Na výstavě, představující dějiny starověké Núbie od konce pravěku po rané křesťanské období, je prezentována řada exkluzivních předmětů, které vůbec poprvé opustily území Súdánu. S výstavou Země černých faraonů se pro návštěvníky otevírají modernizované výstavní prostory i revitalizované nádvoří muzea. Jde o první krok celkové rekonstrukce Náprstkova muzea pod názvem Okno do světa, jejímž cílem je rozšíření prostor pro stálé expozice a atraktivní výstavy, které návštěvníkům přiblíží mimoevropské kultury.
Výstava Země černých faraonů v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur prezentuje unikátní nálezy, které archeologové Národního muzea objevili v průběhu dlouholetého výzkumu na súdánské lokalitě Wad Ben Naga. Návštěvníci tak mají jedinečnou možnost obdivovat
vzácný oltář s egyptskými a merojskými hieroglyfy s dvojjazyčně psanými jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore, a dvojici sousoší Amona a Mut, zapůjčené ze Súdánského národního muzea v Chartúmu. Expedice je objevila na konci roku 2013 v hlavní svatyni zkoumaného chrámového komplexu, tzv. Týfónia.
Zlatý poklad královny Amanišacheto i objevy ze Súdánu poprvé v České republice
Kromě unikátních nálezů z Wad Ben Naga prezentuje výstava i cenné exponáty ze sbírek předních evropských muzeí. V České republice se tak poprvé představuje zlatý poklad královny Amanišacheto, objevený v její pyramidě, jehož část na výstavu zapůjčilo Egyptské muzeum a Sbírka papyrů v Berlíně. Zastoupeny jsou také nálezy ze súdánských výzkumů ve Wad Ben Naga, uskutečněných již před pětapadesáti lety, ale i předměty pocházející z výzkumů Českého egyptologického ústavu FF UK v Praze na lokalitách Usli a Sabaloka. Z bohatého souboru exponátů vyniká také busta zlacené sochy boha Apedemaka, která je jedním z pouhých tří známých trojrozměrných vyobrazení božstva se lví hlavou, nebo soška tzv. Sloního muže z Merojského období. Všechny tyto předměty přiblížují návštěvníkům bohatou kulturu a každodenní život obyvatel starověké Núbie.
Výsledky úspěšné archeologické mise Národního muzea
Archeologové Národního muzea odkrývají již šestým rokem tajemství súdánské lokality Wad Ben Naga, která byla před téměř dvěma tisíci lety, v období Merojského království (asi 300 před n. l. – 350 n. l.), jedním z největších měst starověké Núbie. V zatím poslední výkopové sezóně navázali vědci na úspěchy z minulých let a po vzácném oltáři s egyptskými a merojskými hieroglyfy a pískovcovém sousoší bohů Amona a Mut odkryli další důležité objevy. Expedici se podařilo odhalit, z jakého období pochází chrámový komplex, tzv. Týfónium, objevený v průběhu výzkumů v roce 2011. K dataci pomohl archeologům nález části nástěnných maleb se jménem panovníka, který nechal komplex postavit. Byl jím král Natakamani, jenž vládl v oblasti v polovině 1. století n. l.
„V průběhu poslední výkopové sezóny se nám povedlo odkrýt další vzácné pískovcové sousoší Amona a jeho manželky Mut. Je podobné prvnímu objevu, ale v o poznání lepším stavu. Dále byly ve svatyni objeveny vzácné sochy, které zde byly rituálně uloženy někdy na konci Merojského království. Obě sousoší, která původně chránila bránu do hlavní svatyně Týfónia, byla poničena v souvislosti s příchodem raného křesťanství do oblasti Súdánu. Návštěvníci je uvidí na výstavě vedle sebe,“ doplňuje Pavel Onderka, vedoucí archeologické expedice Národního muzea.
Výzkumy ve Wad Ben Naga i výstava Země černých faraonů jsou financovány prostřednictvím štědrých darů partnerů expedice společnosti PRAG EMPORION, s.r.o. a společnosti BOHEMIA ENERGY entity, s.r.o. Činnost archeologické expedice do Wad Ben Naga je podporována Grantovou agenturou České republiky v rámci projektu Výzkum merojského královského města ve Wad Ben Naga (Súdán).
Cesta za pokladem núbijské královny pro malé návštěvníky
Děti se na výstavě Země černých faraonů mohou vypravit na dobrodružnou Cestu za pokladem núbijské královny, a společně s italským dobrodruhem Giuseppem Ferlinim tak odhalit tajemství starověké Núbie a života na březích Nilu. Inspirací jim bude skutečná výprava Ferliniho, který se na dobrodružnou cestu přes Egypt až do Súdánu vypravil v roce 1830.
