Osobnost dramatika, posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla připomíná výstava Havel-Prigov v Památníku národního písemnictví. K vidění bude až do 30. října.
Výstava Havel-Prigov, která představuje experimentální tvorbu Václava Havla a dalších umělců, vznikla ve spolupráci Památníku národního písemnictví s Knihovnou Václava Havla a The Dmitri Prigov Foundation. Začala v polovině června v letohrádku Hvězda a potrvá až do 30. října.
Koná se pod záštitou ministra kultury Daniela Hermana a Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Výstava představuje dílo prezidenta Václava Havla u příležitosti 80. výročí jeho narození. Havel se narodil 5. října 1936 v Praze, zemřel před téměř pěti lety. Tvůrci výstavy poukzaují na to, že prezident se v první významné fázi své tvorby, v 60. letech, věnoval i experimentální poezii a jejím výrazovým možnostem, které ztvárnil v několika sériích Antikódů, jež jsou zasazeny do dvou kontextů. Především do souvislosti s tvorbou jeho ruského vrstevníka Dmitrije Prigova, který v Stichogrammech v 70. letech užíval podobných postupů jako Havel, ačkoliv se Prigovovo rozsáhlé dílo celkově ubíralo jiným směrem a mezi oběma autory a uměleckými kontexty nebyly přímé vazby.
Druhá souvislost uvádí Havlovy Antikódy i Prigovovu tvorbu do vztahu se silnou českou tradicí vizuální poezie a experimentálního umění. Havlův blízký vztah k Jiřímu Kolářovi a Běle Kolářové, stejně jako k Josefu Hiršalovi a Bohumile Grögerové je všeobecně známý. Méně se ví o práci autorů, kteří na hranici slova a obrazu vytvořili a v samizdatu publikovali pozoruhodná díla, z nichž některá se dosud nevystavovala ani nebyla nikdy znovu zveřejněna. Václav Havel měl k Praze 6 blízký vztah. Kromě toho, že zde žil, byl také čestným občanem městské části. Čestné občanství obdržel jen několik měsíců před svou smrtí, v září roku 2011.
