V posledních dnech zazněla zejména v médiích kritika ministerstva ohledně způsobu odvolání obou ředitelů, zejména pana docenta Jiřího Fajta, a řada dezinformací a nepravd ohledně důvodů vlastního odvolání.Smyslem tohoto dokumentu je přehledně a věcně shrnout fakta s cílem kritického vhledu do problematiky a vysvětlit důvody, které ministerstvo k tomuto kroku vedly.
SHRNUTÍ:
Události předcházející odvolání ředitelů
- Oba ředitelé byli odvoláni na základě kontrol probíhajících od roku 2017. Ministr Staněk se pokoušel opakovaně jednat s oběma řediteli o jejich výsledcích, ale protože oba odmítali jakákoli pochybení a hrozily další finanční ztráty, musel konat.
- Není proto pravdou, že odvolání bylo nečekané. Sami zástupci MUO na svém webu píší, že "Ministr poslal do MUO auditory, takže vedení muzea se místo přípravy soutěže muselo věnovat zdůvodňování kroků, které učinilo za poslední dekádu."Tím potvrzují, že odvolání ředitele předcházela rozsáhlá jednání a pokusy ministerstva o smírčí řešení situace.
Hlavní výtky vůči bývalému GŘ Fajtovi (NGP):
- Ředitel Fajt sepsal licenční smlouvu sám se sebou na 1,2 miliónů Kč a to zpětně a bez odsouhlasení zřizovatelem.
- Do obsahu této smlouvy zahrnul práce, které nedělal jen on, ale i jiní autoři.
- Smlouva zajištovala plnění, které však již bylo vykonáno dávno před jejím uzavřením.
- Smlouvu podepsala zástupkyně paní Giese, která mohla podepisovat jen smlouvy do 500 tisíc Kč.
- Do předmětu smlouvy byly zahrnuty projekty, které se netýkaly oslav výročí.
Hlavní výtky proti bývalému řediteli Soukupovi (MUO):
- Veřejná zakázka na projekt SEFO z roku 2009 byla upravena tak, aby vyhovovala předem vybranému zájemci - arch. Sborwitzovi.
- Při aktualizace této zakázky v roce 2017 dodal pan Sborwitz muzeu aktualizační dokumentaci den po zveřejnění výzvy, což znamená, že se musel o výzvě dozvědět s předstihem. Zvítězil i v následném výběrovém řízení, kdy byl jediným vyzvaným uchazečem.
- Ředitel Soukup přes opakovaná doporučení neudělal nic pro ukončení nevýhodné smlouvy s DI5, u níž hrozí českému státu značná škoda v případě soudního sporu.
- Nikdy také nevysvětlil důvody, které ho vedly k předraženému nákupu parcel, které stály 5x více oproti dobové cenové mapě.
Co bude následovat:
U obou muzeí byli jmenováni dočasní správci a byly zahájeny kroky k vypsání řádných výběrových řízení. V případě MUO byl řízením instituce pověřen pan Ondřej Zatloukal, syn emeritního ředitele instituce pana prof. Pavla Zatloukala, tudíž nařčení o ohrožení muzea, jeho programu či celkového zrušení, je zcela liché.
ZÁVĚR SHRNUTÍ:
Požadavek na odvolání ministra, tím že jedná zodpovědně a tak jak mu ukládá zákon, může být vyvolán neochotou petentů seznámit se se skutečnými důvody odvolání nebo nedostatkem právního povědomí o komplexnosti celé situaci.
- Oba ředitelé byly odvoláni na základě PRÁVNÍHO ROZBORU aktuálních výsledků kontrolní činnosti vykonávané v obou organizacích Ministerstvem kultury od roku 2017 a na základě ZÁKONNÉ POVINNOSTI každého konat, zjistí-li průkazně závažné skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin nebo jiný protiprávní čin (viz příloha č. I výsledky jednotlivých kontrol)
- Není pravdou, že rozhodnutí ministra odvolat oba ředitele nepředcházeladlouhodobá analýza celkové situace v obou institucích: průběžně probíhalo vyhodnocovaní situace po stránce ekonomické, právní i personální a to konkrétně od roku 2017(viz. Příloha č. II: závěry a výsledky průběžných kontrol MK)
Odvolání obou ředitelů nebylo projevem žádné zvůle ministra kultury, ale bylo učiněno po zralé úvaze na základě právního rozboru tak jak již bylo uvedeno výše. Předcházelo mu více jak dvouleté období analýz jednotlivých situací a opakovaných doporučeních oběma ředitelům. Sami zástupci muzea na svém webu píší, že "Ministr poslal do MUO auditory, takže vedení muzea se místo přípravy soutěže muselo věnovat zdůvodňování kroků, které učinilo za poslední dekádu."Tím sami potvrzují, že odvolání ředitele předcházela rozsáhlá jednání a pokusy ministerstva o smírčí řešení situace.
