Nastavení cookies

Podoby ukrajinské kultury – týden 25. (2023)

10.07.2023 13:00|ministerstvo

V důsledku nevyprovokované a neodůvodněné agrese Ruska vůči Ukrajině dochází k nenávratnému ničení kulturního dědictví Ukrajiny, útokům na kulturní instituce a rabování muzeí na okupovaném území. V polovině května 2023 ukrajinské ministerstvo kultury zveřejnilo seznam ze 620 zničených kulturních památek a objektů kulturního dědictví. V době ruské invaze bylo poškozeno 1332 zařízení kulturní infrastruktury – divadla, filharmonie, muzea, galerie, knihovny a kluby – a více než třetina z nich byla nenávratně zničena. Více než 150 starověkých architektonických a archeologických památek na jihu Ukrajiny bylo zatopeno následkem výbuchu vodní elektrárny v Nové Kachovce. Několik tisíc umělců a zaměstnanců kreativních průmyslu se stali vojáky z povolání a jsou nasazeni na téměř dva tisíce kilometrů dlouhé frontě. Ukrajinské umění přesto zažívá období neuvěřitelného rozvoje a transformace. 

 

 

1. Ukrajinská vláda připravuje novou strategii rozvoje ukrajinské kultury

Dne 28. června ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ministr kultury Oleksandr Tkačenko představili veřejnosti připravovanou novou strategii rozvoje ukrajinské kultury. Nový vládní program předpokládá mimořádně vysoké výdaje na kulturu v rozměru až 1 % HDP, počítá rovněž s mnohem aktivnější, než byla dosud, spoluprací se soukromými podnikateli a mecenáši. Důležitá část nové strategie je věnována politice muzejizace dějin ukrajinsko-ruské války. Budou rovněž aktualizované dosavadní strategie podpory kinematografie, knihtisku, divadla a hudby.

Ukrajinská divadla uvedla v posledním roce desítky premiér, což je naprosto překvapivý výsledek, který pro nás před válkou byl naprosto nepředstavitelný. Lidé touží po kulturním zážitku. Počet návštěvníků kulturních akcí se na Ukrajině zvýšil o 10 %, a to i přesto, že řada muzeí je uzavřena a mnohá divadla nemohou hostit tolik diváků jako před válkou. Ukrajinská vláda musí na tuto situaci reagovat, a to tak, že zvýší státní podporu kulturních institucí“, okomentoval novou strategii ministr Tkačenko.

Zdroj: Ukrinform
Foto: Ukrinform

 

 

2. Ukrajinská spisovatelka Viktorije Amelina zahynula na následky zranění po ruském ostřelování města Kramatorsk

27. června spisovatelka a dobrovolnice Viktorije Amelina doprovázela skupinu kolumbijských novinářů a spisovatelů do východoukrajinského Kramatorsku. Skupina literátů večeřela v restauraci, kam dopadla ruská raketa. Amelina zemřela několik dnů poté na následky zranění. Kolumbijský novelista Héctor Abad Faciolince dostal lehká zranění. Ten den ostřelovala ruská armáda civilní ukrajinské město Kramatorsk vysoce přesnými raketami Iskander. Tento útok zavinil smrt 13 civilistů, přes 60 osob bylo zraněno.

Viktorija Amelina se narodila 1. ledna 1986 ve Lvově. Základní školu dokončila v Kanadě, kam se přestěhovala za svým otcem, pak se rozhodla vrátit na Ukrajinu. Absolvovala Lvovskou polytechniku v oboru IT technologií a programování. V letech 2005-2015 pracovala v mezinárodních IT společnostech. V roce 2014 vydala svůj první román Listopadový syndrom nebo Homo Compatiens. Kniha se umístila v první desítce nejlepších prozaických knih podle každoročního hodnocení ukrajinského literárního webu LitAkcent. V roce 2015 Amelina přestala pracovat v IT a věnovala se jen tvůrčímu psaní. Velký úspěch měl zejména její druhý román Dům pro Doma (menší úryvek přeložil do češtiny ukrajinista Petr Kalina).

