Nastavení cookies

Podoby ukrajinské kultury – týden 27. (2023)

25.07.2023 15:00|ministerstvo

Raketové útoky v Odese poškodily budovy dvou muzeí 

 

Od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu bylo zničeno nebo poškozeno 668 objektů kulturního dědictví, z nichž více než třetinu tvoří památky architektury. Poslední škody způsobila ostřelování měst Odesy a Mykolajivu, kterých se ruská strana dopustila v noci 20. července. 

Raketový útok na Odesu způsobil škody dvěma budovám v historickém centru města, jež bylo zařazeno na seznam světového dědictví UNESCO. V jedné z budov se nachází Odeské literární muzeum, druhá patří Odeskému archeologickému muzeu. 

V Mykolajivu byla zasažena historická budova začátku 20. století, jež sloužila jako městské kulturní a komunitní centrum. Ve 20. letech minulého století zde mimo jiné studoval spisovatel Mark Lysjanskyj, autor oficiální hymny hlavního města Ruska „Moje Moskva“, o čemž mimo jiné svědčí umělcova busta na fasádě rozbombardované budovy.    

Ministerstvo kultury a informatiky Ukrajiny informovalo o způsobených škodách světovou organizaci UNESCO a opakovaně požádalo o zvážení zrušení členství Ruská federace jakožto agresorského státu v této renomované instituci. 

 

Zdroj: Espreso TV
Foto: Budova Centra lidové tvorby Julie Tkač, nikvesti.com.

 


Odesky filmový festival ohlásil soutěžní filmy letošního ročníku. Festival proběhne na Ukrajině, i když se do Odesy zatím vrátí jen částečně

Odeský filmový festival je jeden z největších diváckých filmových festivalů ve východní Evropě, který je každoročně pořádán na jižní Ukrajině v Odese od roku 2010. Festival má národní a mezinárodní soutěž pro celovečerní, krátké, ale také dokumentární filmy. Vzhledem k nepříznivé bezpečnostní situaci se festival loni konal v Polsku, letos se znovu částečně vrací do domovského města. 

Zahajovací ceremoniál se uskuteční v Odese dne 19. srpna, avšak promítání filmů ze soutěžních sekcí a doprovodní program se budou konal od 19. do 26. srpna na západě Ukrajině ve městě Černivci, které se nachází mnohem dále od frontové linie. „Odeský filmový festival se má konat v Odese. Má to velký symbolický význam především pro obyvatele města, kteří již rok a půl žijí válečnou realitou“, vysvětluje své rozhodnutí ředitelka Teťana Ďačenko. Právě proto se letos objeví i nová festivalová sekce Made in Odesa, v níž se v odeských kinech budou promítat snímky natočené v Odese, resp. v Odeském filmovém studiu. Nicméně, bezpečnostní situace ve městě prozatím neumožňuje, aby se ve městě mohl konat mezinárodní festival za účasti poroty a mezinárodních hostů. 

Bohužel se ani letos v Odese neuskuteční tradiční pro festival filmové přehlídky pod širým nebem, které se dříve konaly na Potěmkinových schodech v Odese, jež se proslavily zejména scénami z filmu Sergeje Ejzenštejna Křižník Potěmkin. Ty se budou moci vrátit do programu až po skončení rusko-ukrajinské války. 

V národní soutěži se letos bude soutěžit deset celovečerních hraných a dokumentárních ukrajinských filmů, které byly natočeny v letech 2022-2023. Organizátoři zatím nezveřejňují výběr mezinárodních filmů ani nepředstavují mezinárodní hosty, kteří se akce zúčastní, ale slibují festivalovým divákům velká překvapení. 

 

Zdroj: Odesa International Film Festival (Facebook)
Foto: Zahájení Odeského filmového festivalu na Potěmkinových schodech v roce 2021. © Odesa International Film Festival

 


Ukrajinská elektropopová skupina Onuka vydává své čtvrté album ROOM

Dívčí kapela Onuka v čele se zpěvačkou Natou Žižčenko uvedla své nové hudební album ROOM, o němž tvrdí, že je to album-terapie, jež se má stát „přístřeším“ a bezpečným prostorem pro každého posluchače.

Pro Natu Žižčenkovou se takovým bezpečným prostorem stala hudební dílna jejího dědečka, známého mistra lidových nástrojů Alexandra Šljončika v Černihivu, kde kapela nahrála větší část alba. Nahrávání se přitom účastnili lokální hudebníci z Černihivské oblasti, a to zejména Černihivský akademický sbor Dmytra Bortňanského, studentský sbor Provesiň, ansámbl hráčů na domru z Černihivské hudební akademie a další.

