Ještě barvitějším, než je jeho úchvatně jednoduchá, zcela bezozdobná architektura. Zvnějšku založená na kontrastu dvou nestejně velkých částí – delší nabízí prosté střídání souvislých pásů parapetů a oken, kratší představuje jen holou stěnu prolamovanou čtvercovými okny s prostým křížovým dělením.
Příběh Veletržního paláce se začal psát v roce 1924, kdy společnost Pražských vzorkových veletrhů (PVV) přes svou dceřinou společnost vyzvala k účasti v architektonické soutěži na vytvoření nové veletržní čtvrti Prahy, nazvané Veletržní City, šest architektů: Aloise Dryáka, Josefa Fuchse, E. Kotka, Miloše Vaněčka, Františka Rothmayera a Oldřicha Tyla. Byli to tvůrci z různých generací, kteří představovali různé pojetí architektury – od dekorativismu až po funkcionalismus. Porota rozhodovala ve dvou kolech. Z prvního vybrala architekty Dryáka, Tyla a Fuchse, ze druhého byl vybrán společný návrh Oldřicha Tyla a Josefa Fuchse. A ti hned v roce 1925 navrhli první palác, který se také okamžitě začal stavět. Stavba byla svěřena vynikající stavební firmě Karla Skorkovského, jenž sám patřil k předním statikům betonových konstrukcí a spolupracoval se Stanislavem Bechyněm. Díky tomu Praha dostala v prvním Veletržním paláci dílo ukazující názorně eleganci a subtilnost železobetonové skeletové stavby. Ovšem veletrhy se konaly i v době, kdy se palác stavěl – jednak na starém výstavišti, jednak na nově vzniklém Novém výstavišti, jež bylo v místech dnešního Parkhotelu, které bylo vybaveno zajímavými dočasnými pavilony.
Veletržní palác byl, částečně, dokončen k 10. výročí vzniku Československa. Již v září 1928 se v něm konal aspoň ve 3 podlažích první veletrh, a při té příležitosti byla také poprvé veřejnosti představena Slovanská epopej Alfonse Muchy. V průběhu roku 1929 se palác ještě dokončoval a postupně začal sloužit celý – nejen pro veletrhy, které se konaly pravidelně na jaře a na podzim. Byla v něm i řada restaurací, bylo v něm největší pražské kino, v jeho malé dvoraně se konaly také výstavy umění. Tak fungoval Veletržní palác v podstatě až do roku 1951, kdy byly PVV zrušeny. Palác se proměnil v kancelářskou budovu, v níž sídlily podniky zahraničního obchodu.V roce 1974 Veletržní palác vyhořel. A následujících pět let Praha řešila problém, co s ním. Silné byly tlaky na jeho zbourání, protože ohněm a vodou poškozená železobetonová konstrukce se zdála být neopravitelná. Ovšem velké byly i tlaky opačné, které chtěly uchovat jednu z prvních staveb svého druhu u nás nejen v Praze, stavbu, kterou trochu závistivě studoval i slavný Le Corbusier. Postupem času se ukázalo, že vyhořelou stavbu lze rekonstruovat. Pak začaly další diskuse o tom, k jakému účelu
by měla sloužit. Nápadů bylo mnoho: Nemocnice. Studentská kolej. Obchodní dům. Kancelářská budova. Muzeum revolučního dělnického hnutí. Správní budova pro Prahu 7. Univerzitní budova. Postupně vykrystalizovala myšlenka zprvu neznámá – rekonstruovat Veletržní palác pro sbírky umění 20. století Národní galerie v Praze.