Již v červnu výstavu doprovodí přednáškový cyklus pro všechny milovníky historie pravěku a starověku. Přední čeští odborníci na danou problematiku představí české výzkumy na historickém území Súdánu a vybrané archeologické lokality.
Přednáškový cyklus k výstavě:
3. 6. 17.30 Súdánský večer, představení výzkumů posledních dvou sezón ve Wad Ben Naga
10. 6. 17.30 Wad Ben Naga (PhDr. Pavel Onderka, Mgr. Vlastimil Vrtal), seznámení s lokalitou, na níž probíhá výzkum Národního muzea, jejím historickým vývojem a dějinami jejího objevování
17. 6. 17.30 Usli (prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr.), představení výzkumů naleziště, kde od roku 2009 působí Český egyptologický ústav FF UK v Praze
24. 6. 17.30 Sabaloka (Mgr. Lenka Suková, Mgr. Ladislav Varadzin, Ph.D.), prezentace jednoho z největších pohřebišť období mezolitu v Súdánu a předmětů z lokality, které jsou k vidění na výstavě Země černých faraonů
Revitalizace Náprstkova muzea pro sbírky i návštěvníky pod názvem Okno do světa
Výstava Země černých faraonů je první z řady mezinárodních výstavních projektů, které Náprstkovo muzeum realizuje pod názvem Okno do světa. V rámci nového výstavního programu muzea budou návštěvníkům představeny například také kultury Ázerbajdžánu či Bhútánu. Připravována je též výstava věnovaná kultuře Afghánistánu.
„Mezinárodní výstavní projekt Země černých faraonů, představí veřejnosti vůbec poprvé řadu předmětů, objevených při výzkumech Národního muzea v Súdánské republice, společně s poklady z egyptologických a nubiologických sbírek významných evropských muzeí. Výstava je však výjimečná i z jiného pohledu – zahajuje novou etapu v životě Náprstkova muzea po revitalizaci zastaralých výstavních prostor a nádvoří,“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.
Výstavní prostory s rozlohou 451,5 m² prošly rekonstrukcí a modernizací, jež je součástí revitalizace celého Náprstkova muzea – jednoho z posledních objektů Národního muzea, který dosud neprošel novodobou rekonstrukcí a přizpůsobením prostor novým trendům prezentace a vstřícnému návštěvnickému provozu. V rámci revitalizace budou vybudovány nové depozitáře pro uložení unikátních sbírkových fondů mimo stávající objekt muzea a nic nebude stát v cestě dalšímu rozšíření výstavních prostor pro stálé expozice i krátkodobé či střednědobé výstavní projekty. Bohaté americké, africké, japonské nebo čínské sbírky Náprstkova muzea se tak díky revitalizaci dočkají skutečně důstojných prostor pro své v mnohých případech vůbec první vystavení ve stálé expozici.
Kromě rozšíření výstavních prostor se počítá také s vybudováním dalších aktivizačních i odpočinkových zón pro návštěvníky, přizpůsobením badatelny a čítárny Náprstkovy knihovny modernímu badatelskému provozu i se zřízením kavárny a rozšířením muzejního obchodu.
V rámci první etapy revitalizace Náprstkova muzea byl na nádvoří vybudován prostor pro pořádání venkovních akcí pro veřejnost, stejně jako exteriérových výstav. První z nich s názvem Hic sunt leones představuje návštěvníkům život obyvatel východoafrické savany prostřednictvím velkoformátových fotografií.
Výběr z unikátních exponátů výstavy Země černých faraonů
Dvojice sousoší boha Amona a bohyně Mut
Súdánské národní muzeum
výzkumy Národního muzea ve Wad Ben Naga, 2012–2013
Po obou stranách vstupu do hlavní svatyně Týfónia ve Wad Ben Naga, byla umístěna dvě sousoší zobrazující boha Amona a jeho manželku bohyni Mut. Napravo od brány byl Amon vyobrazen ve své núbijské formě, tj. s hlavou berana, zatímco na druhé straně ve své původní egyptské formě plně v lidské podobě. Obě sochy nesly stopy úmyslného zničení, ke kterému došlo v rámci předpokládaného útoku na starověké město zkoumané expedicí Národního muzea.
Více informací k výzkumům Národního muzea ve Wad Ben Naga je uveřejněno na zpravodajském portálu Národního muzea Muzeum3000.
