Nastavení cookies

Zkoušíme systém pro koncerty s diváky

29.04.2021 09:05|ministerstvo
Ministr kultury Lubomír Zaorálek o Vrběticích i o tom, kdy a za jakých podmínek začnou kulturní akce. 
 

Od příštího pondělí se společně se službami otevírají galerie, muzea a památky, které nemají skupinové prohlídky. Nikde jsme ale nezaznamenali, za jakých podmínek. Bude potřeba respirátor, nebo dokonce test jako třeba u kadeřníka? 
Lidé budou muset dodržovat hygienická opatření, která už známe z minulosti: tedy respirátory, jeden návštěvník na 15 m2, dezinfekce a preference online objednávek. 

Připomeňte nám, kterých krajů se toto rozvolnění týká? 
Uvolněnější režim je pro Plzeňsko, Královéhradecko a Karlovarsko. Ve čtvrtek (dnes – pozn. red.) bude vláda zasedat znovu, a pokud se bude situace vyvíjet dobře, tak by se toto uvolnění mohlo týkat i Prahy a středních Čech. 

K dalšímu uvolnění kulturního života by mělo dojít v balíčku číslo čtyři, pro který platí omezení 75 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel za sedm dní. Kdy by to mohlo být? 
Tady jsme hodně bojovali, aby to omezení bylo sto na sto tisíc. A vlastně se o to pořád přeme, protože je otázka, kdy dosáhneme počtu 75 na sto tisíc. Moc bych si přál, abychom se do této fáze dostali v květnu – koncem května a mohli už konečně venku udělat také nějaký ten koncert nebo divadlo. 

Byl tady projekt Cesta ze tmy, který předpokládal koncert v pražské Lucerně, ale nakonec nedopadl. Ve sportu se v pilotních projektech s testováním odehrávají zápasy za účasti fanoušků, chystá se v kultuře něco podobného? 
Pro nás sportovní model, tedy nějakých deset procent diváků, moc přitažlivý není, protože deset procent diváků třeba pro divadlo je nepoužitelné. Teď ale začneme Pražským jarem a benefičním koncertem České filharmonie. Ten by měl být 10. května, Pražské jaro pak v termínech od 12. května. Ambicí je udělat co možná nejvíce koncertů s diváky. V této souvislosti se však ještě řeší, jak to bude s PCR testy. Třeba v případě koncertu filharmonie už je ale jisté, že půjdou na vrub filharmonie a otestovat se lidé budou moci několik dní dopředu přímo v Rudolfinu, tak aby na koncert už mohli přijít s negativním výsledkem. 

Počítá se, že bude na kulturních akcích do budoucna využit i covid pas, který bude brát v potaz testy, prodělanou nemoc nebo očkování (TNO)? 
Hodně by nám pomohlo, kdyby byl zaveden co nejdříve. 

Očekáváte, že se v létě odehrají za předem stanovených podmínek i nějaké koncerty? 
Ano. Systém TNO by mohl být použitelný i pro akce uvnitř. Pokud by fungoval, což může ukázat právě Pražské jaro, mohli bychom v červenci, nebo nejdřív v černu udělat i další akce uvnitř. 

O jakém množství diváků se případně bavíme? 
V případě koncertu České filharmonie půjde o 350 lidí, zaplněna bude jedna třetina sálu se striktními hygienickými podmínkami. Jiné rozsahy, jestli koncerty budou pro tisíc, dva nebo tři tisíce, po mě teď vědět nechtějte. To bude záležet na hygienicích a situaci, jak se bude vyvíjet. 

Máte obavy, že by to nemuselo vyjít? 
Zjednodušeně jsem pochopil, že jsme tady měli první vlnu infekce. V době, kdy jsme si už mysleli, že s ní umíme zacházet, tak v lednu přišla druhá druhá, britská vlna, kvůli které jsme se de facto museli všechno učit a modelovat znova, a teď nám říkají, že nám možná hrozí, byť to nevíme jistě, třetí vlna kvůli indické mutaci, která by opět mohla obejít protilátky. Věřím ale, že se to nestane. 

Galerie, muzea a další památky se teď začnou otevírat podle regionů, ve kterých to epidemiologická situace umožní. Nemůže třeba i u letních akcí jako koncertů dojít k tomu, že by se konaly podle toho, kde to situace dovolí? 
Abych řekl pravdu, regionální opatření jsou pro mě určité překvapení, protože když jsme o tom původně s epidemiology mluvili, tak byl regionální postup zavržen s tím, že by šlo jen o přelévání nákazy. Teď se to ale změnilo, což respektuji, protože to umožní režim postupně alespoň takto uvolňovat a zemi znovu otevírat. 

Očekáváte, že se do letních prázdnin otevřou i normální divadla nebo kina? 
Moc ne. Sice budeme mít nějaký model pro fungování uvnitř, ale jestliže bude spojen s testováním PCR, tak nepředpokládám, že pro divadla by to bylo únosné. 850 korun za jeden test je dost, stejně jako 650 korun v případě nějakého sražení ceny. Antigenní testy jsou v tomto ohledu pořád výhodnější a levnější, ale je otázka, jak se podaří jejich zapojení i do vnitřních akcí. U těch zatím odborníci trvají na PCR. U venkovních akcí jsou samozřejmě antigenní testy průchodnější. 

