V Národním filmovém archivu se staráme nejen o to, aby byly filmové materiály, písemné dokumenty a knihy správně uložené, ale také dostupné. Filmy postupně digitalizujeme do vysokého rozlišení a aktivně nasazujeme do kin i na VOD platformy. Sbírka je zároveň zdrojem výzkumu, ze kterého vydáváme publikace a články.
Filmy zpřístupňujeme badatelům i široké veřejnosti. V letošním roce se na konci února zpět v kinech objeví Menzelovi Skřivánci na niti, v březnu Siréna Karla Steklého a další tituly budou v průběhu roku následovat. Díky spolupráci s donátory Eduardem a Miladou Kučerovými počet kvalitně digitalizovaných filmů stále roste. Letos se do kin vrátí deset československých snímků různých žánrů a různého stáří, například Atentát, Ducháček to zařídí, Ať žijí duchové nebo „Marečku, podejte mi pero”.
Digitální podobu Skřivánků i Sirény archiv představí nejdříve na festivalech v Berlíně a v Benátkách. Jde o součást dlouhodobé strategie, jak zpřítomňovat české filmové dědictví i v zahraničí. „Rovnováha mezi všemi distribučními kanály je důležitá: festivaly posilují prestiž klasických českých filmů, kina mají velká plátna, pro která se filmy točily a internet má největší dosah do různých diváckých skupin,” říká o distribuci klasických českých filmů generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
„Nepodceňujeme ani klasické televizní vysílání, u kterého diváci očekávají nabídku starších českých filmů. Máme štěstí, že zájem o naše filmy je setrvalý, v některých segmentech dokonce mírně roste, což není v jiných evropských zemích běžné. Ale i tak rádi vyhledáváme nové příležitosti - jednou z nich byl v loňském roce projekt A Season of Classic Films, na který letos navážeme dalším ročníkem,” doplňuje Bregant.
Československé filmové dědictví se ve světě objevuje také díky spolupracím na retrospektivách a přehlídkách. Na začátku února proběhne v bretaňském Rennes populární festival Travelling. „S radostí jsme se chopili výzvy zapojit se do příprav letošního festivalového ročníku, který je věnován Praze a českému filmu. Vedle snímků současných autorů jako jsou Bohdan Sláma či Václav Kadrnka tak publikum dostane možnost seznámit se i s několika desítkami titulů z naší sbírky,” říká vedoucí oddělení kurátorů Národního filmového archivu Matěj Strnad, který se na výběru programových titulů podílel.
„Vybrali jsme hrané tituly ze třicátých či šedesátých let, animované filmy například Jiřího Brdečky či Hermíny Týrlové nebo pásmo krátkometrážních dokumentárních esejů či prezentaci kolekce filmů Jana Kříženeckého. Co do počtu i šíře záběru tak půjde o jednu z nejvelkorysejších přehlídek české a československé kinematografie. Velice nás těší každá taková příležitost, kdy můžeme české filmové dědictví propojovat se současnou tvorbou, ” upřesňuje Strnad.
Letos je v plánu také odložená velká přehlídka české kinematografie na Tchaj-wanu nebo přehlídka vznikající pro prestižní Fondation Jérôme Seydoux-Pathé v Paříži, která bude uvedena na více místech v Evropě.
Součástí sbírky jsou i zahraniční tituly, které byly zpravidla uváděny v tuzemských kinech a na festivalech. Občas je možné narazit i na světově unikátní materiál, jako v případě srílanského filmu Poselství (Sandesaya, Lester James Peries, 1960). Když se tamní filmový archiv dozvěděl, že v českém Národním filmovém archivu je dochovaná kopie tohoto filmu, byli nadšení.
„Jde o druhý celovečerní film autora, který je běžně označován za obroditele srílanské kinematografie. V běžném povědomí jsou z něj dochovány však hlavně písně. Proto měli naši kolegové v Colombo obrovský zájem na jeho získání, do celé akce angažovali i vysoké státní představitele, kteří pak o věci hovořili i s tehdejším ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem; hladké realizaci napomohl i tehdejší velvyslanec v Indii Milan Hovorka,” vysvětluje Matěj Strnad.
Sbírku zpřístupňujeme také do online prostředí: rozšiřujeme nabídku na všech velkých VOD platformách, pokračuje také provoz populárního YouTube kanálu Česká filmová klasika. Obsahu, který vyžaduje speciální prezentaci, se věnuje nová sekce Kontexty na portálu Filmový přehled. Vedle kontextualizovaných celovečerních hraných snímků jako Adelheid, Bílá nemoc nebo Starci na chmelu byla tento týden zveřejněna edice Filmy Jana Kříženeckého. V plánu je dále například edice týkající se Heydrichiády nebo snímku Hotel Modrá hvězda.
Jako výsledky výzkumu vyjdou v letošním roce tři filmovědné publikace. První bude sbírka filmových libret z doby před první světovou válkou Kinobuch 1913 aneb Spisovatelé píší pro film editora Kurta Pinthuse, následovat bude monografie filmové vědkyně a publicistky Šárky Gmiterkové, věnující se herci Oldřichu Novému. Do konce roku vyjde ještě knižní monografie významného scenáristy Josefa Neuberga, na které pracuje kurátor Národního filmového archivu Jan Trnka.
Filmové dědictví představujeme také v programu kina Ponrepo. „U příležitosti stého výročí narození Piera Paola Pasoliniho jsme ve spolupráci s Cineteca di Bologna a Italským kulturním institutem v Praze připravili ucelenou, ale i trochu neklasickou retrospektivu,“ říká vedoucí kina Ponrepo David Havas o přehlídce, která potrvá do konce března.
„Cílem bylo doplnit kontext auře velkolepého provokatéra, kterou Pasolini často má. Uvádíme filmy, které lépe přiblíží Pasoliniho originální smýšlení o společnosti a o filmovém umění,” dodává Havas k cyklu Pasolini - forza del Passato. V rámci retrospektivy v Ponrepu promítneme například snímky Saló aneb 120 dnů Sodomy, Dravci a vrabci, Teoréma, ale i Cabiriiny noci Federica Felliniho.
Úvodní foto: © Vojtěch Veškrna, Národní filmový archiv
Kontakt:
Veronika Bokšteflová
PR NFA
T: +420 778 522 709
E: veronika.boksteflova@nfa.cz
Jolana Danková
PR kina Ponrepo
T: +420 775 857 870
E: jolana.dankova@nfa.cz
