Novinky a média

Oba byly ve svém oboru vynikajícími řemeslníky, kteří se nemalou měrou podíleli na zachování zánikem ohrožených druhů výroby a jejich předávání dalším generacím. Za tuto svoji činnost byli ministrem kultury České republiky oceněni titulem Nositel tradice lidových řemesel. S oběma jsme se měli možnost často setkávat na přehlídkách tradičních řemesel, rukodělných dílnách či v exposicích Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm či Souboru lidových staveb Vysočina na Veselém kopci. Každý z nich byl po svém způsoby jedinečný, pan Sucháček svým přátelským projevem a stále dobrou náladou, pan Rejent zase skromností, která dávala vyniknout kouzlu jeho výrobků.

Jaroslav Sucháček st. (1936 - 2014), Lhota u Vsetína
…výroba kamenných brousků
Výroba kamenných brousků měla v okolí Vsetína několik století trvající tradici, kterou rozvíjeli domácí brouskaři, předávající své zkušenosti z otce na syna. Takto se řemeslu vyučil i Jaroslav Sucháček, donedávna jeho poslední pokračovatel. Zpočátku dodával své výrobky do dílny místního zemědělského družstva, později do prodejen ÚLUV, kde získal titul Mistr lidové umělecké výroby. Největší vliv na jeho práci však mělo působení ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde po několik desetiletí prezentoval v improvizované dílně svou ojedinělou výrobu. Poutavým výkladem v několika cizích jazycích seznamoval návštěvníky s celou výrobní technologií kamenných brousků. Na jejím počátku je výběr a těžba vhodného druhu kamene a jeho dělení na jednotlivé desky a pásy. Na ty se podle šablony narýsuje konkrétní tvar a pomocí kleští se oštípe do požadovaného polotovaru. Následuje pracné broušení a hlazení, které dá výrobku finální podobu. Tímto způsobem doposud vznikala většina z několika desítek různě tvarovaných brousků, které byly pro svou kvalitu a vynikající vlastnosti vyhledávaným zbožím.

Ladislav Rejent (1945 - 2014), Proseč u Skutče
…soustružení dřeva, vybíjení kovem
Rodina Rejentových, podobně jako celá řada jiných v Proseči, se po několik generací věnovala zpracování dřeva. Není tedy překvapující, že se v dílně svého otce vyučil i Ladislav Rejent, z něhož se stal zručný soustružník a nadaný řezbář. Obě profese mohl plně uplatnit v dílně, která se pod patronací Ústředí lidové umělecké výroby zaměřila na výrobu soustružených předmětů, zdobených vybíjením proužky kovu. Pod vedením zkušených výtvarníků ÚLUV vznikly první kolekce dekorativních nádob určených pro stolování. Zastoupeny byly především misky, dózy, svícny, talíře nebo popelníky zdobené jemnými liniemi vlnitých plíšků. Výrobní materiál byl volen s ohledem na tradici zpracování domácích druhů tvrdých ušlechtilých dřev, především švestky, hrušně a ořechu. Po zániku ÚLUV začala dílna pracovat jako živnostenská provozovna, rozšířila svůj sortiment a donedávna s úspěchem uváděla na trh jedinečné soustružené předměty zdobené kovem.

Bc. Zdeněk Bobčík, propagace a dokumentace Národní ústav lidové kultury