Na Seznam světového dědictví zapsána Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem
07.07.2019 14:55|ministerstvo
Na 43. zasedání mezivládního Výboru pro světové dědictví v ázerbájdžánském Baku se probírala dne 6. července 2019 i další nominace ČR: Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem v Pardubickém kraji.
Nominační dokumentace získala v průběhu hodnocení velmi pozitivní posudek odborné organizace ICOMOS. ICOMOS v něm konstatoval, že nominace prokázala světově výjimečné hodnoty krajiny po staletí spojené s chovem a výcvikem starokladrubských koní. Zdůraznil, že jde o typ památky/kulturní krajiny, kterým byla dosud v rámci implementace Úmluvy o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví věnována malá pozornost. Zároveň doporučil posílit nominaci v několika bodech, zejména zvážit rozsah ochranného pásma na jižní hranici nominované krajiny a posílit ochranu Kladrubského náhonu.
Členové Výboru pro světové dědictví se v rozpravě nad nominací shodli na výjimečných kvalitách nominovaného území a rozhodli zapsat památku na Seznam světového dědictví již v tomto roce s tím, že Česká republika všechna doporučení ICOMOS bez zbytečného odkladu vypořádá. Česká delegace členy Výboru ujistila, že na všech doporučeních již několik měsíců pracuje.
Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem představuje území, které spojuje unikátní národní kulturní památku, jež dokládá staletý chov a výcvik jedinečného plemene – starokladrubského koně a její širší kontext v souvisejících obcích – Kladruby nad Labem, Selmice, Semín. Toto vzácné plemeno barokních galakarosiérů v ní bylo vyšlechtěno a krajina mu byla v minulých staletích „ušita na míru“. Je to jedno z mála míst na světě, kde jsou cíleně nepřerušeně chováni a cvičeni kočároví koně, a to jako součást národního kulturního dědictví.
Krajina byla postupně upravována tak, aby vyjadřovala svůj účel – šlechtění koní. Proto se 3 hlavní osy krajiny kříží nikoliv (jako obvykle) ve vstupu do císařského paláce, ale ve vstupu do monumentálních stájí, kde se také kříží trasy hřebců a klisen v rámci provozu hřebčína. Na tyto osy navazuje rastr pastvin vymezený stromořadími a malebný krajinářský park Mošnice, ozdobený cizokrajnými stromy vysázenými tak, aby vytvářely prostorové iluze. Vlastní císařský zámek je nenápadný, trochu stranou a schovaný za stromořadím. Kompozice krajiny tak záměrně zdůrazňuje svůj primární účel – chov vzácných koní. Důležitou součástí hodnot krajiny je vodní systém, který byl po staletí zlepšován tak, aby krajině zajistil funkční udržitelnost.
Foto: Naděžda Goryczková, NPÚ
Tiskové oddělení MK
Soubory ke stažení