Interpretace kontrolních zjištění v dnešní tiskové zprávě NKÚ opět neodpovídá realitě.
Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu primárně poukazuje na nedostatek finančních prostředků na obnovu kulturních památek. Toto kontrolní zjištění váže na mechanismus tvorby státního rozpočtu, kdy Ministerstvo kultury trvale požaduje navýšení své rozpočtové kapitoly mimo jiné na obnovu kulturních památek, kdy se meziroční deficit finančních prostředků na obnovu kulturních památek daří postupně snižovat. Podle průzkumů z roku 1993 financování obnovy velkých objektů architektonického dědictví prokazatelně zajištěno nebylo, chyběly 4 mld. Kč a obnova činila problémy všem skupinám vlastníků. Jistě by bylo dobré uspokojit všechny žadatele o dotace, ale je možné pracovat pouze s takovým objemem financí, jaké jsou Ministerstvu kultury ze státního rozpočtu přiděleny.
Program záchrany architektonického dědictví České republiky (dále jen „Program“) vycházel z požadavku historických měst a obcí zabezpečit záchranu velkých architektonických památek, na kterou sama nestačí. Návrh Programu, který představuje systémové řešení, směřující k obnově nejcennější části našeho kulturního dědictví, jako jsou zejména hrady, zámky, kláštery, městské paláce, včetně historických zahrad a parků, kostely, historické radnice, obranné městské a pevnostní systémy a jiné podobně významné kulturní památky, sleduje záchranu ohrožených architektonických památek efektivní a rychlou obnovou s cílem zvýšení celkové kvality životního prostředí a využití těchto památek pro kulturní, společenské a ekonomické účely. Sleduje získání všech zdrojů přicházejících v úvahu a pokud možno snižování potřeby příspěvku na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu v budoucnosti, a také zvýšení efektivnosti budoucí správy a provozu těchto památek. Rychlost obnovy památky je sice žádoucí, ale vzhledem k tomu, že při vlastní realizaci obnovy památky bývají nalézány dosud neznámé, mimořádné architektonické nebo umělecké prvky (pod omítkami například bývají fresky), práce se někdy prodlouží v zájmu zachování toho kterého objevu a zhodnocení památky; etapizace obnovy památek je zase nutná například i v případě, že je třeba dodržet například tradiční technologické postupy, čímž se opravy památek opět prodlužují. Jde o náročnou formu obnovy kulturního dědictví naší země a proto je potřeba k těmto druhům oprav i restaurování přistupovat s tímto vědomím.
Na opravu střechy, presbytáře, sakristie i zajištění stability padajícího zdiva kostela v Lukové již MK přispělo přes milion Kč.
Program v sobě zahrnuje i nástroje koncepčního a dlouhodobého přístupu, mezi které patří zejména „Projekt záchrany kulturní památky“ a „Plán prezentace a využití a finanční plán provozu a údržby na 10 let“. Projekty záchrany kulturních památek obsahují údaje nezbytné k vyhodnocení jejich významu a užitečnosti: zhodnocení významu, stavu a využití památky a stupně jejího ohrožení, dokumentaci obnovy dokládající proveditelnost a cenu, plán využití a mimoekonomické přínosy, finanční plán zajištění obnovy a budoucího provozu a údržby a specifikaci zdrojů, včetně příspěvku na obnovu.
Nastaveny jsou rovněž cíle a kritéria Programu, což je pochopitelně obnova kulturní památky nebo dokončení etapy obnovy, a to tak, aby byla zachována její památková hodnota. Stavební obnova těchto významných architektonických památek spolu s vhodným využíváním přispívá ke kulturnímu ale i ekonomickému rozvoji území, k zvýšení celkové kvality životního prostředí a obnovení tradičních či vzniku nových společenských vazeb v obci a regionu. Většina kritérií platí logicky od začátku fungování programu, a musí zůstat neměnná - jde o opravy památek, takže pokud například kostel potřebuje opravit střechu, kterou zatéká,MK uvolní prostředky na opravu střechy; cílem této akce je primárně to, aby na návštěvníky kostela nepršelo, a aby památka nechátrala.
Vyhodnocování Programu je každý rok zveřejňováno na www stránkách Ministerstva kultury, v roce 2015 byla publikována rekapitulující zpráva za období 20 let Programu jako příloha časopisu Zprávy památkové péče 75/2015. Následně je pak sledováno dodržování projektu, zajištění provozu a údržby, splnění společenských cílů, zejména tedy zvýšení celkové kvality životního prostředí, vhodné využití pro kulturní, společenské nebo veřejně prospěšné či ekonomické účely, vytvoření pracovních míst a zvýšení cestovního ruchu.
Ke konkrétnímu příkladu NKÚ o údajném prodražení opravy kostela v Táboře: Na MK byl ze strany NKÚ kontrolován rok 2013 – 2015. V těchto letech nepřesahovaly u obnovy kostela v Táboře vedlejší rozpočtové náklady 3,5 % na zařízení staveniště, což je zcela běžný výdaj. NKÚ při provádění kontroly na MK nikdy nesdělil žádné podobné zjištění neúměrné výše vedlejších rozpočtových nákladů u této ani jiné akce. Není vůbec jasné, jakým způsobem bylo vypočteno, že vedlejší rozpočtové náklady na akci činily 23% celkových nákladů.
Simona Cigánková, tisková mluvčí MK