V roce 2022 se Viktorije Amelina zapojila do činnosti lidskoprávní organizaci Truth Hounds. Sbírala očitá svědectví v přifrontových a deokupovaných městech. Zasadila se například o vydání deníků z okupace spisovatele Volodymyra Vakulenka, kterého loni unesli a popravili Rusové. Poslední rok Viktorija Amelina pracovala na své první knize literatury faktů o ukrajinských ženách, které dokumentují ruské válečné zločiny a jejich životě v době války.

Zdroj: https://pen.org.ua/en/ne-stalo-viktoriyi-amelinoyi-ukrayinskoyi-pysmennyci-ta-nashoyi-dorohoyi-kolehy
Foto: Daniel Mordzinski 

 

 

 

 

3. Ukrajinská spisovatelka Jelizaveta Žarikova byla zraněna v důsledku rusko-ukrajinské války

Jelizaveta Žarikova je vojákyně, básnířka a hudebnice. Je autorkou básnické sbírky Mravenci Johanna Sebastiana, kterou PEN Ukraine zařadil na seznam deseti nejlepších ukrajinských knih 2021. Je vítězkou mnoha ukrajinských literárních a písňových soutěží a festivalů. 

Před 24. únorem 2023 působila rovněž jako klávesistka a zpěvačka indie-rockové skupiny Pororoka. V únoru 2023 Jelizaveta Žarikova nastoupila do ukrajinské armády jako armádní medička.  

Dne 27. června 2024 se bojová jednotka, kde slouží Žarikova, dostala pod nepřátelské ostřelování nedaleko Bachmutu. Spisovatelka se nachází v nemocnici. Její zdravotní stav je stabilní. 

 

Zdroj: Detector Media
Foto: Advocacy Advisory Panel

 

 

4. Měsíc autorského čtení ve Lvově

Literární festival Měsíc autorského čtení, který se každoročně koná v Brně a v Ostravě, letos na dva dny zavítal i do Lvova. V tomto ukrajinském městě festival probíhal od roku 2015, loni tradici přerušila ruská invaze.

Čeští, slovenští a ukrajinští spisovatelé vystoupili letos ve Lvově jen 27. a 28. června, a to ve třech tematických blocích. První festivalový den byl věnován poezii, další den se četla próza a ukázky z divadelních her. Českou literární scénu na Měsíci autorského čtení ve Lvově představili básníci Petr Hruška, Jiří Dědeček, Dominika Moravčíková, Ivan Motýl, Jaromír Typlt, Karel Škrabal, dramatik Miloslav Vojtíšek a prozaička Adéla Knapová. 

Spolu s literáty akci navštívili i zástupci Ministerstva kultury ČR, Moravské zemské knihovny, českého PEN klubu nebo ředitel knižního veletrhu Svět knihy Radovan Auer. Čeští zástupci spolu s ukrajinskými kolegy hledali řešení, jak nejlépe pomoci ukrajinské kultuře v době války a po ni. „Máme jednu z nejsilnějších památkových péčí na světě, ale chceme mluvit i o živém umění, které válkou trpí ještě více“, okomentoval pro Českou televizi náměstek ministra kultury České republiky Ondřej Chrást, který se na návštěvu Lvova s českou delegací vydal. 

 

Zdroj: Magistrát města Lvova
Foto: Nazarij Parchomyk 

 

 

5. Ve Lvově je nová socha, která symbolizuje vlnu solidarity s ukrajinskou kulturou

28. června instalovali u Lvovské opery sochu pod názvem Pán Arbitrium. Jedná se o 5,5 m vysoké dílo italského sochaře Emanuele Giannelli, jež má znázorňovat světovou podporou Ukrajině v době války. Velikánská postava obra podpírá budovu opery a zároveň ji tlačí dopředu. Socha bude k viděni jen několik měsíců, poté se vydá na túru evropskými městy. 

