Spěchat, aby divadla mohla otevřít stejně brzy jako restaurace, podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka z ČSSD nemá smysl. Přestože jeho resort patří k nejpostiženějším, ministr v rozhovoru pro HN prozrazuje, že na krizi může kultura i vydělat.
Nabízí se totiž příležitost dosáhnout na peníze i pro oblasti, které doposud ministerstvo opomíjelo - například vývoj počítačových her.
(HN) Senát má dnes jednat o daňovém balíčku a vypadá to, že by mohlo projít vámi kritizované snížení daně z příjmů na 15 procent, které rozpočet vyjde na 100 miliard korun. Pokud se tak stane, co hodláte dělat?
Já bych i těch 100 miliard snesl. Deficity se teď vytvářejí všude, a když se použijí k nakopnutí ekonomiky, je to dobře. Ale ať mi někdo vysvětlí, proč třeba lidem, kteří berou 140 tisíc korun měsíčně, máme teď přidávat nějakých sedm tisíc měsíčně. Jen tady na kultuře máme tisíce lidí, kterým potřebujeme dát aspoň elementární peníze, aby přežili do konce roku. Potřebujeme peníze na připravovaný program Covid kultura 3. A tady najednou dáváme balík peněz lidem, kteří s přežitím absolutně nemají problém.
(HN) Ale znovu, co s tím chcete dělat, když vás koaliční partner z ANO obejde a prosadí si to?
Budu chtít vědět, kde vezmeme peníze na kompenzace lidem, kteří mají skutečné problémy. ČSSD opakovaně navrhuje prostředky, jako je sektorová daň, zvýšení korporátní daně - tyto požadavky budeme prosazovat.
(HN) Takže přijde ultimátum typu "buď zavedeme sektorovou daň, nebo ČSSD opustí vládu"?
Víte, s hrozbami s opuštěním vlády bych byl opatrný. Země přece potřebuje, aby tady někdo fungoval. Kdybyste byl na lodi, která se plaví s obtížemi, tak ničemu nepomůže, že skočíte přes palubu.
(HN) Spekuluje se o úřednické vládě prezidenta, Andrej Babiš se zase netají, že pokud by pětice ministrů za ČSSD vládu opustila, může ji doplnit svými lidmi, přece by to nebylo tak, že by neměl kdo vládnout.
Ale ve chvíli, kdy bychom řekli, že jdeme z koalice pryč, vláda podle koaliční smlouvy padá. A aby do této krize ještě nastoupila vláda bez důvěry, která si bude vládnout bez ohledu na parlament, nikomu se nebude zodpovídat, tomu bych se opravdu rád vyhnul.
(HN) Zmiňoval jste, že chcete po vládě peníze na program Covid kultura 3. O co v něm má jít?
Až do programu Covid kultura 2, kde je možné podat si žádost do letošního 22. prosince, tady nebyl žádný nástroj pro oblast ziskové, komerční kultury. Protože nás léta tato oblast v podstatě nepotřebovala. Teprve s Covidem kulturou 2 jsme si začali vytvářet seznam firem, OSVČ, které v kultuře podnikají - do té doby jsme měli nástroje jen na pomoc neziskové sféře. A s Covidem kulturou 3 se tak připravujeme na období po Novém roce. Navíc do tohoto programu chceme dostat i profese z audiovizuální tvorby, které ve dvojce nebyly.
(HN) Kolik peněz na něho budete z rozpočtu žádat?
O tom se teď bavíme s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Ale na Covid kulturu 2 jsme žádali 750 milionů korun a odhaduji, že by to mohlo být podobné. Je to odhadování velmi těžké, protože nevíme, jak dlouho budou muset mít kulturní zařízení zavřeno. Ale že minimálně leden a únor nebudou příznivé, to už odhadovat můžeme. Situace v kultuře je taková, že už sem za mnou chodí i pořadatelé tradičních, ziskových akcí, kteří na příští rok uvažují o tom, že je budou pořádat jako neziskové.
