Novinky a média

Hmatové expozice, výstavy a edukační programy jsou v Národní galerii Praze od 80. let 20. století nedílnou součástí péče o zrakově znevýhodněné návštěvníky, jsou ve třech stálých expozicích: v klášteře sv. Anežky České, ve Schwarzenberském paláci a v paláci Kinských. Cenu za Národní galerii v Praze společně převzali prof. Vít Vlnas, pověřený vedením NG, a PhDr. Gabriela Šimková, autorka hmatové expozice v expozici asijského umění od patronky ceny Mosty Livie Klausové.

Hmatové expozice a vzdělávací programy k nim jsou ve třech stálých expozicích Národní galerie v Praze:

Klášter sv. Anežky České nabízí Hmatovou expozici odlitků sochařských děl českého středověkého umění 13.–15. století. Expozici tvoří kolekce dvanácti sochařských děl z fondu Národní galerie. Vystavený soubor umožňuje sledovat stylovou proměnu sochařského díla během několika staletí. Vedle pozdně románského reliéfu z baziliky sv. Jiří jsou zde díla vrcholné epochy vlády Karla IV. a Václava IV. Velké stavební projekty v době vlády Karla IV. znamenaly i rozvoj monumentální kamenné plastiky. Svatovítskou huť, vedenou od roku 1356 slavným architektem, sochařem a stavitelem Petrem Parléřem, zastupují v expozici portrétní busty z triforia katedrály sv. Víta v Praze. Před každým exponátem je po jeho levé straně umístěn nosič s popiskou v bodovém písmu a v černotisku a zde se také nacházejí rozšířené doprovodné texty ve zvětšeném písmu pro návštěvníky se zbytky zraku. K dispozici je i průvodce expozicí v Braillově písmu. Lektorské oddělení Sbírky starého umění nabízí doprovodné programy pro malé skupiny. Programy může doplnit i výtvarná činnost v ateliéru.

V hmatové expozici Doteky baroka, v suterénu Schwarzenberského paláce je vystaven soubor čtrnácti odlitků soch, které dokumentují hlavní etapy barokního umění 17. a 18. století v Čechách. Období rudolfínského manýrismu zastupuje odlitek Kráčejícího koně od Adriaena de Vries, galerii soch na Karlově mostě připomínají detaily Krucifixu z blízkosti Staroměstské mostecké věže. Vrcholně barokní umění reprezentuje Matyáš Bernard Braun a jeho alegorické hlavy, které představují bohatou sochařskou výzdobu ve východočeském Kuksu. Odlitky jsou umístěny na průběžném soklu s vodící lištou a plastickým vyznačením u jednotlivých děl. Lektorské oddělení nabízí přednášky i programy s modelováním v ateliéru. Před každým vystaveným exponátem je po jeho levé straně umístěn nosič s popiskou v bodovém písmu a v černotisku a zde se také nacházejí rozšířené doprovodné texty ve zvětšeném písmu pro návštěvníky se zbytky zraku. K dispozici je i průvodce expozicí v Braillově písmu.

Nevidomé a slabozraké návštěvníky zve i palác Kinských, který bude opět otevřen pro veřejnost od 17. dubna. V taktilní expozici Japonská skulptura hmatově zpřístupňuje soubor kopií významných památek, národního pokladu Japonska, které nejsou zastoupeny v žádných sbírkách na našem území. Otevírá tak přístup k obecným hodnotám japonské skulptury, zatímco komorní soubor v korejské části hmatové expozice seznamuje s významnými proudy keramické tvorby na Korejském poloostrově ve 2. až 15. století a zároveň představuje současné dílo keramičky U Kang Mä, inspirované tradičními zdobnými technikami. Pro snazší poznávání tvaru a prohlížení dekoru nádob byly keramické repliky autorkou zvětšeny. Samostatné prohlížení hmatové expozice japonského sochařství a korejské keramiky lze doplnit komentovanou anebo asistovanou prohlídkou vybraného originálního díla s následnou výtvarnou činností v ateliéru. Obě taktilní expozice asijského umění umožňují i vidícímu publiku znovuobjevit a přehodnotit význam „zapomenutého smyslu“, jakým je hmat. Exponáty doprovází popisky se zvětšeným českým a anglickým textem a v českém Braillově písmu a navigace na podlaze.

Hmatové expozice, výstavy a edukační programy jsou v Národní galerii Praze od 80. let 20. století nedílnou součástí péče o zrakově znevýhodněné návštěvníky.

Národní galerie