Palác byl v roce 1980 Národní galerii skutečně přidělen. Byl jmenován generální projektant, kterým se stal Stavoprojekt Liberec.Právě jeho architekti v čele s Miroslavem Masákem byli ti, kdo Veletržní palác uchránili jak před zbouráním, tak před jiným, nevhodným využitím. Rekonstrukce trvala dlouho. Nejprve se spáleniště dlouho vyklízelo, mnohokrát se proměňoval projekt. Stavba byla v první etapě dokončena v roce 1993 a v roce 1995 byla pro veřejnost otevřena tři podlaží stálých expozic. V nich se představilo nejen výtvarné umění, ale také architektura, design a scénografie. Expozice byla definitivně dokončena v roce 2000, kdy se rozšířila na celkem čtyři podlaží a jedno vymezila pro krátkodobé výstavy.Současná výstava Příběh Veletržního paláce provází návštěvníka historií paláce. Při studiu dochovaného archivu Pražských vzorkových veletrhů byly objeveny mnohé nové skutečnosti. Např. o tom, že se soutěží na palác se pravděpodobně manipulovalo. Nebo rozpočty stavby, které způsobily, že palác byl pro svého stavebníka zdrojem neustálých finančních potíží. Nebo o tom, jaký byl osud dr. V. Boháče, který za vznikem PVV i výstavbou Veletržního paláce stál. Nebo o tom, že se tu poprvé představila televize, kterou ovšem výrobci rozhlasových přijímačů odsoudili jako cosi, co nemá budoucnost. Byly také nalezeny nové fotografie ze života veletrhů, a to včetně jediné fotografie, dokumentující smutnou historii Nového výstaviště za 2. světové války, kdy sloužilo jako shromaždiště židovských transportů.Exponáty výstavy jsou plány dokumentující architektonický vývoj paláce až do otevření v roce 2000, fotografie ze života veletrhů, ale také ze stavu po požáru. Mnohé materiály jsou veřejnosti představeny poprvé. Exponáty jsou z majetku Národní galerie v Praze, Národního technického muzea, Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, Archivu hlavního města Prahy a soukromých sbírek.
K výstavě je vydána doprovodná publikace Příběh Veletržního paláce. Výstava se koná v rámci série akcí k roku 40. výročí požáru Veletržního paláce, nad nímž záštitu převzal primátor hl. m. Prahy Tomáš Hudeček.
40. výročí požáru Veletržního paláce
1924 - stavba
1974 - požár
2014 – současnost
„Veletržní palác je jedna z nejkrásnějších a nejvýraznějších budov v Praze. Byla postavena koncem dvacátých let a její „život“ ovlivnily politické, společenské a kulturní události doby. V roce 1974 zachvátil budovu zničující požár a po dlouhých diskuzích, jak s torzem budovy naložil, byla předána Národní galerii v Praze. Pro Sbírku moderního a současného umění, která zde sídlí, je Veletržní palác důležitým tématem. Už po svém postavení na sebe samotná budova strhávala pozornost svou velikostí a funkčním provozem, jako galerie vzbuzuje často velmi protichůdné emoce. Projekt věnovaný 40. výročí požáru Veletržního paláce je signálem o tom, že Národní galerie uvažuje o této pozoruhodné stavbě komplexně, o budově samotné, vnímané jako klíčový exponát Sbírky moderního a současného umění. Zároveň také o tom, jak determinuje projekty i výstavy, které se v ní konají, obecněji se tedy i dotýká vlastního mechanizmu galerijního provozu. Během roku 2014 se ve Veletržním paláci odehraje série výstav, diskuzí, workshopů a dalších akcí, které jsou přímo či nepřímo s budovou svázány – například první výstava představí vlastní příběh Veletržního paláce a přinese celou řadu překvapivých zjištění; výstava Pražské skleněné peklo se zacílí na vlastní požár v roce 1974. Výstava Jiřího Sozanského pak ukáže, jak se téma Veletržní palác dostalo koncem sedmdesátých let do díla jednoho z našich nejzajímavějších výtvarníků a je nositelem celé řady často existenciálních témat. Diskuze a workshopy nabídnou setkání s architekty (např. s autorem popožárové rekonstrukce Miroslavem Masákem), teoretiky umění, historiky, ale i studenty architektury. Zaměří se na současnou reflexi i na hledání dalších cest, jak s Veletržním palácem pracovat – ve smyslu nových stálých expozic či obecněji v kontextu Hlavního města Prahy. Většina výročí vede k bilanci. Tedy i to 40. výročí požáru Veletržního paláce dává možnost shrnout novodobou historii této výjimečné stavby, poukázat na genia loci tohoto místa a také ukázat jeho možnou budoucí tvář.“ za realizační tým Helena Musilová.
Kurátoři: Jakub Potůček, Radomíra Sedláková
Výroba výstavní grafiky: Pavel Bosák
Grafické řešení výstavy: frvr (Dan Fiedlaender, Jan Vranovský)
Produkce: Lucie Slunečková
Doprovodný program: Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění
Místo konání: Veletržní palác, mezanin
Datum konání: 21. března 2014 – 27. července 2014
V průběhu celého roku 2014 NG uspořádá několik vzájemně provázaných výstav a dílčích projektů:
• výstavy
1. Příběh Veletržního paláce / 21. 3. - 27. 7. 2014
kurátoři Radomíra Sedláková, Jakub Potůček
2. Požár Veletržního paláce ve fotografii / 14. 8. - 12. 10. 2014
kurátorka Helena Musilová
3. Jiří Sozanský / 23. 10. - 8. 2. 2015
kurátor Jiří T. Kotalík
• doplňkové výstavy
Velké dílo pro velký dům
• panelové diskuze
Diskuze o budoucích expozicích umění 20. a 21. století ve Veletržním paláci
garanti Ladislav Kesner, Helena Musilová
• Makro a vnější kontext – VP jako součást destinace Česko a Praha
1. Jak mají expozice a programy ve VP naplňovat poslání NG? Komu jsou prioritně určeny?
• Střed – Dramaturgie stálých expozic, cílové skupiny
1. Co je základní metaforou pro stavbu expozic? Je to nadále cíl prezentovat „historii“ českého moderního umění? Nebo radikálně jinou, ahistorickou formu prezentace? Jaké je poučení ze zahraničních institucí?
2. Mikro – struktura, architektonické řešení, doprovodné aktivity
3. Jaké jsou možnosti členění expozic v prostorech VP? ? Jaké jsou optimální možnosti kontextualizace děl v dlouhodobých expozicích VP??
• konference a workshop
Budoucnost budovy s názvem Veletržní palác / garant Jakub Potůček
Prezentace vizí nejmladší generace architektů – spolupráce s vysokými školami s výukou architektury
• eventy
• videomapping: 14. 8. 2014 – přesné výročí vyhoření
DOPROVODNÉ PROGRAMY K VÝSTAVĚ PŘÍBĚH VELETRŽNÍHO PALÁCE
20. březen 2014 – 27. červenec 2014
VELETRŽNÍ PALÁC
Informace a rezervace: Lektorská oddělení Sbírky umění 19. století a Sbírky moderního a současného umění, Národní galerie v Praze,
e-mail: vzdelavani@ngprague.cz, tel.: 224 301 003. Změna programu vyhrazena.
PROGRAMY PRO STUDENTY A DOSPĚLÉ
Komentované prohlídky s kurátory výstavy
23. 3. NE 16.00 s Radomírou Sedlákovou
9. 4. ST 16.00 s Radomírou Sedlákovou
13. 4. NE 16.00 s Jakubem Potůčkem
15. 4. ÚT 16.00 s Radomírou Sedlákovou
27. 5. ÚT 16.00 s Radomírou Sedlákovou
10. 6. ÚT 16.00 s Radomírou Sedlákovou
27. 7. NE 16.00 s Radomírou Sedlákovou a Jakubem Potůčkem
Cena: základní 80 Kč, snížená 50 Kč (zahrnuto vstupné a poplatek za odborný výklad) / Doba
trvání: cca 60 min. / Místo setkání: pokladny v přízemí Veletržního paláce
Přednášky s obrazovou projekcí s kurátorem výstavy Jakubem Potůčkem
6. 5. ÚT 18.00 Mešita v Praze. Podniky spjaté s Pražskými vzorkovými veletrhy
27. 5. ÚT 18.00 Bankroty a defraudace. Skandály Pražských vzorkových veletrhů
10. 6. ÚT 18.00 Architekti Oldřich Tyl a Josef Fuchs kontra Pražské vzorkové veletrhy
Cena: zdarma / Doba trvání: 60–90. min. / Místo setkání: KORZO v přízemí – za prosklenými výlohami do ulice Dukelských hrdinů
KORZO
Národní galerie otevírá ve Veletržním paláci nový prostor určený programům a akcím pro veřejnost. Připraveny jsou přednášky, performance, výtvarné dílny a mnoho dalšího. Sledujte web a Facebook NG. Prostor bývalé pasáže v přízemí se otevře diskuzí:
Veletržní palác – jak to všechno bylo / diskuze s architektem Miroslavem Masákem a dalšími hosty
ve středu 9. 4. 2014 od 18.00.
Cena: zdarma / Místo setkání: KORZO v přízemí – za prosklenými výlohami do ulice Dukelských hrdinů
Mezinárodní den muzeí a galerií – neděle 18. května 2014 – vstup i program zdarma
13.30–16.00 Otevřená výtvarná dílna pro všechny návštěvníky, program k výstavě Příběh Veletržního paláce. Zapojte se do tvorby kdykoliv během trvání. Probíhá v prostoru KORZO v přízemí – za prosklenými výlohami do ulice Dukelských hrdinů.
