Významné životní jubileum letos slaví řezbář, sochař, výtvarník, scénograf a loutkář František Vítek. Moravské zemské muzeum (MZM) ho oslaví od 22. října výstavou Devadesát vůní dřeva v Mramorových sálech Biskupského dvora.
„V relativně dobré kondici a neustálé činorodosti se dožívá krásných devadesáti let. Jak sám neustále skromně ale důrazně podotýká, je to prý zejména díky jeho ve všem spřízněné oddané životní partnerce, inspirativní ženě Věře. Koneckonců tomu napovídá i jejich společná šedesátiletá tvorba, hlavně loutkářská, v níž autorství jednoho či druhého lze jen stěží oddělit,“ uvádí Jaroslav Blecha, ředitel Uměnovědného muzea MZM. „Již léta se o Vítkových mluví s naprostou samozřejmostí jako o uměleckém tandemu a jejich scénografické, herecké, dramaturgické i režijní progresivní počiny jsou v kontextu vývojových přeměn českého loutkového divadla považovány za unikátní a zásadní,“ dodává. Známá je například jejich loutkohra Piškanderdulá, oba jsou laureáty Ceny Thálie 2016 za celoživotní loutkářské mistrovství.
František Vítek se narodil 14. září 1929 v Brně-Židenicích. Dětství prožil střídavě v Brně, ve Slavkově u Brna a v Blatnici na Hodonínsku. Po válce se učil u vyhlášeného brněnského řezbáře a sochaře, mistra Jaroslava Vaňka. Roku 1949 úspěšně absolvoval zkoušky na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do sochařského ateliéru prof. Bedřicha Stefana, nemoc však toto studium zhatila. Pracoval v továrně na hudební nástroje Cremona v Lubech na Chebsku, jako „nepřizpůsobivý“ vojín v černouhelných dolech ve Zbůchu u Plzně a po vojně jako brigádník v dolech Sokolov. Po krátkých loutkářských anabázích v Lubech a Mariánských Lázních se uchytil roku 1955 jako řezbář a technolog loutek v Krajském loutkovém divadle Radost v Brně.
Po třech letech odešel s Vladimírem Matouškem do Hradce Králové, kde se výrazně podílel na zrodu tehdy nejmladšího československého statutárního loutkového divadla, záhy věhlasného DRAKu. Pracoval tam jako vedoucí umělecko-technického provozu, řezbář a výtvarník. Měl zásadní podíl na vybudování dílny a divadelního sálu. Realizoval scénické výpravy a loutky k téměř třiceti inscenacím, z nichž nejvýznamnější jsou např. Pohádka z kufru (1964), Krysařova píšťala (1970), Čaroděj ze země Oz (1971), Johanes doktor Faust (1971) a Enšpígl (1974).
„Sochařské dílo Františka Vítka je zatím docela neznámé. Všechny artefakty má ze dřeva, vytvářené často metodou ,alla prima´, jen sporadicky ozvláštněné mosaznými či železnými komponenty. Představují bohatou škálu předmětů od miniatur až po rozměrné objekty, od šperků, abstraktních plastik až po figurální skulptury. Přitom vlastnosti dřeva – druh, tvar, struktura, barva, stáří, anomálie – sehrávají vždy zásadní inspirační roli při vzniku myšlenky a jejího uměleckého rozvíjení,“ popisuje Blecha.
V loutkářské tvorbě vychází František Vítek z tradičních technologií všemožných typů loutek a mechanických figur, ale suverénně překračuje hranice jejich archaické podoby. „Vytváří tak přirozené překlenutí mezi starým a novým. Pro svoji výtvarnou kvalitu je lze směle označit pohyblivými sochami. Svojí volnou tvorbou, převážně sochařskou, se řadí nejspíše k nové generaci surrealistů, o čemž svědčí jeho častá inspirace uměním přírodních národů či bájeslovím,“ přibližuje Blecha.
Moravském zemské muzeum již prezentovalo mimořádné loutkářské dílo dvojice na podzim 2016 v úspěšné obsáhlé výstavě František Vítek a Věra Říčařová – variace na jeden život. Současnou výstavu MZM věnuje Vítkovi k jeho devadesátým narozeninám. Představuje v ní poprvé autorovu méně známou volnou tvorbu. Sochařské dílo doplňují rozličné kresby, scénografické návrhy a fotografie z kultovních inscenací.
„Své místo na výstavě našlo samozřejmě i několik loutek stěžejního významu. Počet exponátů je limitován komorním výstavním prostorem, ale snad i tento reprezentativní ,vzorek´ umožní návštěvníkům proniknout alespoň nakrátko, do 12. ledna příštího roku, do hlubin umělecké duše zaklínače dřeva Františka Vítka,“ dodává Blecha.
Kontakt:
RNDr. Barbora Javorová
T: 602 812 682, 533 435 273
E: bjavorova@mzm.cz
PhDr. Jaroslav Blecha
ředitel Uměnovědného muzea MZM
T: 533 435 256
E: jblecha@mzm.cz