Každá skladba z nového alba pracuje s konkrétním problémem. Může se jednat třeba o posttraumatickou stresovou poruchu, nucenou emigraci nebo přestěhování, ztrátu blízkých, domova, práce nebo soukromí,“ vysvětluje Nata Žižčenková. Vydání jednotlivých singlů budou vždy doprovázet cílené charitativní akce. Zpěvačka chce tak vybrat peníze na psychologickou podporu vojáků trpících posttraumatickou stresovou poruchou, na podporu žen-paramediček pracujících v nejrizikovějších oblastech nebo na pomoc uprchlíkům. 

Poslechnout si album ROOM: https://soundcloud.com/onukaofficial/sets/room

 

Zdroj: Vogue Ukraine  
Foto: https://onuka.ua/

 


Ukrajina podpoří překlad 77 knih do cizích jazyků

Ukrajinský knižní institut finančně podpoří vydání 77 ukrajinských knih v zahraničí. V rámci grantového programu Translate Ukraine instituce obdržela 121 žádost o podporu vydání knih v zahraničí, z nichž odborná porota vybrala 77 položek. Překlady ukrajinské literatury tak nově vyjdou nejen v angličtině, němčině, arabštině nebo španělštině, ale také v češtině, gruzínštině, řečtině, litevštině a dalších jazycích. Jsou to nejen díla současných ukrajinských autorů jakožto Serhije Žadana nebo Viktorie Ameliny, ale také díla straších autorů z 18. a 19. století, například filosofa Hryhorije Skovorody. 

V rámci programu Translate Ukraine podpoří letos Ukrajinský knižní institut překlad do českého jazyka novinky od dětské autorky Oksany Buly pod názvem Vřesová mol a kulinářsky pojatý román současné spisovatelky Jevhenije Kuzněcovovy Stručné dějiny ukrajinského boršče. Obě knihy by měly vyjít ještě do konce letošního roku. 

Zdroj: Suspilne Kultura
Foto: Ukrainian Book Institute (Facebook)

 


V Kyjevě probíhá hudební a literární festival Protasiv Jar

Každou druhou sobotu v létě se kyjevský park Protasiv Jar proměňuje v rušnou festivalovou lokaci. Přes den zde probíhají literární čtení, debaty se spisovateli nebo soutěže slam poezie, večer je zase vystřídají promítání krátkých filmů a koncerty živé hudby. Festival se letos koná poprvé a je věnován památce padlého ukrajinského vojáka a občanského aktivisty Romana Ratušného, který zahynul v rusko-ukrajinské válce dne 9. června 2022 ve věku nedožitých 25 let. 

Roman Ratušnyj se narodil v roce 1997 do rodiny ukrajinské spisovatelky Svitlany Povaljajevy a zakladatele občanské iniciativy Zachraňme starý Kyjev Tarase Ratušného. V roce 2013 se stal jedním z mládežnických lídrů Revoluce důstojnosti v Kyjevě. V roce 2018 založil spolek Zachraňme Protasiv Jar, jehož členové se snažili zabránit vzniku na místě starého parku v centru Kyjeva nového panelákového sídliště. Dlouhodobý sbor Ratušného s kyjevským developerem nejprve skončil zatčením aktivisty, nakonec ale i díky veřejnému tlaku soud zprostil Ratušného víny a developer neobdržel souhlas kyjevské radnice se zabudováním městské zeleně. Rok po smrti Romana Ratušného v rusko-ukrajinské válce se v jim zachráněném parku koná festival, který nese jméno mladého bojovníka za spravedlnost. 

Zdroj: Rádio Svobodná Evropa
Foto: Facebook/Bohdan Kutiepov

 


Národní umělecké muzeum Ukrajiny zahájilo svou první výstavu od začátku ruské invaze na Ukrajinu

V Národním uměleckém muzeu v Kyjevě aktuálně probíhá výstava Předtucha vítězství. Jedná se o první připravenou expozici od vpadu ruských vojsk na území Ukrajiny v únoru 2022. Instituce, jež se znovu otevřela pro návštěvníky, se rozhodla obnovit výstavní činnost prodejní charitativní výstavou současných kyjevských malířů. Veškerý výdělek z prodeje uměleckých děl bude věnován Vojenské nemocnici v Kyjevě. 