(HN) O které akce jde?
Nechci být konkrétní, ale mohu říct, že jde třeba o jeden docela známý, úspěšný festival - nejsou to Karlovy Vary. Ale vědí, že aby si mohli zažádat o dotaci, musí jít o neziskovou akci. Tak rezignovali na to, že budou vytvářet zisk, a udělají to radši v menším rozsahu, za peníze od státu.
(HN) V divadlech a kinech teď často říkají, že nevidí světlo na konci tunelu, protože otevřít mohou, až bude systém PES ukazovat stupeň rizika 2. Nebylo by namístě, aby byly podobně jako třeba restaurace zařazeny spíš do stupně 3?
Ale jakou má cenu dostat je do stupně 3, který třeba za 14 dní už zase nebude platit? Hlavně pro divadla je jediné řešení vytvořit stabilnější prostředí, ve kterém jim nehrozí, že je budeme pořád zavírat a otvírat. Proto jsou až v relativně stabilizovaných poměrech, ve stupních 1 a 2. Například v Nizozemsku sice lze provozovat divadla i pro 50 diváků, ale za podmínky, že každá druhá řada je prázdná a vedle diváka musí být metr a půl místa. Kdybych to navrhl divadlům u nás, tak mi řeknou, že ani nemá smysl hrát. Proto pro mě nebyl prvotní cíl prorvat divadla do stupně 3. I když přiznávám, že mě naštvalo, když se v něm objevily herny, kasina nebo akvaparky. S tím jsem se nesmířil, ani když mi to ministr vysvětlil.
(HN) Jak vám to ministr vysvětlil?
Argumentoval jsem, že když jsou otevřené akvaparky, chci otevřít aspoň kina, která mohou hrát i pro 50 diváků. Ale ministr mi říkal, že v akvaparcích mají poměrně výkonnou vzduchotechniku, zatímco v kinech to tak vždycky není. A také že mají na ministerstvu zdravotnictví modely, jak funguje proudění vzduchu v kině. A že pokud se mezi lidmi objeví někdo nakažený, tak je velké riziko, že za dvě hodiny během filmu ostatní nakazí.
(HN) Zástupci kin oponují, že v Česku není v kině registrován žádný případ nákazy.
Problém je, že to říká každý. A není to možné ověřit. Když máme desítky tisíc nakažených a systém trasování se rozpadá, tak u tří čtvrtin lidí nevíme, kde se nakazili.
(HN) Myslíte, že příští rok už bude nakloněn velkým akcím, jako jsou filmový festival v Karlových Varech nebo Colours of Ostrava?
Na to teď nikdo přesně neodpoví. Za úspěch letos považuji, že se nám podařilo akce jako Karlovy Vary nebo Pražské jaro zachránit. To není samozřejmost. V Paříži třeba Cirque du Soleil propustil zaměstnance. Nešli jsme tou cestou, že když někdo nemohl uspořádat festival, tak jsme mu nic nedali. Dnes se věří, že příští rok vše vyřeší očkování. Ale už taky slyším odborníky, kteří říkají, že máme před sebou naprosto experimentální období, protože nikdy v historii se nedělal tak rozsáhlý vakcinační program. V Německu třeba na očkování vyčleňují fotbalové stadiony, letištní haly. Nikdo z nás zatím neví, kolik lidí budeme muset proočkovat, aby vznikla bariéra tomu viru. Jeden říká, že 30, druhý, že 60 procent lidí.
(HN) Jak se díváte na nápad, že by se hromadné kulturní akce mohly konat, ale jejich návštěvníci by museli doložit, že jsou očkovaní?
