- Spisovatelé pro obranu Ukrajiny
Ukrajinská literární agentura OVO spustila prodej kalendáře „Spisovatele pro obranu Ukrajiny“. Výtěžek bude použit na nákup speciálních pavoučích bot pro ženisty v první frontové linii.
Na Ukrajině se po téměř rok a půl dlouhé válce vyprovokované Ruskem nachází enormní množství min. Při práci v terénu se ženisté chrání kevlarovými vestami a nosí speciální boty. Při šlápnutí na menší miny mohou takzvané pavoučí boty pyrotechniky ochránit. Nezabrání sice zlomení končetiny při výbuchu, ale mohou ji zachránit před amputací.
Kalendář obsahuje fotografie ukrajinských spisovatelů sloužících v Ozbrojených silách Ukrajiny. Místo měsíčního formátu museli tvůrci zvolit týdenní, aby se do tiskoviny dostaly aspoň nejznámější tváře ukrajinské literatury. Do kalendáře tak mohly umístit fotografie a medailonky 53 literátů v uniformě, některé z nich – in memoriam.
Křest literárního kalendáře proběhl na Frankfurtském knižním veletrhu. Za prostředky z prvních prodaných výtisků agentura pořídila patery boty pro ženisty 47. brigády Ozbrojených sil Ukrajiny.
V kalendáři jsou zastoupeni spisovatelé/ky Olena Bilozerska, Pavlo Vyšebaba, Valerij Markus, Olena Herasymjuk, Anatolij Dnistrovyj, Dmytro Lazutkin, Mykola Kulinič, Vladyslav Ivčenko, Valerij Puzik a mnoho dalších.
Zdroj: Ukrajinská pravda
Foto: Básník Dmytro Lazutkin, stránka z kalendáře
- V Kyjevě připravují dvě výstavy věnované Vánocům
Letošní Vánoce budou na Ukrajině jiné. Poprvé se budou oficiálně slavit 25. prosince nikoli 7. ledna jako dříve. Proto je oslavám věnováno více pozornosti než obvykle. V prosinci se tak v Kyjevě otevřou dvě výstavy věnované tradicím ukrajinských Vánoc a jedna – českým.
Od 15. prosince do 21. ledna bude v galerii Ukrajinský dům v Kyjevě probíhat etnografická výstava Domů na Vánoce. Světlo ukrajinské tradice. Představí se zde tematické muzejní exponáty ze sbírek kyjevského etnografického muzea, ale také díla současných řemeslníků, umělců a designérů, kteří moderně, ale s respektem interpretují ukrajinskou vánoční tradici. Návštěvníci si budou moci prohlédnout tradiční obřadové oděvy a vánoční ozdoby či poslechnout si archivní zvukové nahrávky starých koled.
Od 9. do 23. prosince se v komunitním uměleckém prostoru thesteinstudio bude konat výstava Pocity před Vánoci koncem druhého roku ruské invaze. Představí se šest audiovizuálních děl vytvořených umělci v době rusko-ukrajinské války. „Všechny audioinstalace spojuje jeden motiv, kterým je čekání na vánoční zázrak a věštění budoucnosti, již každý z autorů vidí z vlastní perspektivy“, komentuje svůj záměr kuráto rka Asja Melnyk.
Od 2. do 31. prosince v kyjevském Muzeu hráčky bude otevřena výstava Tradice českých vánočních ozdob, kterou připravilo České centrum Kyjev a česká rodinná firma Rautis. Výstava obsahuje informační panely o historii a technologii výroby skleněných ozdob a 98 autentických českých ozdob na vánoční strom.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Čarodějnice z Konotopu se stala nejúspěšnějším divadelním představením roku 2023
Drama Čarodějnice z Konotopu se zřejmě stalo nejúspěšnějším divadelním představením letošního roku. Hashtag s názvem dramatu #конотопськавідьма již má více než 32 miliony zhlednutí v sociální síti TikTok a tisíce zmínek na Instagramu. Nadšení diváci se ve videích dělí o své dojmy z návštěvy divadla nebo se jen chlubí vstupenkami na beznadějné vyprodané představení. Novinka již má za sebou 25 úspěšných repríz, které přinesly Dramatickému divadlu Ivana Franka v Kyjevě zisk v téměř šest milionů hřiven. Dalších 10 tisíc euro z prodeje charitativních vstupenek předalo divadlo dětské nemocnici Ohmatdyt v Kyjevě.
