Strážnice – Po téměř dvaceti letech opustil post ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici na Hodonínsku Jan Krist. Od října na toto místo usedl dosavadní zástupce Martin Šimša. O jeho jménu se nejen mezi folkloristy hovořilo delší dobu, až nedávno ovšem oficiálně dostal důvěru od ministerstva kultury. Spolu s dalšími třemi protikandidáty se zúčastnil výběrového řízení. Každý z nich musel například sepsat a představit svou vizi o poslání a dalším směřování strážnického ústavu.
"
„Za svůj prvořadý úkol považuji, abychom to, co jsme vyzkoumali, zdokumentovali a shromáždili, zpřístupnili lidem," uvedl nový ředitel instituce, která v letošním roce slaví šedesáté výročí.
Cesta k místu byla ale dlouhá. Ministerstvo kultury vedoucího státní příspěvkové organizace vybíralo měsíce. „Proces jmenování od okamžiku, kdy Jan Krist oznámil, že odchází do důchodu, trval od dubna do srpna," sdělila mluvčí resortu Simona Cigánková s tím, že kromě výběrového řízení záleželo i na rozhodnutí ministra Daniela Hermana.
Právě ten se v půli října zúčastnil slavnostního setkání u příležitosti výročí ústavu a ocenil práci celého kolektivu a nové vedení podpořil. „Péče o lidovou kulturu je významná nejen pro poznání minulosti a uchování svědectví o duchovním a uměleckém vývoji nejširších vrstev obyvatelstva, ale také jako péče o to, co je pojivem a tmelem společenské soudržnosti i dnes," uvedl Herman.
Šimša začínal ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Před čtrnácti lety přišel do Strážnice. Tamní skanzen se stal jeho srdeční záležitostí. Podle něj rozdíl mezi muzei tkví především v podílu vědy a vývoje, který je v Rožnově minimální. „Mým velkým přáním je znovu začít výstavbu strážnického muzea, to znamená stavět další objekty tak, jak to bylo plánované," svěřil se Šimša.
Zároveň za jednu z hlavních priorit považuje podporu svých kolegů v jejich pracovním růstu tak, aby se mohl rozvíjet celý ústav. „Nové pořady ve skanzenu by měly být zajímavé z hlediska návštěvnické líbivosti, ale hlavně z pozice prezentace a ochrany nemateriálního kulturního dědictví," přiblížil.
Šestašedesátiletý Jan Krist nepůsobil pouze jako ředitel Národního ústavu lidové kultury, ale byl také v čele české sekce Mezinárodní rady pro folklorní festivaly.
Rovněž působil jako předseda Mezinárodního folklorního festivalu. „Ústav rozvíjel velmi dobře i v neklidném období politických a společenských proměn na přelomu tisíciletí. Jeho přínos spočívá v mnoha rekonstrukcích a vydání skvělých publikací. Pro další rozvoj organizace je ale zapotřebí nová krev," vyjádřil se etnograf a historik František Synek, který se s Kristem z folklorní oblasti dobře zná."