Kromě rozvolňování přinesly uplynulé dny i další a neméně zajímavé události. Nejdříve došlo ke změně na postu ministra zahraničí a poté k překvapivému vývoji v kauze Vrbětice. Zůstaňme teď u té první záležitosti, kdy jste emotivně vystoupil na tiskové konferenci s tím, že nekývnete na Černínský palác, který vám nabízel váš předseda Hamáček. Byl záměr podat to tak dramaticky? 
Pro mě to byla komplikovaná situace, připadalo mi to nejasné a nějak jsem to potřeboval vysvětlit. Bylo to pro mě nepříjemné. Předseda ČSSD Jan Hamáček mi po sjezdu řekl, chystej se, můžeš nastoupit na ministerstvo zahraničí, počítám tam s tebou. Navíc mi říkal, že to potřebuje velmi rychle, což jsem ještě nevěděl, proč. 

Neřekl vám, nebo do té doby jste ani netušil o kauze Vrbětice? 
Ne. Součástí naší debaty o možné změně to nebylo, což později předseda Hamáček i uznal, že to byla chyba. Já jsem v tu chvíli ale měl pocit, že tady prostě nemůžu jen tak prásknout dveřmi. Připouštím, že díky tomu jsme na sebe s Janem Hamáčkem i trochu narazili. 

Jak na vás vlastně kauza Vrbětice působí? Přesvědčily vás dokumenty, které jste měl možnost vidět, že to spáchali ruští agenti? 
No, co jsem viděl... Policejní spis neviděl nikdo, protože policejní vyšetřování stále probíhá. Ale ano, mluvili jsme s představiteli policie, nejvyšším státním zástupcem a dalšími a mohu říct, že všechna ta vystoupení byla v jednotě o tom, co se ve Vrběticích odehrálo. 

Takže vy sám žádné pochybnosti o celé věci nemáte? 
Dostalo se mi ujištění, že ten obraz je nepochybný. Slyšeli jsme to, že představa, že ten sklad mohl jen tak sám od sebe vybuchnout, je naivní. Nebo že je nesmysl, že to bouchlo z nedbalosti. Navíc dvakrát opakovaná nedbalost by byla už úplná absurdita. Vnitřně proto poté, co jsem slyšel, nemám pochyb, že se tady odehrálo něco, co bylo organizované ruskými službami. 

Prezident Miloš Zeman nicméně celou věc zpochybňuje, že mu chybějí důkazy o zapojení ruských agentů... 
... ale jasné důkazy přece může přinést jen policie. A ta nás zatím informovala o obrysech, aby to neovlivnilo vyšetřování nebo to nedalo výhody druhé straně. Odpovědi policejních představitelů nebo zpravodajských služeb pro nás ale byly dostatečně průkazné. Pravděpodobně, a to snad mohu naznačit, se to celé týkalo konfliktu na Ukrajině. 

Jak si vysvětlujete postoj prezidenta, který na celou věc reagoval podle mnohých vlažně, neutrálně, spíš pro stranu Ruska? 
Mě jeho projev překvapil v tom, že si myslím, že jako prezident by měl zohlednit lidskou tragédii, kterou to způsobilo, že tam byli mrtví, že jsou pozůstalí, že jsou lidé, kteří prožili trauma. Projev prezidenta byl strašně technokratický. Neodpovídal tomu, že to byla tragédie, k níž se teď znovu vracíme, protože zřejmě někde jsou viníci a nebylo to jen tak. A i proto zaplaťpánbůh, že k tomu zaznělo jasné, jednotné a přesvědčivé stanovisko ze Sněmovny i od vlády. Je mi líto, že prezident přišel se dvěma verzemi. 

Do jaké míry to může ovlivnit vztahy s našimi spojenci? 
To je věc, kterou jsem mnohokrát opakoval, když jsem byl ministrem zahraničí, protože se nám také stávalo, že pan prezident řekl něco jinak, než jsme my jako vláda formulovali. A já jsem na to vždycky znovu opakoval, že jsme parlamentní demokracie, v čele exekutivy stojí premiér a vláda je ta, která je zodpovědná za kroky v zahraniční politice. 

Nejsme však tím, že prezident celou věc relativizuje, spojencům spíš pro smích? 
Tak... vzpomínám si, když mě třeba kdysi Steinmeier (Frank-Walter Steinmeier, nynější německý prezident – pozn. red.) představoval Obamovi, tak říkal, to je ten člověk, který má toho prezidenta, co vždycky řekne nějakou větu a má z toho velký problém. Nebralo se to ale dramaticky, protože byli i jiní premiéři a ministři, kteří měli také své problémy se svými prezidenty. Podobné kolize prostě jsou. 
 

Autor: Eva Pospíšilová a Vojtěch Janda, Mladá fronta DNES, 29. dubna 2021

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mk.gov.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mk.gov.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mk.gov.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mk.gov.cz


Tomáš Lehečka
Pracovník tiskového oddělení
T: 257 085 364
M: 722 131 246
E: tomas.lehecka@mk.gov.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mk.gov.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mk.gov.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi