Jejími vyhlašovateli jsou Ministerstvo kultury ČR a Asociace muzeí a galerií ČR. Soutěž si klade za cíl upozornit veřejnost na přínos muzeí a galerií k zpřístupňování a využívání kulturního dědictví i k jeho ochraně a na špičkové výkony institucí i jednotlivých pracovníků v oboru muzejnictví.
Soutěž je vyhlašována ve třech hlavních kategoriích – Muzejní výstava roku, Muzejní publikace roku a Muzejní počin roku. Ve XII. ročníku soutěžilo celkem 61 muzeí a galerií z celé České republiky s 90 soutěžními projekty. O jejich pořadí rozhodovala sedmičlenná porota ve složení: Ing. Milena Burdychová; PhDr. Eliška Fučíková, CSc.; Mgr. Pavel Holman (Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity); PhDr. Pavel Popelka, CSc. (Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě); PhDr. Jana Součková, DrSc.; PhDr. Radim Vondráček (Uměleckoprůmyslové museum v Praze) a Ing. Vlastimil Vykydal (předseda poroty; Technické muzeum v Brně). Vyhlašovatelé na její návrh rozhodli o ocenění soutěžních projektů na prvních třech místech ve všech kategoriích a o udělení zvláštních cen.
Nejvyšším oceněním v každé soutěžní kategorii je Cena Gloria musaealis, která se skládá z trofeje, diplomu a finančního ocenění ve výši 70 000 Kč. Soutěžící, kteří se umístili na druhých a třetích místech, a ti, kterým byla udělena zvláštní cena, získají diplom.
Zvláštní kategorií je Cena Českého výboru ICOM udělovaná projektům, které významně přispěly k mezinárodní spolupráci, rozvoji edukační činnosti muzeí či zpřístupnění kulturního dědictví handicapovaným občanům. Český výbor ICOM udělil toto ocenění jednomu z 90 soutěžních projektů.
Čestný výbor soutěže tvoří přední osobnosti našich kulturních, vědeckých a společenských institucí. Čestný výbor soutěže navrhl vyhlašovatelům udělení zvláštní ceny jednomu z projektů.
Vyhlašovatelé se rozhodli zároveň vydat výroční zprávu XII. ročníku soutěže, která zahrnuje všechny projekty přihlášené do soutěže, a ocenit tak jejich význam pro rozvoj oboru muzejnictví. Výroční zpráva bude dostupná od 19. května 2014 na Sekretariátu AMG a získají ji i účastníci slavnostního vyhlášení.
Logo, které soutěž doprovází na propagačních materiálech, vytvořila ak. mal. Lucie Seifertová. Autorkou trofeje, která bude předána držitelům Ceny Gloria musaealis, je Pavlína Čepičková-Šůsová. Autorkou grafického layoutu XII. ročníku soutěže je Jana Dolanská.
Slavnostní předávání cen proběhlo ve čtvrtek 15. května 2014 od 17 hodin ve Sladkovského sále Obecního domu v Praze, u příležitosti Mezinárodního dne muzeí.
Kategorie Muzejní výstava roku 2013
Cena Gloria musaealis
Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní výstava roku 2013 získává Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně za stálou expozici „Princip Baťa. Dnes fantazie, zítra skutečnost“, zpřístupněnou dne 1. května 2013.
Expozice mapuje dějiny baťovského koncernu od založení firmy až do jejího znárodnění v roce 1945. Stručně shrnuje i poválečný vývoj. Baťovská éra je rozdělena do řady témat, která se zabývají základními obory působnosti koncernu od výroby, budování zahraničních společností přes prodej, reklamu, dopravu až po nevýrobní sféru. Další díl expozice je věnován zlínskému filmovému studiu, jeho historii, produkci a osobnostem s ním spojených. Závěrečným okruhem je fenomén moderního cestovatelství s prezentovaným sbírkovým fondem inženýrů Hanzelky a Zikmunda, Eduarda Ingriše a Stanislava Škuliny.
II. místo
Muzeum východních Čech v Hradci Králové za výstavu „Kotěra. Po stopách moderny…“, uspořádanou ve dnech 6. září 2013 – 31. ledna 2014.
Výstava věnovaná budově muzea v Hradci Králové a jejímu architektovi, prof. Janu Kotěrovi (1871–1923), vznikla u příležitosti 100. výročí jejího otevření. Obsahově zdůraznila provázanost osobnosti stavitele s vídeňským prostředím. Tuto skutečnost podtrhlo vystavení několika jedinečných sbírkových předmětů z Muzea užitého umění ve Vídni a z pozůstalosti Jana Kotěry, obsahující fragmenty osobní korespondence, kresby a materiály Kotěrových realizací.
III. místo
Západočeská galerie v Plzni za výstavu „Palmy na Vltavě. Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850–1950“, uspořádanou ve dnech 30. ledna – 28. dubna 2013.