„Byl bych rád, kdyby socha byla vnímána jako podpora ukrajinskému umění a kultuře. Věnuji svoje dílo všem ukrajinským malířům, hudebníkům, hercům a dalším umělcům, kteří zahynuli ve válce nebo se nemůžou věnovat umění, protože museli vzít zbraně do rukou“, uvedl autor sochy Emanuel Giannelli. 

Odhalení sochy se uskutečnilo v rámci urbanistického fóra Lviv Urban Forum, které se konalo ve Lvově ve dnech 28. – 30. června. Akce se zúčastnilo několik stovek architektů a urbanistů, kteří debatovali o poválečné obnově ukrajinských městech a rozvoji lokálních komunit a obcí. 

Zdroj: Ukrinform
Foto: Ukrinform / Anastasije Smoljenko 

 

 

6. Ve východoukrajinském městě Dnipro uctili památku disidentů

27. června ve východoukrajinském městě Dnipro odhalili pamětní desky dvěma ukrajinským disidentům a politickým vězňům sovětského režimu. Lidija Jacenko a Ivan Sokulský patřili mezi čelní představitele ukrajinského disidentského hnutí 70.-80. let minulého století. Letos město poprvé uctilo památku svých významných krajanů. 

Desky jsou dílem dniprovského umělce a rovněž sovětského disidenta Serhije Alijeva-Kovyka, který se osobně znal a spolupracoval s oběma hrdiny. Serhij Alijev-Kovyk vyryl na obou deskách řádky z básní Lidije Jacenkové a Ivana Sokulského, které podle něj nejlépe vypovídají o jejich povaze a přístupu k životu. 

Lidija Jacenko (1940–2005) se narodila a celý svůj život prožila v Dnipropetrovsku. Vystudovala filologii a dějiny umění na místní univerzitě. Pracovala jako učitelka na základní škole a kustodka v různých dnipropetrovských muzeích. V roce 1968 se zapojila do disidentského hnutí, publikovala v samizdatu články o ukrajinských umělcích, kteří byli popraveni v době stalinských represích. Podílela se na činnosti dnipropetrovské pobočky Ukrajinské helsinské skupiny. 

Ivan Sokulskyj (1940–1992) byl ukrajinský spisovatel a lidskoprávní aktivista, zakladatel několika undergroundových spolků v Dnipropetrovsku, člen Ukrajinské helsinské skupiny. Za svou disidentskou činnost byl opakovaně zatčen a odsouzen. Dohromady strávil v sovětských gulazích více než 13,5 let. 

 

Zdroj:  Suspilne
Foto: Pamětní deska Ivana Sokulského. / Suspilne Dnipro. 

 

 

7. Vokalista irské kapely U2 Bono a fundraisingová platforma UNITED24 prezidenta Zelenského se spojili v novém charitativním projektu

Redaktor amerického časopisu The Atlantic Jeffrey Goldberg oslovil irského hudebníka Bono s nabídkou, aby nakreslil pro titulní stránku renomovaného periodika portrét ukrajinského prezidenta. Bono vytvořil kresbu v modro-žlutých odstínech ukrajinské války, kterou doprovodil citátem prezidenta Zelenského, „Máme na vybranou mezi svobodou a strachem“. The Atlantic použili obraz nejen na obálce červnového vydání, ale také i jako ilustraci k článku známé historičky Anne Applebaumové, v němž zdůraznila, že „budoucnost demokratického světa bude záviset na tom, zda ukrajinská armáda dokáže prolomit patovou situaci s Ruskem“.

Nově byla Bonova podobizna Zelenského použita pro limitovanou kolekci reklamních předmětů, které je možné zakoupit na internetových stránkách kapely U2. Veškerý výtěžek z prodeje plakátů, mikin a triček s Bonovým portrétem Volodymyra Zelenského bude věnován nadaci UNITED24 na nákup sanitních vozidel.

Není to první Bonova akce na podporu Ukrajiny. V květnu minulého roku U2 odehráli čtyřicetiminutový koncert na nástupišti stanice metra v Kyjevě, aby podpořili Ukrajince v jejich boji za svobodu.

Zdroj: Kyiv Post
Foto: U2.com website 

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mkcr.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mkcr.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mkcr.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mkcr.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi