Novinky a média

Jan Palach (*11. srpna 1948 - †19. ledna 1969, Praha), který neváhal položit život za ideál svobody, studoval historii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě UK. Na protest proti okupaci Československa armádami států Varšavské smlouvy se 16. ledna 1969 se v horní části pražského Václavského náměstí polil hořlavinou a zapálil. Hořící ještě doběhl k Washingtonově ulici, kde se jej pokusil uhasit kolemjdoucí muž svým kabátem. S rozsáhlými popáleninami trpěl v krutých bolestech na Klinice popálenin FNKV a LFH UK v pražské Legerově ulici. Zachoval se krátký rozhovor s ním, ve kterém hovoří o příčině svého činu. S obtížemi mluví o pasivitě lidí, vystupuje proti rozšiřování Zpráv (deník, vydávaný sovětskými okupanty) a požaduje generální stávku. Z rozhovoru je patrné, že je pod vlivem utišujících léků a má obrovské bolesti. Zemřel 19. ledna 1969, tři dny po svém činu.



„Jsem přesvědčen, že čin Jana Palacha je nadčasový. Jestliže je někdo schopen položit pro společnost, pro národ jako oběť hodnotu tak vysokou, jakou je vlastní život, je to velký čin a je třeba se zamyslet nad postoji takového člověka. Skutečně totiž existují hodnoty, pro které stojí za to obětovat i život. Alexandr Solženicyn ve své knize Souostroví Gulag napsal: Jestliže je třeba žít pro to, aby člověk nežil, tak proč ještě? Jde o filosofickou úvahu, kterou Jan Palach pochopil. V duchu kultury připomínání je nesmírně důležité nezapomínat na takovéto odvážné lidi, vyjadřovat jim úctu a obdiv. I po 47 letech, kdy se kontury domácí i zahraniční politiky výrazně změnily, neztrácí čin Jana Palacha na významu. Je třeba se stále zamýšlet nad tím, jaké hodnoty, životní postoje a stav společnosti jsou pro nás tak zásadní, abychom byli ochotni jít do boje za svou vlast. I dnes je to totiž vysoce aktuální téma,“ uvedl ministr Herman.



Národní muzeum v pátek 15. ledna 2016 ve 12.00 hodin - den před 47. výročím upálení Jana Palacha - přijalo poslední soutěžní návrhy na architektonické řešení tohoto V soutěži se sešlo celkem 31 návrhů, což svědčí o velkém zájmu o Palachův odkaz. Počátkem února zasedne odborná porota k jejich hodnocení a vybere vítězný koncept, podle kterého bude Památník Jana Palacha realizován. Národní muzeum plánuje po oficiálním vyhlášení výsledků architektonické soutěže představit veřejnosti přijaté návrhy na výstavě v Nové budově Národního muzea v první polovině tohoto roku, a návštěvníci se tak budou moci seznámit i s vítěznou vizualizací Palachova domu. Nová muzejní expozice, připomínající protest Jana Palacha z 16. ledna 1969, se prvním návštěvníkům otevře v lednu 2018.



„Památník který plánujeme vybudovat k připomenutí života, činů a odkazu Jana Palacha, bude v jeho rodném domě ve Všetatech. Příprava tohoto připomínkového místa probíhá dle plánu. Palachův rodný dům se stane moderní expozicí převážně interaktivního charakteru. Na místě samotném se dochoval pouze rodný dům, mnoho artefaktů z doby Palachova života k dispozici nemáme; jeho památník by se tak měl stát místem, které ukáže Palachův život před i po jeho činu. Takzvaný „druhý život“ Jana Palacha též návštěvníkům osvětlí, co jeho sebeobětování vyvolalo u nás i v zahraničí. Interaktivita expozice bude tedy veřejnost různými způsoby přivádět k seznámení se s různými rozměry Palachova činu,“ doplnil Daniel Herman.

Simona Cigánková, tisková mluvčí MK ČR