Bylo učiněno poté, co oba ředitelé neakceptovali jednotlivé výtky,nerespektovali doporučení a rozhodnutí kontrolních orgánů nebrali v potaz a zvůlí tak lze spíše nazvat jejich způsob jednání vůči zřizovateli. Společným jmenovatelem odvolání obou ředitelů tedy bylo vážnéhazardování s právními předpisy, jejich nedodržování či porušování, v případě pana docenta Fajta zejménahrubé porušování rozpočtové kázně, řada hospodářských a manažerských pochybení a protiprávně uzavřená autorská smlouva. Vlastní právní důvody jsou obsaženy v samostatných dokumentech (viz. Příloha č. III. a IV.)
- Tvrzení o ohrožení institucí jezáměrně klamnou a účelově vypuštěnou zprávou. Byla potvrzena kontinuita výstavních programů a plánů obou institucí (vyjma finančně nekrytých projektů jak tomu může být např. u výstavy Giacometti v NGP). Na místo nového generálního ředitele NGP již byly zahájeny právní kroky k vypsání řádného výběrového řízení,v případě MUO byl řízením instituce pověřen statutární zástupce muzea pan Mgr. Ondřej Zatloukal, syn emeritního ředitele instituce pana prof. Pavla Zatloukala,tudíž nařčení o ohrožení muzea, jeho programu či diskontinuitě, je zcela liché.
- Odvolání GŘ Národní galerie Praha
Média byla na TK dne 18. 4. 2019 informována mimo jiné o „licenční smlouvě“, kterou si bývalý GŘ Jiří Fajt zajistil sám sobě 31. prosince 2018 odměnu ve výši 1.120.000 Kč ke svému platu a dalším odměnám za „dramaturgický plán výstav pro rok 2018“. Tato smlouva byla pouze nejvážnějším porušením povinnosti řady jeho manažerských pochybení, která dokládají výsledky veřejnosprávní kontroly, jež v NGP probíhaly poslední 4 měsíce, resp. od roku 2017 (nikoli tedy za 4 dny, jak tvrdí pan Fajt).
V čem spatřuje MK ČR protiprávnost jednání pana Fajta? Dle výsledku zmíněné několikaměsíční veřejnosprávní kontroly a následného právního rozboru se měl GŘ dopustit následujících jednání:
- Odměnu ve výši 1.120.000Kč čerpal z prostředků výhradně určených na „součást oslav připomínajících významná výročí roku 2018 spojená s českou státností“.Dle vládního usnesení č.353 z 10. května 2017 se tato odměna mohla stahovat pouze a výhradně na 2 projekty a to „První republika“ a výstava „1968: S LIDSKOU TVÁŘÍ“. Pan Fajt však v předmětu licenční smlouvy uvádí dalších 6 projektů, které se projektů výročí vůbec netýkaly (jako např. Bonjour Monsier Gaugain, Fr. Kupka a další), tedy výstav, které byly součástí normálního výstavního programu NGP pro rok 2018, nikoliv však výše zmíněného a vládou financovaného projektu „Oslav výročí“). To znamená, že nemohl a nesměl do předmětu licenční smlouvy zahrnout projekty, které se oslavy bezprostředně netýkaly a navýšit si tím neoprávněně objem předmětu vlastního plnění licenční smlouvy.
- Smlouva je uzavřena na jedné straně panem Jiřím Fajtem, v té době generálním ředitelem NGP a na straně druhé paní Giese, jeho kancléřkou. Ta má však podle Směrnice NGP č.5/ 2017 a podpisového řádu ze dne 1. 7. 2018 pravomoc podepisovat smluvní závazky maximálně do výše 500.000 Kč bez DPH. Pan Fajt ze dne 17.4.2019 tvrdí, že v případě zastupování GŘ má stejné kompetence jako on (myšleno Jiří Fajt). Protože ale na smlouvě je vlastnoručně podepsán GŘ Fajt a jeho kancléřka Giese, o žádném zastupování nemůže být řeč. V tomto bodě je možná smlouva relativně neplatná.