Výstava se zaměřila na dosud nezpracované téma, ohlasy původních mimoevropských kultur Ameriky, Afriky a Oceánie v tvorbě české výtvarné moderny a avantgardy. S využitím dosud málo známého materiálu ukázala zájem o „primitivní“ umění u českých umělců, teoretiků i cestovatelů a přiblížila nejvýznamnější sbírky mimoevropských etnických objektů, které vlastnili čeští umělci.
Zvláštní ocenění
Západočeské muzeum v Plzni za výstavu „Džungle za plotem“, uspořádanou ve dnech 21. srpna – 28. října 2013.
Výstava byla výjimečným příkladem multioborového zpracování nelehkého botanického tématu. Jak prezentovat veřejnosti výsledky vlastních výzkumů, propojujících botaniku s historií? Jak na výstavě předvést historickou hodnotu stoletých herbářových sbírek, na první pohled nudných? A jak přenést do muzea novodobou českou „divočinu“? Koncepce výstavy propojila tyto hlavní cíle: ukázat dramatické změny v krajině a květeně Plzeňska za posledních 100 let, dále předvést, co dělá muzejní botanik a konečně přimět každého, aby si všímal světa kolem sebe. Exponáty byly přístupné nejen zrakem, ale i hmatem a čichem, a výstavu doprovázel bohatý edukační program, který byl koncipován i pro návštěvníky s handicapem.
Kategorie Muzejní publikace roku 2013
Cena Gloria musaealis
Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní publikace roku 2013 získává Oblastní galerie v Liberci za publikaci „Mladí lvi v kleci. Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska v meziválečném období“ autorky Anny Habánové (ed.).
Publikace, vydaná u příležitosti stejnojmenné výstavy, zpracovává historii uměleckých spolků německy hovořících autorů a je postavena na výběru děl, která byla součástí meziválečných souborných výstav německo-českého výtvarného umění. Kolektiv autorů shromáždil, analyzoval a prezentoval práce německých autorů, kteří tvořili v českých zemích v období první republiky. Mnohá díla musela být nejprve vystopována v českých či zahraničních fondech, zasazena do kontextu dané doby a také příslušných uměleckých sdružení. Autorský kolektiv vynaložil oceněníhodné úsilí též ve snaze přiblížit životní osudy tvůrců. Publikace představuje důležitý pramen k uvedenému tématu.
II. místo
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích za publikaci „Červená kniha květeny jižní části Čech“ autorů Petra Lepšího, Martina Lepšího, Karla Boublíka, Milana Štecha a Vladimíra Hanse (eds.).
Publikace je věnovaná ohrožené a vyhynulé květeně jihočeského regionu. Cenné je zejména hodnocení ohrožení jednotlivých rostlinných druhů, rozbor jeho příčin a navržený způsob jejich ochrany. Dílo vyniká rozsahem a důkladností zpracování a doposud nemá v rámci České republiky obdobu. Kromě aktuálních informací o rozšíření a ohrožení rostlin jsou v knize shrnuty také poznatky o historickém výskytu, které se podařilo nashromáždit za uplynulých 200 let botanického výzkumu.
III. místo
Regionální muzeum v Litomyšli za publikaci „Václav Boštík (1913–2005). Ke stému výročí narození“ autorů Martina Boštíka, Stanislava Vosyky a Jaromíra Zeminy.
V letech 2010–2013 Regionální muzeum v Litomyšli iniciovalo a realizovalo projekt, jehož výstupem byly kniha a výstava ke stému výročí narození Václava Boštíka, našeho nejvýznamnější malíře druhé poloviny 20. století. Publikace ukazuje dílo čelního umělce poválečné lyrické abstrakce z pohledu jeho vazeb v rodném kraji a významně tak rozšiřuje poznání kořenů autorovy tvorby. Kniha je výsledkem intenzivního archivního bádání a zasluhuje uznání jako badatelský počin celostátního významu.
Zvláštní ocenění
Muzeum Beskyd Frýdek-Místek za publikaci „Plicní sanatorium v Jablunkově“ autorů Radima Konečného, Marie Butuly Ciché, Magdalény Roháčové a Libora Müllera.
Publikace byla vydána u příležitosti 90. výročí vzniku významného prvorepublikového léčebného zařízení. Do současnosti byly o sanatoriu vydány pouze dvě knihy – první v roce 1935, u příležitosti otevření nového léčebného pavilonu, a v roce 1989 brožurka věnovaná parku. Záměrem publikace bylo proto zmapovat historii sanatoria a okolního parku s unikátním arboretem od vzniku tohoto komplexu až do současnosti. Je tak charakteristickým příkladem nových tendencí bádání, které se zaměřují na zkoumání stavebních komplexů nejen z hlediska architektonického, ale také z širšího kontextu jejich funkce, jejich každodenního a společenského života.