Čarodějnice z Konotopu je satirická povídka ukrajinského spisovatele z období romantismu Hryhorije Kvitky Osnovjanenka (1778–1843), v níž autor prostřednictvím humorných až groteskních scén odsuzuje omezenost a hloupost kozácké stařešiny, pijáctví, obžerství a jiné neřesti.
Dramatické divadlo Ivana Franka uvádělo Čarodějnici z Konotopu již od roku 1980 ve zdařilé režii Bohdana Žoldaka. Jednalo se o burleskní komedii plnou ukrajinské lidové hudby, tanců a krojů. Nové letošní představení režiséra Ivana Uryvského je však naprosto jiné. Je minimalistické, černo-bílé a s aktualizovaným syžetem, které očividně dokázalo zaujmout ukrajinského diváka. Ivan Uryvský se nedokázal vyhnout ani tématu války. I když v samotném představení nikdo neválčí, ale předtucha blížícího se nevyhnutelného velkého konfliktu je více než zřejmá.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Ukrajinská pošta darovala milion na rekonstrukci muzea v Charkovské oblasti
Ukrajinská pošta věnovala 1 milion hřiven na obnovu muzea ukrajinského filosofa Hryhorije Skovorody v Charkovské oblasti, které bylo na jaře 2022 zasaženo ruskou raketou. Částku se podařilo vybrat v rámci prodeje poštovní známky vydané v říjnu 2023 u příležitosti 300. výročí narození Hryhorije Skovorody. Autory výtvarného návrhu jsou grafici Oleksandr a Serhij Charukovi. Celý aršík obsahuje dvě známky. Na jedné je umístěn Skovorodův portrét a jeho faksimile, druhá známka obsahuje filozofův obraz fontány Nerovná všem rovnost. Ukrajinská pošta vydala známku nákladem 500 000 kusů s cílem vybrat až 7,5 milionů hřiven na obnovu muzea.
Filosof Hryhorij Savyč Skovoroda (1722–1794) je považován za ikonu a symbol ukrajinské vzdělanosti. Skovorodova filosofie je dualistická. Staví proti sobě vnitřní a vnější svět člověka. Prosazuje ideu nezávislosti štěstí na době a místě a ideu vnitřní svobody. Člověk nemá být determinován okolním světem, ale sám si má vymezit svou podstatu. Svůj filosofický světonázor podává formou literárních děl: bajek, básní, podobenství, ale i pomocí klasických filosofických žánrů – traktátů, dialogů, dopisů a básní. K nejvíce známým a citovaným patří zejména veršovaný manifest De libertate,
Co je svoboda, k čemu je dobrá?
Říká se, že je prý ze zlata?
Ze zlata však není: ve srovnání se svobodou
všechno zlato světa je spíš bláto.
Mnoho let žil Hryhorij Skovoroda v paláci svého nejbližšího přítele Mychajla Kovalynského v Ivanivce,později přejmenované na Skovorodynivku. V roce 1972 zde bylo otevřeno Skovorodovo muzeum. 6. května 2022 ve 23:00 dopadla na střechu muzea ruská raketa. Došlo k požáru, oheň zachvátil celou budovu, hlídač byl zraněn. Zůstaly jen ohořelé obvodní zdi původního paláce z 18. století.
Ministerstvo kultury a informační politiky Ukrajiny připravilo projekt citlivé rekonstrukce muzea, avšak s jeho realizací Skovorodynivka zatím musí počkat. Vedení muzea se však obává, že pozůstatky původního muzea budou nenávratně poškozeny blížící se zimou. V říjnu proto vyhlásilo Skovorodynovo muzeum veřejnou sbírku na konzervaci zachovalých základů budovy. Vybrané peníze a prostředky darované Ukrajinskou poštou tak byly využité na výrobu ochranné konstrukce nad zachovalou části muzea.
Zdroj: Suspilne Ukrajina
- Nejkrásnější ukrajinské knihy roku 2023
V úterý 5. prosince vyhlásila porota mezinárodního literárního festivalu a knižního veletrhu Knižní arzenál v Kyjevě vítěze každoroční soutěže Best Book Design 2023.