- Další zvláštností smlouvy je přisvojení si oprávnění sám sobě si udělovat odměnu a stanovovat její výši. Taková záležitost by musela být jednoznačně projednána s Ministerstvem kultury, resp. příslušným odborem a zaznamenána, k čemuž nedošlo. I kdyby opravdu došlo k ústním jednáním mezi panem Fajtem a panem exministrem Hermanem, jak se uvádí v médiích, o dorovnávání platu pana Fajta na tzv. německou úroveň různými smlouvami o dílo za dobu vedení rezortu panem Hermanem, toto ujednání rozhodně nezavazuje další ministry. Proto v případě výměny ve vedení ministerstva kultury (nastoupení pana Šmída 13. 12. 2017 a pana Staňka 27. 6. 2018 po panu Hermanovi) měl GŘ v případě požadovaných úprav svého platu vstoupit v jednání s novým ministrem, potažmo jeho náměstkem, a vést dialog o možných mimořádných způsobech odměňování a popř. argumentovat způsobem, jakým mu podle jeho vlastního vyjádření vyšel vstříc ministr Herman např. v případě výstavy Karla IV. K dialogu na toto téma mezi GŘ a MKČR však nikdy nedošlo. Ponecháme-li nyní stranou nemorální, netransparentní a pro ostatní kurátory zcela nekolegiální formu tohoto způsobu odměňování, je zřejmé, že si jak o výši, tak o právním titulu této odměny rozhodl svévolně, bez předjednání a bez schválení ze strany ministerstva, sám pan Fajt.
- Vážnou nestandardnostíje retroaktivní ustanovení v čl. 8.1,neboť smlouva byla uzavřena 20. prosince 2018, ale nabyla „obligačně právní účinnosti“ zpětně od 1. 9. 2017. Toto krajně nestandardní ustanovení působí v kontextu celé smlouvy podezřele a účelově.Zákon předpokládá, že smlouvy na služby se vyjednávají dopředu, nikoli se zpětným plněním, protože službu není možné skladovat a využít např. ze zásoby. Jestliže je proto smlouva na službu uzavřena na celý rok 2018, očekává se, že bude rozhodně projednána a podepsána před tím, než se projekt spustí, tedy nejpozději před začátkem výročí oslavv prosinci roku 2017. A nikoli v posledním týdnu v roce následujícím (prosinec 2018),s tím, že ihned po podepsání si odměnu autor nechá poslat od Národní galerie na Silvestra 31. 12. 2018 a to ještě celé plnění.
- Neméně sporným bodem je v čl. 2.1 specifikace „autorského díla“. Jen stěží lze považovat za ucelené autorské dílo dramaturgickou koncepci NGP pro rok 2018, zvláště podílelo-li se na ní vícero dalších kurátorů a autorů, což je doložitelné z veřejných zdrojů. Jedná se pak spíše o spoluautorskou činnost vícero autorů, ne tedy o svébytné a jedinečné dílo jediného autora, tedy pana Fajta. U pozice generální ředitele se dále předpokládá, že bude ze své pozice kontrolovat a dozorovat schválený dramaturgický plán výstav a jednotlivých projektů, včetně osobní komunikace s jednotlivými umělci, a to jako součást výkonu své běžné manažerské koncepční a řídící agendy, ne jako specificky a extra honorovanou činnost.Stranou ponecháváme nekolegialitu celé vysoké odměny, kde se už nejedná o trestněprávní záležitost, ale jen o postup proti dobrým mravům, a která je u osoby ve vedoucím manažerském postavení zvlášť profesně nepřijatelná.
- V kontextu výše uvedených bodů je nutné dodat, že jedním z důvodů okamžitého odvolání byla i skutečnost, že pan bývalý GŘ Fajt přiznal kontrolorům 17. 4. 2019 (stejně jako to pak znovu potvrdil v TV Událostech Komentářích dne 18. 4. 19), že obdobnou smlouvu, se stejnou výší odměny, se chystal uzavřít i pro rok 2019. Jinými slovy chtěl nadále pokračovat ve svém neoprávněném jednání spočívajícím zejména v přisvojení si pravomoci sám sobě rozhodovat o výši autorských odměn k základnímu platu ředitele a to bez jakéhokoliv projednání se svým zřizovatelem, ministerstvem kultury ČR.
