Novinky a média

Návrh na prohlášení nových movitých národních kulturních památek byl projednán na odborné komisi Legislativní rady vlády, poté bylo vyhotoveno stanovisko předsedy LRV a nyní návrh projedná vláda. Kulturní památky (KP), které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda ČR nařízením za národní kulturní památky (NKP) a stanoví podmínky jejich ochrany.

V dnešním návrhu MK ČR na prohlášení NKP jde tedy o:

• Žlutický kancionál, jeden z našich nejvýznamnějších renesančních rukopisů v daném oboru a to nejen pro vysokou uměleckou hodnotu iluminací, ale i pro vysoké hodnoty hudební.
• Madonu z Veveří, deskový obraz mimořádné umělecké i historické hodnoty, náležející mezi umělecky nejhodnotnější díla gotické malby 14. století v Čechách.
• Astronomické hodiny P. Seigeho, kabinetní orloj převora oseckého cisterciáckého kláštera, představují unikátní doklad technického vývoje z období 2. pol. 18. století, spojený s nejmodernějšími poznatky soudobé astronomie.
• Soubor dvou renesančních sextantů: Sextant Josta Bürgiho a Sextatnt Erasma Habermela – oba přístroje patří k nejcennějším velkým astrometrickým přístrojům z přelomu 16. a 17. století, které se na světě dochovaly. Jsou dokladem vysoké úrovně vědy a konstrukce přístrojů v rudolfinské Praze, která byla křižovatkou v dějinách astronomie.
• Staroboleslavské palladium; reliéf Madony s dítětem vytepaný z tzv. korintské mědi a silně pozlacený. Jeho vznik se datuje do doby od konce 14. do poloviny 15. století. Od 17. století mu byla přisuzována ochranitelská úloha země české. Odtud i název Palladium.
• Vyšebrodský cyklus 9 deskových oltářních obrazů s christologickou tématikou, datovaných mezi roky 1345 až 1350. Patří z výtvarného, historického a liturgického hlediska mezi nejhodnotnější památky českého, respektive evropského deskového malířství 14. století.
• Oltářní křídla z Roudník; oboustranné deskové malby vysoké umělecké hodnoty z 80. let 15. století ukazují nejstarší monumentální vyobrazení upálení Jana Husa.
• Šlikovskou šperkovnici z tepaného stříbra. Je ukázkou prvořadé stříbrnické práce, která dokládá pozoruhodnou tvorbu z let 1680 až 1690. Šperkovnice je doplněna 44 šlikovskými tolary; je důležitým dokladem barokní tvorby evropského významu.

V současné době má ČR 296 národních kulturních památek. Nejpočetnější skupinu tvoří nemovitosti - dřívější šlechtická sídla a církevní stavby, postupně jsou prohlašovány také objekty lidové architektury i unikátní technické památky. Pro zajímavost: národní kulturní památka číslo jedna je Pražský hrad, druhé evidenční číslo mají korunovační klenoty. Z celkového počtu 296 NKP je 20 movitých.

V některých případech však jde o soubory movitostí – obdobně, jako je tomu v připravovaném návrhu (soubor 2 sextantů, Vyšebrodský cyklus – 9 deskových obrazů). Dosud prohlášený soubor movitých národních kulturních památek tak bude obohacen o předměty, které svými hodnotami naplňují v plné míře požadavky § 4 odst. 1 památkového zákona.

Kromě posuzování mimořádných uměleckých a historických hodnot byl při výběru kladen důraz i na to, aby tyto kulturní památky byly v obecném povědomí chápány skutečně jako národní památky a současně to byly i artefakty, které významným způsobem přispěly k evropským dějinám, popřípadě měly vztah k osobnostem světového významu.

Protože NKP tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství země, vztahuje se na ně nejpřísnější ochrana a zákon ošetřuje jejich trvalý i dočasný vývoz do zahraničí a také prodej.
"U připravovaných evropských programů je právě kategorie národních kulturních památek jednou z preferovaných. Případné obnovy těchto památek budou moci být financovány také právě z evropských fondů," doplnil další význam exkluzivní kategorie ministr kultury Daniel Herman. Kulturní památky prohlašuje ministerstvo kultury, národní kulturní památky prohlašuje vláda. Poslední nemovité národní kulturní památky byly prohlášeny v roce 2014, poslední movité pak byly prohlášeny za NKP v roce 2010.

Simona Cigánková
tisková mluvčí MK ČR