Uplatnit nejvýznamnější exempláře ze sbírek Geologicko-paleontologického oddělení MZM a vykreslit tak mimořádnou pestrost a význam moravských nalezišť a zkamenělin. Takový byl hlavní záměr modernizace stálé expozice Zaniklý život na Moravě v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu.
Původní expozice měla za cíl představit vývoj života na Zemi převážně na základě paleontologických nálezů z oblasti Moravy, na které je toto zdánlivě malé území obzvláště bohaté. Tento základní koncept chtěli kurátoři zachovat i do budoucna, expozice z 90. let však zasluhovala výraznou úpravu zejména po stránce obsahové, ale také po stránce estetické, grafické a dispoziční. Před několika lety byl úvodní sál oživen moderní projekcí vzniku Země, podsvícenými vitrínamis pohyblivou lupou pro možnost pozorovat i nejmenší detaily různých typů zkamenělin a také byla instalována tabule s časovou osou klíčových událostí ve vývoji života na Zemi.
V letošním roce přibyla interaktivní dotyková obrazovka se základními informacemi o hlavních nalezištích zkamenělin na Moravě, doprovázená četnými historickými a současnými snímky lokalit a nejvýznačnějších fosilií. „Pozornost jsme věnovali zejména vystavovaným exemplářům, jejichž počet byl zdvojnásoben a více než dvě třetiny představují exponáty zcela nové,“ vysvětluje RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D., vedoucí Geologicko-paleontologického oddělení MZM.
Významně byl aktualizován také výstavní sál věnovaný prvohorám, který tvoří co do počtu exponátů téměř polovinu expozice. „Důraz jsme kladli převážně na zkameněliny devonu Moravského krasu a brněnské dominanty – vrchu Hády, ze které byly nově získány unikátní nálezy devonských korýšů či hlavonožců, z nichž některé představují vůbec první nálezy toho druhuz Moravy“ popisuje přednosti nové expozice Mgr. Jakub Březina. „Pro milovníky trilobitů jsme přidali řadu moravských exemplářů a byly zde rovněž uplatněny detailní otisky rostlin a živočichů nalezené při těžbě pokrývačských břidlic v oblasti Nízkého Jeseníku v 19. století,“ pokračuje ve výčtu novinek kurátorka Mgr. Gabriela Calábková. Výzkum a sbírkotvorná činnost Geologicko- paleontologického oddělení z posledních let poskytla i nálezy světově proslulých krytolebců, ryb a sladkovodních žraloků z permu Boskovické brázdy.
V posledním výstavním sále věnovaném druhohorám a třetihorám došlo ke kompletní výměně exponátů. Rozmanitost života v moravských druhohorách byla oživena bohatými nálezy mořských amonitů, měkkýšů, korálů či ježovek ze světoznámých moravských nalezišť zkamenělin jako je Štramberk či Cetechovice, přibyly zuby mořských ještěrů z brněnských Hádů.
„A třetihory, ty byly doplněny o dlouholeté sběry paleogenních hlubinných ryb a žraloků, jejichž vynikající zachování umožnuje návštěvníkům spatřit například i světelné orgány představující nejstarší doklady bioluminiscence,“ dodává Růžena Gregorová, odbornice právě na tuto problematiku.
Pestrý život v hlubinách i mělčinách posledního moře na Moravě dobře ilustrují pozůstatky sirén, obřích žraloků druhu megalodon a dokonce i spodní čelist velryby. Nově byl brán zřetel na vzácné fosilie nosorožců, chobotnatců i rostlin, které dokládají třetihorní život na souši. Dominantu expozice představuje vzácná spodní čelist deinotéria. Tento exemplář byl více než 70 let ukryt v depozitáři a jeho probíhající studium umožní lépe poznat tyto stále záhadné chobotnatce, jež obývali Eurasii a Afriku.
Kontakt:
Mgr. Gabriela Calábková, Mgr. Jakub Březina, RNDr. Růžena Gregorová, Ph.D.
T: 533 435 221
E: geologie@mzm.cz
RNDr. Barbora Javorová
Tiskový a PR servis
T: 602 812 682, 533 435 273
E: bjavorova@mzm.cz