Na závěr třeba ještě zmínit, že bývalý GŘ pan Fajt se ve své obraně manipulativně opírá o vládní usnesení, ve kterém se na žádném místě nehovoří o možnosti sjednat si extra odměnu ani její výši, a to navíc na úkor svých zaměstnanců a vlastní instituce, jejíž zájmy, včetně ekonomických, měl hájit. Vyplacením si extra odměny ve výši 1.120.000 Kč tak mohl naplnit všechny znaky protiprávního jednání.
Při shrnutí všech výše uvedených faktů je zřejmé, proč bylo zákonnou a bezodkladnou povinností ministra konat a bývalého ředitele NGP odvolat, neboť podklady, které dostal, svědčily o skutečnostech, nasvědčujících tomu, že mohl být s vysokou mírou pravděpodobnosti spáchán trestný čin nebo jiný protiprávní skutek. Oněch skutečností byla cela řada a jejich detailní výčet je obsahem podaného trestního oznámení a bude předmětem vyšetřování orgánů činných v trestním řízení.
V případě pana ředitele Fajta se jednalo o závažné podezření ze spáchání několika trestných činů na úseků hospodaření a střetu zájmu, zejména pak závěrů z předběžného šetření vnitřní kontroly MK. Veškeré skutečnosti a okolnosti musí nyní prošetřit orgány činné v trestním řízení.
- Odvolání ředitele Muzea umění Olomouc, pana Michala Soukupa
Média již byla informována, že v případě pana ředitele Soukupa se jednalo zejména o fatální selhání při přípravě a řízení projektu SEFO v období od září 2018 do dubna 2019 a v té souvislosti možného protiprávního jednání, jehož se měl dopustit tím, že ignoroval výtky a zjištění kontrolních orgánů MKČR a aktivně nezjednal jakoukoliv nápravu ve věci ukončení smlouvy s architektonickým studiem DI5, kde hrozí českému státu značná škoda v případě soudní pře.
Jaké konkrétní důvody zakládají podezření na možné protiprávní jednání vedení MUO? Podle právního rozkladu výsledku jednotlivých auditů mělo v MUO dojít k následujícím pochybením:
- Kontroloři objevili v dokumentaci návrh smlouvy architekta Michala Sborwitze na studii SEFO z roku 2009, který byl datován týden před vyhlášením zakázky. Veřejná zakázka, která pak byla vyhlášena, beze zbytku kopíruje tento návrh včetně finančních limitů. To znamená, žepředmět i rozsah veřejné zakázky tak mohl být záměrně dopředu upraven tak, aby vyhovoval předem vybranému zájemci (dodavateli arch. Sborwitzovi), čímž byl jednoznačně porušen Zákon č. 137/2006Sb. - Zákon o veřejných zakázkách. Následující týden pak muzeum podepsalo s architektem Sborwitzem smlouvu na studii SEFO.
- Podobného porušení Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. se vedení muzea dopustilo znovu v roce 2017 (již za ředitele Soukupa), když uveřejnilo výzvu na aktualizaci této zakázky. Stejný architekt jako v prvém případě dodal muzeu aktualizační dokumentaci jen den po zveřejnění výzvy, což je procesně nemožné, pokud by se o výzvě nedozvěděl s velkým předstihem od zadavatelů (vedení muzea).Čtyři dny po zveřejnění byla smlouva podepsána. I zde je zjevné, žemohlo dojít k porušení Zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb. a to tak, aby byl upřednostněn jeden jediný, dopředu vybraný dodavatel.
- A konečně, v následném výběrovém řízení z téhož roku 2017, které auditoři ministerstva posoudili rovněž jako zmanipulované, byl opět dopředu vítěz znám a žádný jiný uchazeč ani nebyl k předložení nabídky vyzván. Výběrové řízení podle dokumentace vyhrál opět arch. Sborwitz, který předložil vedením muzea prosazovaný Šépkův návrh.
- Ředitel Soukup dále ignoroval všechny výtky, vycházející ze zjištění kontrolních orgánů MKČR a přes doporučení ministerstva aktivně nezjednal jakoukoliv nápravu ve věci ukončení smlouvy s architektonickým studiem DI5, kde hrozí českému státu značná škoda v případě soudní pře. Přitom vlastní smlouva obsahuje ustanovení, kdy objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě, že nedojde k poskytnutí státní finanční podpory na financování předmětné akce. Kontrolou bylo ověřeno, že MUO nikdy nevyzvalo dodavatele k plnění a to přestože nebyl dodržen smluvní termín stavebního povolení na rekonstrukční práce (únor 2011). MUO po celou dobu účinnosti smlouvy o dílo na projektovou dokumentaci SEFO, tj. posledních 9 let, nikdy nevyužilo žádnou ze zákonných a smluvních možností odstoupit od smlouvy, jejíž plnění nebylo schopno zajistit, a porušilo tím povinnost plnit určené úkoly nejhospodárnějším způsobem.
- Ředitel Soukup dále nikdy nevysvětlil legitimní důvody, které by ho vedly, stejně jako jeho předchůdce prof. Zatloukala, k předraženému nákupu parcel pro budoucí SEFO. Ve svém jednání chtěl navíc pokračovat i nadále (viz. Výzva ministrovi kultury z března 2019 se žádostí o výkup poslední parcely za částku o tři miliony Kč vyšší než stanovil znalecký posudek). Tvrzení vedení MUO, že lukrativní parcely uprostřed historické Olomouce „prostě tolik stojí“ nemůže obstát, jedná-li se o nákup z veřejných prostředků. Pro pochopení:Průměrná nákupní cena za m2 parcely č.458/254 v roce 2013, kterou muzeum pro budoucí stavbu zakoupilo, činila 24.000 Kč za metr čtvereční. Podle tehdejší cenové mapy ale průměrná cena obdobných pozemků v historické zástavbě Olomouce činila maximálně 5.000 Kč za m2, tedy pětkrát méně.Svým neuváženým jednáním a vydáním této informace veřejnosti zapříčinili, že stát musel vykupovat jednotlivé pozemky několinásobně dráže na úkor zisku jednotlivých spekulantů v oblasti realit. Ono podezřele nevýhodné a nelogické jednání obou bývalých ředitelů je nyní předmětem šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení.
- Právní vadymohla obsahovat samotná žádost o evropskou dotaci na projekt SEFO, neboť v době, kdy muzeum žádalo o evropské prostředky, nevlastnilo celý pozemek pro projekt (pouze dílčí parcely). Tímto jednáním tak mohli dotčené orgány uvést v omyl, což vykazuje znakypodvodného jednání podle Trestního zákoníku.
- Namísto konkrétních kroků v další přípravě projektu SEFO se aktivita vedení MUO v posledních měsících soustředila takřka výhradně na snahu bojkotovatlegitimní požadavek MKČR na vypsání řádné veřejné architektonické soutěžea to jeho bagatelizací, argumentací o nepotřebnosti, výhrůžkami růstu nákladů a soudním řízením s těmi, které vedení muzea dlouhodobě prosazuje jako jediné možné dodavatele projektu (viz body č. 1-4 výše).
Následující přehled uvádí pro pořádek ještě výběr 7 mediálníchnepřesností i vědomých nepravd, šířených do médií zástupci Muzea umění Olomouc:
TVRZENÍ Č.1
Projekt SEFO schválil Národní památkový úřad. ("Na jeho aktualizaci pracovalo muzeum s architektem Šépkou přes dva roky a výsledek odsouhlasila Vědecká rada Národního památkového ústavu.")
polopravda
- Projekt vědeckou radou NPÚ nebyl nikdy schválen, rada pouze potvrdila, že odpovídá pravidlům vyžadovaným NPÚ.
TVRZENÍ Č.2
"Vedení muzea začalo pracovat na soutěži. Logistická podpora od ministra Staňka byla nulová, přestože se jedná o velmi složitý právní problém."
https://artalk.cz/2019/03/22/muzeum-umeni-olomouc-chceme-architektonickou-soutez-na-sefo-ale-skutecne-ferovou-a-spravedlivou/
nepravda
- Už v roce 2014 byl tehdejším ministrem Hermanem určen ekonomický náměstek René Schreier k podpoře projektu SEFO. Pan Schreier zajišťuje komunikaci mezi MKČR a MUO celých 5 let a to i za ministra Staňka.
- Ministr Staněk určil krom toho v listopadu 2018 jako dalšího kontaktního pracovníka pana Žáčka.
TVRZENÍ Č.3
"Je nutné si uvědomit, že muzeum učinilo na doporučení ministerstva kultury v uplynulých deseti letech právní závazky, které je nyní nutné vypořádat."