Kategorie Muzejní počin roku 2013
Cena Gloria musaealis
Cenu Gloria musaealis v kategorii Muzejní počin roku 2013 získává Národní technické muzeum za projekt „Národní technické muzeum dokončeno“.
V říjnu 2013 dokončilo Národní technické muzeum tvorbu svých stálých expozic, obnovilo starou důlní štolu a otevřelo se veřejnosti poprvé v celé své renovované podobě. Budova muzea byla po 75 letech zkolaudována a 8. října 1013 byly otevřeny poslední expozice. Završila se tak dlouhá historie, jejíž začátky se psaly na krátkodobé výstavě Vojty Náprstka v roce 1862 na pražském Žofíně, a později v jeho Českém průmyslovém muzeu. Náprstkovy sbírky tvořily základní „zlatý“ fond muzea i ve stávajícím objektu. Staletí technického důvtipu představuje nyní muzeum ve 13 stálých expozicích. Výdobytky techniky jsou tak konečně k dispozici v komplexním a názorném přehledu, včetně poučené interpretace a odpovídajících souvislostí.
II. místo
Zlínský kraj a jeho příspěvkové organizace – 14|15 Baťův institut, Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně za projekt „14|15 Baťův institut“.
Rekonstrukcí dvou objektů č. 14 a č. 15 bývalého továrního areálu firmy Baťa vzniklo moderní integrované kulturní a vzdělávací centrum Zlínského kraje 14|15 Baťův institut. Náročnou rekonstrukcí bylo vytvořeno zázemí pro činnost Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně. Nově vzniklé prostory splňují náročné požadavky dnešní společnosti jak na rozsah a standard služeb, tak na kvalitu prostředí a prostorové kapacity.
III. místo
Muzeum Vysočiny Třebíč za projekt „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic“.
Muzeum Vysočiny Třebíč bylo znovuotevřeno díky realizaci projektu „Zámek Třebíč – modernizace zámku a zpřístupnění nových expozic". Projekt přispěl k obnově a revitalizaci významné třebíčské architektonické památky, bývalého kláštera a zámku, jehož součástí je i památka UNESCO – bazilika sv. Prokopa. Návštěvníkovi byla zpřístupněna většina prostor areálu. V nich může zhlédnout moderní a rozšířené expozice prezentující přírodu a historii Třebíče a okolí. Zároveň byly vybudovány i prostory pro výstavní a edukační činnost muzea. Vznikl tak moderní muzejní areál pro celou rodinu.
Zvláštní ocenění
Petr Koudelka za projekt „Museum fara Křenov“.
Nově vzniklé Museum fara Křenov přibližuje návštěvníkům život, kulturu a práci duchovního v malém městečku od 18. století do současnosti. Sbírka nábytku, výtvarného umění, uměleckého řemesla, grafiky, archiválií, textilií čítá více než 1 200 položek. Muzeum je umístěno v rekonstruované původní barokní katolické faře z roku 1732. Ocenění bylo uděleno zejména za komplexní záchranu jak nemovitého, tak movitého kulturního dědictví. Citlivá a precizní rekonstrukce budovy a interiérů fary je ojedinělým příkladem pozitivního přístupu soukromého vlastníka ke kulturnímu dědictví a jeho využití pro region.
Zvláštní ocenění udělené na návrh čestného výboru soutěže v kategorii Muzejní počin roku 2013
Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou za projekt „Sýpka – Muzeum Orlických hor“.
Muzeum Orlických hor ve zrekonstruované městské sýpce je příkladem iniciativy a nadšení, které vedly k úspěšnému počinu, podporujícímu kulturní a turistický rozvoj daného regionu. Jde o moderní muzejní expozici s řadou nápaditých interaktivních prvků, přibližující přírodu Orlických hor i tradiční řemeslnou produkci.
Cena Českého výboru ICOM
Cenu Českého výboru ICOM získává Galerie Středočeského kraje za výstavu „Images for Images. Artists for Tichý – Tichý for Artists“, uspořádanou ve dnech 7. dubna – 18. srpna 2013.
Projekt představil české veřejnosti mezinárodní sbírku současného umění nadace Tichy Ocean. Bylo vystaveno na 500 děl od více než stovky umělců. Východiskem této sbírky je umělecký odkaz a životní příběh svérázného českého fotografa Miroslava Tichého (1926–2011) z Kyjova, který byl u nás dříve prakticky neznámý, ale našel své obdivovatele mezi umělci v zahraničí. Autoři, kteří jsou ve sbírce zastoupeni, věnovali nadaci výměnou za Tichého fotografie svá díla, inspirovaná jeho tvorbou. Tichého odkaz je tak živým impulsem formujícím nové umělecké společenství.
