Praha, Prachatice - Prachatické muzeum a Národní muzeum – Muzeum české loutky a cirkusu vzdají hold Janu a Jindřichu Boškovým na výstavě Malíři Boškové z Vlachova Březí. Tento společný projekt připomene dvě umělecké osobnosti, které jsou pevně spjaté s Prachatickem, ale zároveň ho svým významem přesahují.
Malířský rod Bošků z Vlachova Březí zanechal stopu daleko za hranicemi regionu, a to především díky tvorbě pro loutkové divadlo, cirkusy a poutě. Díla obou umělců (obrazy, kresby, divadelní kulisy), stejně jako šablony či nástroje, které používali, si mohou návštěvníci prohlédnout od 1. dubna 2014 v prostorách obou institucí.
Výstava Malíři Boškové z Vlachova Březí je prvním společným projektem Národního muzea – Muzea české loutky a cirkusu a Prachatického muzea. Zdeňka Oberfalcerová se v Prachatickém muzeu věnuje sakrální a volné tvorbě malířů Bošků, přičemž se podrobně zabývá technikami, které při malbě používali. Lenka Šaldová v Muzeu české loutky a cirkusu představuje tvorbu malířů Bošků pro loutkáře a ochotníky – ukazuje, čím se inspirovali a jaké náměty zpracovávali. Autorky výstavy tak nahlížejí na téma z různých úhlů pohledu, doplňují se, aby dohromady složily výmluvný obraz o životě a tvorbě dvou pozoruhodných osobností.
JAN BOŠKA (1854–1933)
Zakladatel malířské rodinné tradice se vyučil u malíře Jana Rennera ve Vodňanech písmomalířem, malířem pokojů a štafířem. Při putování po Evropě v době výkonu povinné vojenské služby se poprvé setkal s velkým uměním, ale také s loutkáři, herci, komedianty a cirkusáky, pro které pak maloval divadelní kulisy, bitevní scény, výjevy z lovů a zápasy exotických zvířat. Kromě toho dostával objednávky na zhotovení chrámových obrazů, oltářních plastik, obrazů do kapliček a kaplí křížových cest, nástěnných a stropních maleb kostelů. Posledním okruhem objednavatelů byli obyvatelé Vlachova Březí a okolí, kteří chtěli mít doma od již věhlasného mistra Bošky obrázek světce či světice, svého rodného domu a zamilované krajiny.
JINDŘICH BOŠKA (1893-1964)
Malířskému řemeslu se vyučil u svého otce, od něhož převzal zaběhlou prosperující firmu. Krátce se před tím živil v Praze malováním obrazů a reklam pro cirkus Kludský a dekorací do Pištěkova Lidového divadla. Po návratu do rodinné malířské firmy si přivezl mnoho nových kontaktů a zakázek na vyhotovení kulis, dekorací, reklam a obrazů pro loutkáře, komedianty, cirkusáky a varietní umělce. Dopisy s objednávkami, doplněné návodnými nákresy, fotografiemi či tisky, přicházely od věhlasných rodin Kopeckých, Kludských, Berousků, Kočků, Dubských, Flachsů, Lagronů, Třísků, ale i od společností ze zahraničí. Ve 30. letech nechal Jindřich do střechy domu vestavět ateliér a na místě původní malířské dílny postavil dílnu větší, modernější, s velkou prosklenou stěnou. Na sklonku 30. let a během 2. světové války, kdy zásadním způsobem ubylo zakázek, restauroval obrazy do kaplí křížové cesty na Svatém Duchu a nástěnné a stropní malby v kostele Zvěstování Panny Marie. V 50. letech, po nástupu komunistické diktatury, byla živnost rodiny Bošků zrušena a Jindřich Boška se věnoval malování krajin a vesniček z okolí Vlachova Březí a květinovým zátiším.
Vstupenku, která umožní prohlídku obou částí výstavy, lze zakoupit jak v Prachatickém muzeu, tak v Národním muzeu – Muzeu české loutky a cirkusu.
Národní muzeum - Muzeum české loutky a cirkusu, Prachatické muzeum