16.30 komentovaná prohlídka výstavy s kurátory Radomírou Sedlákovou a Jakubem Potůčkem
Doba trvání: 60 min. / Místo setkání: v mezaninu před návštěvnickými výtahy
Pražská muzejní noc – sobota 14. června, 19.00–1.00 – vstup včetně doprovodného programu zdarma
Připravujeme otevřenou výtvarnou dílnu.
PROGRAM PRO DĚTI A MLÁDEŽ
Otevřené sobotní ateliéry pro děti a rodiče
ARCHITEKTURA TEĎ!
12. 4. 2014, 14.00–16.30
Kolikrát už jste byli v galerii a dívali jste se jen na obrazy a sochy? Tentokrát prozkoumáme samotnou budovu Veletržního paláce. Seznámíme se s tím, jak vypadala stavba před požárem, i s tím, jak vypadá teď. Budeme pozorovat, mapovat i stavět. Ateliér se váže k výstavě 40. výročí požáru Veletržního paláce.
Cena: 80 Kč / 1 osoba od 4 let (zahrnuto vstupné, odborné vedení a výtvarný materiál) / Doba trvání: navštivte ateliér kdykoli od 14.00 do 16.30. Rezervace není nutná. Facebook: Výtvarné dílny pro rodiny s dětmi v Národní galerii.
Otevřená výtvarná herna pro děti od 1,5 roku do 5 let a rodiče
Zveme vás do výtvarné herny, kde můžete společně se svými dětmi tvořit, hrát si a inspirovat se výtvarnými díly.
Sůpervýrobký!
16. 4. 2014 ST 16.00–17.15, poslední vstup v 16.45
17. 4. 2014 ČT 10.15–11.30, poslední vstup v 11.15
17. 4. 2014 ČT 15.00–16.15, poslední vstup v 16.00
Monument za monument
23. 4. 2014 ST 16.00–17.15, poslední vstup v 16.45
24. 4. 2014 ČT 10.15–11.30, poslední vstup v 11.15
24. 4. 2014 ČT 15.00–16.15, poslední vstup v 16.00
Ví aj Pí
14. 5. 2014 ST 16.00–17.15, poslední vstup v 16.45
15. 5. 2014 ČT 10.15–11.30, poslední vstup v 11.15
15. 5. 2014 ČT 15.00–16.15, poslední vstup v 16.00
Okenspoken
11. 6. 2014 ST 15.00–17.00
Za dobrého počasí bude herna probíhat venku v předpolí Veletržního paláce.
Cena: 50 Kč/ osoba starší 1,5 roku (zahrnuto vstupné, odborné vedení a výtvarný materiál) Místo konání: Korzo v přízemí za prosklenými výlohami do ulice Dukelských hrdinů. Rezervace není nutná. Facebook: Otevřená výtvarná herna.
PROGRAMY PRO ŠKOLNÍ A ZÁJMOVÉ SKUPINY A PEDAGOGY
Vzdělávací programy pro školy
Program pro 1. a 2. stupeň základních škol:
Stavby kolem nás
Jaká by měla stavba být? Lze postavit cokoli kdekoli? Žáci budou poznávat práci architekta a uvědomí si, že dobrou stavbu nedělá jen její vzhled, ale také funkčnost a sepětí s prostředím, ve kterém se nalézá. Program je veden metodami dramatické výchovy, rozvíjí kritické myšlení dětí a jejich vnímání estetických kvalit prostředí.
pozn.: doporučeno pro žáky 3.–7. ročníku ZŠ, max. 20 žáků ve skupině
Programy pro střední školy:
Podrobnější informace o programech pro školy získáte na výše uvedených kontaktech. Objednat lze i program na míru.
Cena: 30–40 Kč / 1 žák při skupině 20 a více osob, 600–800 Kč / 1 skupina žáků menší než 20 osob + vstupné 20 Kč / 1 žák / Doba trvání: 90–120 min. / Rezervace: dva týdny předem
Komentovaná prohlídka výstavy pro pedagogy
2. 4. ST 16.30
Odborný výklad pro pedagogy všech typů škol s diskuzí nad možnými vzdělávacími tématy. Inspirace pro návštěvu výstavy s vlastní třídou.
Cena: vstup i prohlídka zdarma po potvrzené rezervaci / Doba trvání: 60–90 min. / Místo setkání: u pokladny / Rezervace: nutná
