Napsali o nás

Choreograf světového jména Jiří Kylián je právě v Praze. Představuje se tu v rámci Mezinárodního festivalu nonverbálního divadla, které pořádá pražská scéna La Fabrika.

Choreograf světového jména Jiří Kylián je právě v Praze. Představuje se tu v rámci Mezinárodního festivalu nonverbálního divadla, které pořádá pražská scéna La Fabrika. Při té příležitosti převzal z rukou ministra kultury Daniela Hermanna festivalovou cenu Silence Speaks Louder. Na půdě La Fabriky Kylián 6. července zahájí i autorskou výstavu Free Fall, která potrvá do 22. července. U příležitosti návštěvy poskytl Jiří Kylián TÝDNU exkluzívní rozhovor.

Zdá se, že způsob lidské komunikace pomocí řeči teď plošně mezinárodně selhává - napadlo vás někdy, že tanec by byl lepší?

Ano, to máte asi pravdu, že řeč selhává. Umění je něco, co k lidem mluví jinou řečí než politika. Pokud je divák či posluchač vnímavý a pak- li má básník, co říci, dostane se mu básníkovo sdělení pod kůži. A to je v dnešní době mnohem důležitější než každá prázdná holografie politiků. Já jsem velmi rád, že právě teď pražská La Fabrika zrovna dala život takovému nonverbálním festivalu, na nějž jsem přijel.

Že by přišel čas řeči těla?

Myslím si, že tanec není nejvhodnější uměleckou formou pro vyjadřování názorů na světové dění. Tanec je niterní záležitost zabývající se velmi intenzívními osobními pohnutkami člověka. A "body lanquage" nikdy nelže, proto bych doporučil mnohým politikům aby si sem tam zašli na lekci pantomimy či tance, aby byl jejich projev věrohodnější.

Problém je v tom, že tanec i pantomima jsou hodně elitní záležitost, nelidová, takže politik se jí asi zabývat nebude.

Víte, umění je ale ve své podstatě vždy alespoň částečně elitní. Pakliže se mermomocí pokusíme vytvořit umění, které by promlouvalo ke všem, dostaneme se zákonitě k socialistickému realizmu, či k fašistickému umění, což je z uměleckého hlediska v podstatě totéž.

Právě. Kdyby umění oslovovalo masy, asi by se v politice prosadilo, ale za těchto okolností?

Masovost umění je velmi závažné faktum doby, ve které žijeme. Masovosti se nikdo neubrání. A ani by se bránit nemusel, pakliže by sloužila pozitivnímu vývinu naší mozkové kůry. Bohužel tento vliv masové kultury často právě takovému pozitivnímu vývoji zabraňuje.

Máte se za kosmopolitu, mimochodem v době, kdy se odchází z Evropské unie ... Jaký má ten pojem nyní obsah?

Ta filozofie vnímání života a bytí je minimálně tak stará jako Diogénes, který se sám viděl jako "světoobčan". Nacionalistický šovinismus mne děsí víc než cokoliv jiného. A je to žel bohu zase tato šovinistická břečka, do níž zase pomalu ale jistě zapadáme. Každý Čech ví, že František Škroup je autorem naší hymny, ale málokterý ví, že svá poslední léta trávil jako ředitel divadla v Rotterdamu.

Po světě se právě realizuje spousta vašich choreografií - bůhví, jestli o všech vůbec víte - jak jejich provedení hlídáte?

Máte pravdu, mých choreografií se na světě tančí mnoho, a je bohužel zcela nemožné vše stoprocentně kontrolovat. Mám ale mnoho spolupracovníků, kteří mi s tím pomáhají. Musím se přiznat, že je často velmi svízelné rozhodnout se, zda je ten či onen soubor dostatečně vybaven možnostmi, jak logistickými tak uměleckými, aby mé choreografie věrohodně reprodukoval. Proto jsem založil "Kyliánovu nadaci" a firmu "Kylian Productions", které mají za úkol kvalitu takových provedení kontrolovat.

V roce 1997 jste v Česku dostal medaili Za zásluhy z rukou Václava Havla, v roce 2000 čestný doktorát AMU, teď cenu od ministra kultury... Míváte vůbec ještě upřímnou radost z ocenění, když se vám jich dostává tolik?

Každé ocenění a každá medaile mají jinou barvu a odstín. Většiny cen které mi byly uděleny si velmi vážím, ale ne všechna ocenění jsou upřímná. Pohnutky, které vedou k nominacím jsou někdy zapříčiněny sobeckým postojem dárce. Několik cen, které byly v "zákulisí" manipulovány takovýmto způsobem, jsem nepřijal. Ale každopádně ocenění z rukou Václava Havla, ministra kultury Daniela Hermana i a čestný doktorát AMU jsem přijal s nesmírným vděkem a radostí.

Jiří Kylián( 69). Mezinárodně uznávaná a oceňovaná osobnost světové taneční choreografie. Kyliánova tvorba je neodmyslitelně spjata s Nizozemským tanečním divadlem, kam přišel v 70. letech, poté, co po okupaci roku 1968 jako dvacetiletý odešel z tehdejšího Československa a byl angažován ve stuttgartském baletu. Od roku 1975 do 1999 byl uměleckým ředitelem a choreografem Nederlands Dans Theater v Haagu. Je autorem stovky choreografií, z nichž velkou část převzaly přední zahraniční soubory, včetně Národního divadla v Praze a držitelem mnoha uměleckých cen z celého světa.