Patro nabídne využití pro edukační programy, přednášky a prezentace, například výstavy starých odrůd ovoce,“ doplňuje ředitelka.
Stodola se do Zubrnic stěhovala po částech. Ještě před jejím rozebráním odborníci vše pečlivě zakreslili, jednotlivé díly následně oštítkovali. Ve skanzenu pak stavení znovu „poskládali“. Na některých místech však byly kromě původních částí využity i současné materiály. Opětovné zhotovení hrázděné stodoly probíhalo přibližně 16 měsíců, náklady ve výši téměř 10,4 milionu korun pokrylo ministerstvo kultury.
Hlavní část objektu tvoří průjezdný prostor s fošnovou podlahou a dvoukřídlými vraty na obou stranách. „Výjimečnost této hrázděné stodoly spočívá v použití dubového dřeva pro sloupy a spodní rám hrázděné konstrukce proti běžnému užití dřeva měkkého, jako je jedle, smrk nebo borovice. Vědeckou metodou určování stáří dřeva bylo prokázáno, že použitý dub byl skácen mezi lety 1570 a 1571. Jde tak o nejstarší datování dřevěné konstrukce v rámci zubrnického muzea,“ nastiňuje Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, jehož součástí je od konce roku 2018 i Muzeum v přírodě Zubrnice.
„Při výstavbě objektu se podařilo zachovat přibližně polovinu původních trámových prvků konstrukcí stěn,“ doplňuje.
Před přesunem byla hrázděná stodola součástí usedlosti v Zadní Lhotě u Těchlovic. Po roce 1945 postupně chátrala a nebylo možné ji zachránit na původním místě.
Druhým přesunutým objektem je dům z Řehlovic. „Stával přibližně ve středu severovýchodní strany řehlovické návsi. Jeho přemístění jsme zahájili v srpnu roku 1999, osazení na nové základy proběhlo v letech 2000 až 2001 a dokončení se uskutečnilo na podzim roku 2024. Dům je součástí areálu Mlýnské údolí. Objekt byl rozebrán a téměř v celém rozsahu přesunut,“ doplňuje Mikulecká s tím, že náklady na realizaci obnovy vyšly na téměř 3,4 milionu korun. I v tomto případě je pokrylo ministerstva kultury. V budoucnu má být v domě expozice, zatím se připravuje.
Dům pochází z počátku 19. století a je postaven na obdélném půdorysu. Má zděné přízemí a hrázděné patro se zapuštěnou pavlačí v průčelí, sedlová střecha je pokrytá pálenými taškami. Je to jeden z posledních starých a stavebně v podstatě neporušených hrázděných domů z dolní části Bílinského údolí, kde Řehlovice leží. Má velké množství dochovaných původních detailů výzdoby a konstrukce.
„Za záchranu tohoto objektu vděčíme Františku Ledvinkovi, zakladateli Muzea v přírodě Zubrnice. Objekt byl na svém původním místě určen k zániku, účelem transferu byla jeho záchrana a zachování autenticity na novém místě. Dům je významný nejen svou výtvarnou kvalitou, ale i řemeslným provedením za použití tradičních venkovských postupů,“ doplňuje mluvčí Národního muzea v přírodě Petra Valíčková.
Zdroj: https://www.idnes.cz/usti/zpravy/zubrnice-skanzen-dum-stodola-presun-otevreni.A250523_123907_usti-zpravy_grr