„Soutěž o nejlepší knižní design je jedním z prioritních projektů Knižního arzenálu. Soutěž jsme pořádali i v letech, kdy byl samotný festival zrušen kvůli koronavirové epidemii nebo zahájení ruské invaze,“ uvedla ředitelka festivalu Knižní arzenál Julija Kozlovets.
Nejkrásnější knihou 2023 roku se stala kniha Kurta Vonneguta Sirény z Titanu, kterou v ukrajinském překladu vydalo kyjevské nakladatelství Babylonská knihovna. Na grafické úpravě knihy se podílelo duo knižních grafiků Volodymyr Havryš a Marija Havryšová. Kniha zvítězila také v nominaci Textová kniha.
V podkategorii dětské literatury zvítězila kniha „Blackout. Kroniky našeho života během ruské války proti Ukrajině“ od kyjevského studia Seri/grapf, které tvoří duo Anna Ivanenková a Žeňa Polosinová.
Nejlepší knihou o umění byla nazván dvoujazyčný ukrajinsko-anglický katalog k výstavě obrazů lemkovského malíře Nikifora Krynického (1895-1968).
Zdroj: Ukrajinská pravda
Foto: Kurt Vonnegut Sirény z Titanu
- Ukrajinská opera zahájí Rotterdamský festival opery
Dílo ukrajinského souboru Opera aperta zahájí v květnu 2024 rotterdamský operní festival. Opera bude věnována událostem kolem zničení ruskou armádou vodní elektrárny Nova Kachovka na jihu Ukrajiny. Opera GAIA-24 má být „moderní geohistorická hra“, která zkoumá důsledky destruktivní lidské činnosti, a to včetně ruské invaze na Ukrajinu, v kontextu globální ekologické krize, uvádí umělci Roman Grygoriv a Ilja Razumejko.
Opera aperta je studio současné opery, jež založilo duo skladatelů Roman Grygoriv a Ilja Razumejko. Studio má za sebou dva mezinárodně úspěšné projekty – operu Chornobyldorf o havárii na atomové elektrárně v Černobylu a Kolébka pro Mariupol.
Zdroj: https://o-festival.nl/en/voorstelling/gaia-24/
Foto: Denys Melnyk / Opera aperta
- Snímek La Palisiada získal hlavní cenu filmového festivalu v Torino
Celovečerní hraný film režiséra Filipa Sotnyčenka La Palisiada vyhrál hlavní cenu 41. ročníku Torino Film Festival. „Na filmu oceňujeme velkou režijní svobodou ve výstavbě scén, které si ve vzájemném propojení nacházejí svůj vlastní význam. Režisér ve své prvotině prokazuje naprosté mistrovství v ovládání filmových prostředků“, stojí ve festivalové tiskové zprávě.
La Palisiada vrací diváky do roku 1995. Film sleduje příběh dvou starých přátel, policejního vyšetřovatele a soudního psychiatra, kteří vyšetřují vraždu svého kolegy. Situaci komplikuje skutečnost, že do zakázaní trestu smrti na Ukrajině zbývá už jen pět měsíců. Vizuální styl snímku byl vytvořen pomocí celuloidových a digitálních technik včetně natáčení retro videokamerou, k níž producenti sháněli poslední dochované filmy téměř po celém světě.
Debutní film Filipa Sotnyčenka již dříve získal cenu za nejlepší režii na Mezinárodním filmovém festivalu v Sarajevu a byl oceněn jako nejlepší film na Mezinárodním filmovém festivalu Kino Pavasaris ve Vilniusu. Obdržel také cenu FIPRESSI na Mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu a hlavní cenu ukrajinské asociace filmových kritiků Kinokolo.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Ukrajinské válečné zajatce bude denně připomínat zvonění v Kyjevsko-Pečerské lavře
Zvonění v Kyjevsko-pečerské lavře, největším pravoslavném klášterním komplexu v Kyjevě, bude denně připomínat obyvatelům města osud ukrajinských vojáků, kteří se nacházejí v ruském zajetí.
Každé ráno se rozezní největší zvon lavry na velké lavrské zvonici. Zazvoní devětkrát, což má symbolizovat devět let rusko-ukrajinské války. Zvoněním se bude připomínat osud válečných zajatců a také civilistů nezákonně držených v moskevských mučírnách, dětí deportovaných do Ruska a všech pohřešovaných osob. Zvonění bude pokračovat, dokud se domů nevrátí poslední válečný zajatec.
Zdroj: Ukrajinska pravda