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/sefo-stredoevropske-forum-olomouc-antonin-stanek-jan-sepka-ministr-ministerstvo-kultury-michal-souku.A190320_464973_olomouc-zpravy_mip
nepravda
- Smlouva na projekt SEFO obsahuje ustanovení, že objednatel je oprávněn od smlouvy odstoupit v případě, že nedojde k poskytnutí státní finanční podpory na financování předmětné akce. Kontrolou bylo ověřeno, že MUO nikdy nevyzvalo dodavatele k plnění, ani nevyužilo žádnou ze zákonných a smluvních možností odstoupit od této smlouvy, a to přestože nebyl dodržen smluvní termín stavebního povolení na rekonstrukční práce (únor 2011).
TVRZENÍ Č.4
Na diskusi v NG Praha na téma SEFO 18. 3. 2019 nebyl pozván nikdo z vedení MUO ("Mrzí nás, že nikdo z vedení neobdržel pozvánku,“ podotýká mluvčí Muzea umění Tomáš Kasal. "Pokud ministerstvo kultury hovoří o tom, že jsem dostal pozvánku do diskuse, tak to není pravda,“ odpověděl Soukup v SMS na otázku MF DNES.)
https://www.idnes.cz/olomouc/zpravy/sefo-stredoevropske-forum-olomouc-antonin-stanek-jan-sepka-ministr-ministerstvo-kultury-michal-souku.A190320_464973_olomouc-zpravy_mip
nepravda
- Na diskusi byli pozváni jak bývalý ředitel Pavel Zatloukal, tak i současný ředitel Michal Soukup. Pan Soukup mailem dne 12. března 2019 v 15:48 (lze doložit).
TVRZENÍ Č.5
"Dokud se však nevypořádají všechny právní náležitosti kolem nynějšího návrhu budovy SEFO, bude soutěž neférová a diskriminační vůči dosavadnímu návrhu architekta Jana Šépky."
http://www.muo.cz/chceme-architektonickou-soutez-na-sefoale-skutecne-ferovou-a-spravedlivou--2819/
nepravda
- Z dokumentů, ověřovaných během auditu nevyplývá žádný nezpochybnitelný nárok pana Šépky.
- Dokud nebudou známy parametry nové soutěže, nelze ani říci, koho by měl pan Šépka, či studio di5, které si jej najalo, žalovat, za co a jaké poškození mohou doložit.
TVRZENÍ Č.6
Útok proti MUO je pokusem zrušit celou instituci. ("Staněk chce z pozice mocenské síly ovládnout Muzeum umění i 600 milionů korun pro SEFO, chce změnit odborné směřování třetí největší paměťové instituce v zemi, sloučit naše muzeum s Vlastivědným muzeem a zrušit obě arcidiecézní muzea. Proto mě odvolal z funkce.")
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/odvolany-sef-muzea-olomouc-michal-soukup-trestni-oznameni-je/r~7532e9c2677c11e993a6ac1f6b220ee8/
výmysl na hraně poplašné zprávy
- Ministr Staněk o ničem podobném nikdy nemluvil, naopak toto několikrát veřejně popřel, a od začátku se zasazuje o prosazení stavby SEFO.
TVRZENÍ Č.7
Soukup má být odvolán proto, aby tam ministr dosadil své kamarády ("Hloubkový audit a debata o Středoevropském fóru (SEFO) a legitimitě architektonických soutěží mají Staňkovi připravit půdu pro veletoče v Muzeu umění Olomouc a dosazení těch správných lidí do vedení, kteří dohlédnou na jeho 'správné' fungování," vyjádřil své obavy zaměstnanec olomouckého muzea David Hrbek.")
https://zpravy.aktualne.cz/domaci/ministr-kultury-stanek-tlaci-na-olomoucke-muzeum-po-udeleni/r~177631ea466b11e98aa4ac1f6b220ee8/
výmysl
- Zákon ukládá, že v případě, že je ředitel odvolán, musí být vypsáno veřejné výběrové řízení a do té doby bude určen dočasný správce muzea.
- Dočasným správcem muzea nebyl ustanoven nikdo zvenčí, ale pan Ondřej Zatloukal, syn bývalého ředitele, který prosadil Šépkův návrh, pana Pavla Zatloukala.
Martha Häckl, tisková mluvčí MK