Kolektivní domy nebyly socialistickým bludem
15.11.2017 12:33|příspěvkové organizace
Tento architektonický fenomén dvacátého století a jeho podoby v Československu představí od 16. listopadu nová výstava Muzea umění Olomouc –Bydlet spolu | České kolektivní domy.
Touha žen po usnadnění prací v domácnosti, teoretický koncept nejmenšího bytu, plánované hospodářství socialistické země i současné ekologické uvažování – to vše v sobě spojuje idea kolektivního domu. Domu, ve kterém je jeho obyvatelům k dispozici prádelna, knihovna, tělocvična i restaurace.
„Je třeba si uvědomit, že v době, kdy kolektivní domy vznikaly, přinášely svým obyvatelům nevídaný komfort. Je to vidět na příkladu nejznámějšího domu tohoto typu u nás – v Litvínově, jehož výstavba začala v roce 1948. Byty byly poměrně velké, pro rodiny s dětmi dokonce mezonetové, vybavené nábytkem na míru. Vytápění zajišťovalo podlahového topení, k dispozici byla společná prádelna, sušárna a mandl, obchod, kadeřnice i krejčová. Do jeslí a školky rodiče s dětmi sjížděli výtahem, najíst jste se mohli za pár korun v místní restauraci. Volný čas bylo možné trávit v tělocvičně, fotokomoře či knihovně. Bylo to vlastně takové město ve městě,“ popisuje kurátorka výstavy Klára Jeništová.
Pod slovním spojením kolektivní dům si většina lidí vybaví éru komunistické vlády v Československu, ale první domy tohoto typu začaly růst v Praze již za první republiky. „Jejich iniciátorkami byly české feministky z okruhu T. G. Masaryka. Samotná prehistorie však sahá až do Spojených států amerických konce 19. století, kde právě vrcholil boj za emancipaci žen. Profesionalizace péče o domácnost a její přesun do veřejné sféry měly ulehčit ženám natolik, aby se mohly věnovat povolání, aniž by zanedbávaly rodinu,“ vysvětluje Jeništová.
Autoři výstavy zvolili pro prezentaci fotografií, architektonických návrhů či stavebních plánů neobvyklou technologii potištěných překližkových desek. Také díky tomuto nápadu mohou výstavu vidět lidé i v dalších částech republiky, neboť je možné ji poměrně jednoduše přestěhovat k dalším partnerům projektu – do Oblastní galerie Liberec a posléze do Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích. Fenomén kolektivních domů přesahuje hranice Československa, což doloží také připravovaná publikace z nakladatelství Arbor Vitae, která by měla vyjít v průběhu výstavy.
Olomoucká stopa
Informace o výstavě
Doprovodný program Bydlet spolu
Kontakt:
Mgr. Tomáš Kasal
tiskový mluvčí
Muzeum moderního umění | Denisova 47 | 771 11 Olomouc
T: 585 514 282
M: 602 671 477
E: kasal@muo.cz
W: web | facebook | twitter
Soubory ke stažení