Odkazy na články:
Sedmá výkopová sezóna archeologické expedice do Wad Ben Naga
Video z restaurování dva tisíce let starého sousoší
Oltář A (podstavec na posvátnou bárku)
Egyptské muzeum a sbírka papyrů v Berlíně
výzkumy pruské expedice vedené K. R. Lepsiem ve Wad Ben Naga 1844
Dne 19. března 1844 v průběhu jediného výkopového dne objevila pruská expedice vedená egyptologem Karlem Richardem Lepsiem ve Wad Ben Naga dva oltáře, nebo přesněji dva podstavce pro posvátnou bárku. Tyto byly opatřeny jmény krále Natakamaniho a královny Amanitore (vládli přibližně v polovině 1. stol. n. l.), zapsanými jak v egyptských, tak i v merojských hieroglyfech. O mnoho desítek let později – v roce 1911 – právě tato „dvojjazyčná“ jména napomohla britskému egyptologovi Francisi Llewellynu Griffithovi rozluštit merojské písmo. Přes další století snah a pokusů rozluštit jazyk, který se tímto písmem psal, nám merojština zůstává nadále neznámá.
Socha zástupce místokrále pro Dolní Núbii Ruiua
Egyptské muzeum – Georg Steindorff – Univerzity v Lipsku
Výzkumy Georga Steindorfa v Aníbě, 1912
V době Nové říše Egypťané postupně obsadili Dolní (tj. severní) i Horní (tj. jižní) Núbii. V čele obsazených území stál místokrál s titulem „královský syn z Kuše“, který měl dva zástupce – jednoho pro Wawat (jiné označení Dolní Núbie), druhého pro Kuš (označující Horní Núbii). Do egyptské správy Núbie se zapojovaly také místní elity. Příkladem snad může být zástupce pro Wawat Ruiu, jehož hrobka byla objevena v roce 1912 v Aníbě, politickém centru Dolní Núbie. Socha vykazuje jasný regionální styl, který se projevuje především disproporčností jednotlivých částí zobrazovaného těla.
Vyobrazení královny Amanišacheto
Súdánské národní muzeum
Výzkumy Súdánské památkové správy ve Wad Ben Naga, 1962
V roce 1959 objevila súdánská expedice působící ve Wad Ben Naga největší a nejlépe zachovaný Palác, který byl na základě epigrafických pramenů připsán královně Amanišacheto. Jméno královny, která vládla na sklonku 1. stol. před n. l., bylo nalezeno připsáno k vyobrazení merojské královny na dekorativním kachlíku. V Paláci byla objevena nejméně další tři vyobrazení této královny.
Poklad královny Amanišacheto
Egyptské muzeum a Sbírka papyrů v Berlíně
Výkopy Giuseppe Ferliniho na královské nekropoli v Meroe, 1834
V roce 1834 italský dobrodruh Giuseppe Ferlini objevil v pohřební komoře pod pyramidou královny Amanišacheto na královském pohřebišti v Meroe soubor zlatých a stříbrných šperků společně s luxusním zbožím importovaným ze středomořské oblasti. Ferliniho objev v Súdánu rozpoutal honbu za pokladem, která v důsledku vedla k rozsáhlému poničení královských pyramid. Poklad, který byl po svém převozu do Evropy považován za podvrh, je v současnosti rozdělen mezi Egyptské muzeum a sbírku papyrů v Berlíně a Státní muzeum egyptského umění v Mnichově.
Spodní část sochy napatského krále
Súdánské národní muzeum
Expedice Českého egyptologického ústavu v Usli, 2009
Vedle Národního muzea vede výzkumy v Súdánu také Český egyptologický ústav FF UK. Jeho působištěm se stala lokalita Usli, nacházející se několik desítek kilometrů po proudu od posvátné hory Džebel Barkal. Český tým v Usli mimo jiné objevil kamenný chrám, jenž snad dokonce pochází z období egyptské Nové říše (1543–1069 před n. l.). V jeho dvoře byla nalezena spodní část královské sochy. Socha krále stála na podstavci, podle egyptských vzorů měla nakročeno levou nohou vpřed a byla obuta do sandálů. Na zadní straně sochy se nachází konec textu, jenž je stále předmětem odborné debaty.
Reliéfní blok s vyobrazením krále Taharky
Národní muzeum – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Stará sbírka
Jedním z nejvýznamnějších předmětů staroegyptské provenience, nacházejících se v českých veřejných sbírkách, je reliéfní blok s vyobrazením krále Taharky, který v letech 690 – 664 před n. l. vládl spojenému království Egypta a Núbie. Královská rodina byla núbijského původu, hlavním náboženským centrem říše byly hornoegyptské Théby, avšak hlavním městem říše sahající od Palestiny na severu po súdánskou Džazíru na jihu byla Memfida (nedaleko dnešní Káhiry), odkud také pochází tento reliéfní blok. Král Taharka je zde vyobrazen při přinášení obětin pravděpodobně bohu Ptahovi, hlavnímu božstvu Memfidy.