S tímhle bych byl velmi opatrný. Ministr zdravotnictví ve sněmovně za vládu řekl, že celé to bude dobrovolné. Začít lidem nenápadně sdělovat, že se sice nemusí nechat naočkovat, ale nikam se pak nedostanou, mi nepřipadá úplně fér. Ale je pravda, že nás v souvislosti s očkováním čeká spousta podobných otázek a debata, jakou jsme ještě nezažili. Nezbývá nám než to zvládnout.
(HN) Končí rok 2020, je něco, co byste rád vrátil zpět a udělal jinak?
Byl bych rád, kdybychom reagovali rychleji. Ale to si opravdu mohu jen přát, protože i když teď děláme program Covid kultura 2, tak nemáme lidi. Museli jsme si je půjčit a vytahat je z příspěvkových organizací. Nepočítalo se s tím, že by se tento úřad někdy měl věnovat i komerční oblasti. Zatímco v Německu mají cechy, ve kterých jsou ti lidé evidováni, u nás musíme pátrat, jestli je dotyčný vlastně od kumštu a má nárok na 60 tisíc, které postiženým v kultuře dáváme. Třeba burleska, kam ji zařadit? Spousta i slavných jmen, která nechci šířit, se nám ozvala, že chtějí těch 60 tisíc.
(HN) A má například burleska nárok na těch 60 tisíc korun?
Když jim stát způsobil újmu, tak by jim nějak pomoct měl. Ale najednou zjistíte, že na to nemáte nástroje, peníze, děláte to z ničeho a ještě vám nadávají, že to je pomalu. Někdo vám řekne "Chceme pomoct, je nás 150 tisíc". Pak se složitě dopátráváte k tomu, že jsou jich jen jednotky tisíc. Vytvářejí se sdružení, ve kterých nevíte, za koho ti lidé mluví. Ale to není jen oblast kultury, ta data nám chybí i v oblasti zdravotnictví, financí.
(HN) Sám jste ve vysoké politice přes 20 let, proč to stále nefunguje?
Efektivita státu bohužel dlouhodobě není naše silná stránka. Může to souviset s dědictvím postkomunistické země, kde mají lidé nedůvěru k administraci. Bylo by to asi na rozsáhlou práci. Podobný problém je digitalizace, ani nemluvím o tom, s jakými fascikly papírů tady na ministerstvu pořád pracujeme. Ale teď nám Evropská unie v rámci fondu obnovy nabízí až 600 miliard, přes 400 miliard v půjčkách a 180 miliard v grantech. To je obrovská šance to změnit.
(HN) Zvládne to současná vláda?
Nemáme na vybranou. Musíme jako stát podchytit trendy, třeba podporu oblastí, jako jsou videohry, tvorbu seriálů typu Marty is Dead, se kterým teď soukromá Mall.TV získala mezinárodní cenu Emmy. Nechci, aby tady velká díla vznikla, jen když to zafinancuje nadnárodní producent, jako je Netflix.
(HN) Jak by tedy ministerstvo kultury chtělo pomoci vývojářům videoher nebo producentům seriálů?
Ze zmíněného fondu obnovy dostaneme na následující tři roky 750 milionů korun na vytvoření nového fondu audiovize, který by podporoval nejen filmy jako doposud, ale právě i seriály či gaming. Věřím, že během roku 2021 to nastartujeme. Je smutné, že i socialistická Československá televize prodávala do západního Německa seriály jako Pan Tau nebo Nemocnice na kraji města a dnes na vznik takových seriálů ani nejsou peníze.
(HN) Bude 750 milionů během tří let stačit?
Nejsem schopen vám garantovat, že během tří let natočíme seriály jako britskou Korunu nebo dánskou Vládu. Ale jsem schopen s tím začít, a dokud u toho budu, na vládě budu apelovat, abychom peníze z Evropy takto použili. Krize by nás měla naučit, že i to je budoucnost naší země. A ne kopat uhlí, které nám dochází, a snažit se reprodukovat život, jaký byl doposud.
Autor: Ondřej Leinert, Hospodářské noviny, 10. prosince 2020