Expozice „Předtucha vítězství“ obsahuje několik desítek obrazů malířů, kteří od začátku ruské invaze na Ukrajinu žijí a tvoří v Kyjevě, jakožto třeba Maryna Skugareva, Olena Pryduvalova, Oleh Tistol, Oleksij Apollonov, Oleksandr Sucholyt a další. Každý z vystavených umělců má svou vlastní vizi očekáváného vítězství, kterou odráží jeho díla.

Reprodukce šesti děl představených na výstavě byly použity na etiketách lahví šampaňského vína Victoire de la Dignité. Limitovaná edice zahrnuje 2 388 lahví, které se budou dražit na aukcích v různých zemích. Výtěžek z prodeje vín bude taktéž věnován pro potřeby vojenské klinické nemocnice. Autorka projektu očekává, že se jí podaří vybrat od 100 do 500 tisíc dolarů.

Výstava další kyjevské autorky – Žanny Kadyrové – byla zahájena v galerii Pinchuk Art Centre. V rámci expozice pod názvem Trajektorie letu jsou vystaveny tři série děl umělkyně, která v posledních letech vystavovala převážně v zahraničí. Instalace, videoinstalace a obrazy od Kadyrovy reflektují probíhající rusko-ukrajinskou válku a její vliv na společnost. Projekt Ruská raketa jde ještě dál a přenáší válku do poklidné Evropy. Pro tento projekt umělkyně vyrobila samolepky s obrázky raket a nalepila je do evropských dopravních prostředků: autobusů, letadel, vlaků. Série videí, která mimo jiné půjčila název celé expozici, ukazuje, jak pohyb dopravního prostředku vytváří iluzi, že za oknem cestujícího letí raketa, a to tak, jak ji Ukrajinci doslova vidí.

 

Zdroj: Forbes UA
Foto: Instalace Žanny Kadyrové / Pinchuk Art Centre

 


Začala digitalizace prvotisků uložených v Muzeu knihu a knihtisku ve městě Ostroh

Muzeum knihy a knihtisku v západoukrajinském městě Ostroh zahájil velký projekt digitalizace knih z vlastních fondů. Muzeum uschovává 5315 knižních titulů, z nichž jen 56 bylo dosud digitalizováno. Projekt počítá s pořízením digitálních kopií prvotisků z ostrožské, lvovské, počajivské a kyjevské tiskáren 16. až 18. století. Digitální kopie knih budou dostupné na webové stránce muzea. V současné době se připravuje jeho anglická mutace, aby elektronickou sbírku mohli využívat badatelé z celého světa. 

Muzeum knihy a knihtisku v Ostrohu bylo založeno v roce 1985. Základem expozice je působivá knižní sbírka, jejíž počátky jsou spojeny s činností Bratrstva knížat z Ostrohu.

Sbírka muzea obsahuje téměř 1 500 prvotisků z 16. a 17. století a asi 150 rukopisů z 16. až 21. století. K dispozici je také sbírka západoevropských starých tisků z 16. až 18. století.

Zdroj: Suspilne Ukrajina
Foto: Suspilne 

 


Artefakty z dob středověké Kyjevské Rusi byly nalezené při vykopávkách v Kyjevsko-Pečerské Lavře

Na území komplexu církevních a klášterních budov Kyjevsko-Pečerská lavra, jejíž pozemky si dosud pronajímala a využívala Ukrajinská pravoslavní církev Moskevského patriarchátu, probíhají v rámci plánované rozsáhlé rekonstrukce archeologické vykopávky. V polovině července se badatelům podařilo objevit pozůstatky sklárny z 9. až 12. století. Vykopávky tak budou pokračovat minimálně do konce léta. 

Zdroj: Sergiy Taranenko (Facebook), vedoucí Odboru archeologie památníku Kyjevsko-Pečerská lavra 
Foto: Sergiy Taranenko

Soubory ke stažení
TISKOVÉ ODDĚLENÍ

Jana Malíková
Vedoucí tiskového oddělení
Tisková mluvčí
T: 257 085 444
M: 606 752 051
E: jana.malikova@mkcr.cz


Petra Hrušová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 362
M: 725 700 095
E: petra.hrusova@mkcr.cz


Ivana Awwadová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 484
M: 777 457 341
E: ivana.awwadova@mkcr.cz


Jana Zechmeisterová
Pracovnice tiskového oddělení
T: 257 085 206
M: 702 210 656
E: jana.zechmeisterova@mkcr.cz

info Novinářské dotazy prosím zasílejte na press@mkcr.cz.

Ostatní (včetně dotazů dle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím) směřujte na epodatelna@mkcr.cz, odkud budou zaslány příslušným odborným útvarům k vyřízení.

Spojte se s námi