- Archiv umění v době války
Na Ukrajině byl spuštěn do provozu digitální archiv umění v době války (Wartime Art Archive). Na jeho založení se podílely odborné týmy Muzea současného umění v Kyjevě a Ukrajinské muzeum současného umění (UMCA). Kurátoři projektu shromažďují digitální kopie uměleckých děl ukrajinských umělkyň a umělců, jež vznikla po 24.únoru 2022 v reakci na rusko-ukrajinskou válku, a zveřejňují je na webové stránce archivu www.umca.art. Každé přidané dílo doprovází stručný popis a rozhovor s jeho autorkou či autorem.
Ke konci 2023 roku bylo na webu archivu zveřejněno 1600 děl od celkem 15 autorů, jež vznikla během prvního roku ruské invaze (od 24. února 2022 do 24. února 2023). Do konce února 2024 by digitální sbírku mělo doplnit deset tisíc obrazů od celkem 220 autorů, jež vznikla v roce 2023.
Umělecká díla jsou seřazena chronologicky. Správně zařadit obraz do kontextu pomáhá speciální časová osa s nejdůležitějšími událostmi probíhající války.
Zdroj: Suspilne Kultura
Foto: umca.art
- V prosinci ve válce padli tři ukrajinští filmaři
V prosinci 2023 si rusko-ukrajinská válka vyžádala životy tři ukrajinských filmařů, kteří se dobrovolně narukovali do Ozbrojených sil Ukrajiny.
Na následky obdržených zranění zemřel v pátek 7. prosince dlouholetý herec kyjevského Divadla na Podoli Vasyl Kucharskyj. Byl také znám z desítek filmů a televizních seriálů. Naposledy zahrál hlavní roli v historickém filmu Maxym Osa (2023).
10. prosince následkům zranění podlehl herec, režisér-dokumentarista a otec čtyří dětí Andrij Pavlenko. Pavlenko se narukoval do Ozbrojených sil jako dobrovolník v únoru 2023, byl třikrát raněn a následkům posledního zranění podlehl. Před ruskou invazí byl dlouhodobým členem komorního divadla Kvadrat v Kyjevě a Divadla na Podoli. Zahrál v 69 filmech a televizních seriálech.
V bojích na východní Ukrajině zahynul filmař, spolupracovník filmového studia Patriot Rental, velitel minometné čety Ozbrojených sil Ukrajiny Ruslan Volodin. Před začátkem ruské invaze se podílel na vzniku mnoha filmů, např. Kyborgové, Zachar Berkut, Nezlomná a další.
Zdroj: Suspilne
- V Kyjevě se rozloučili s básníkem Maksymem Kryvcovem
V rusko-ukrajinské válce padl básník a fotograf Maksym Kryvcov, bylo mu 33 let. Poslední rozloučení se konalo na hlavním náměstí Majdan v Kyjevě, s padlým se přišly rozloučit stovky lidí.
Maksym Kryvcov se narodil v západoukrajinském městě Rivne. Absolvoval střední odbornou školu průmyslového designu v oboru „design obuvi a drobných doplňků“. Byl aktivním účastníkem revolučních událostí Euromajdan v Kyjevě. Po ruské anexi Krymu v roce 2014 se narukoval jako dobrovolník do ukrajinské armády. Po obdrženém zranění působil jako koordinátor ve veteránské organizaci Veteran Hub, která pomáhala válečným veteránům s profesní rekvalifikací. V únoru 2022 se vrátil zpět do vojenské služby jako kulometník. Zahynul na frontě dne 7. ledna 2024.
První a poslední básnická sbírka Maksyma Kryvcova Básně z jatek vyšla v roce 2023 v nakladatelství Nash format. Sbírka je nyní vyprodaná a nakladatelství oznámilo, že obdrželo přes 6000 tisíc dalších předobjednávek dotisku. Několik autorových básní zhudebnila ukrajinská kapela Yurcash. Skladba Žlutá lepicí páska se stala soundtrackem ke komedii Vítězná skvadra (rež. Volodymyr Tychyj). Báseň Přestěhoval se do Buče zfilmovalo studio Babylon 13 v rámci filmového projektu Nenažraná válka.
**
Člověk dochází
jako dochází chléb
v obchodě ospalého sídliště
jak dochází kohoutková voda
když dojde k nehodě magistrálního vodovodu
jak dochází léto
jak maratonskému běžci dochází síly
jak dochází den
jak dochází světlo během blackoutu
jak dochází náboje během boje
jak dochází konflikt mezi manžely, který vzplane v kuchyni
jak dochází slova
jak schůzka dochází svého konce
jak dochází cesta
jak dochází víno v číši k přijímání.
Takže
dnes
sem nedám tečku
(Do češtiny přebásnil Alexej Sevruk).
Zdroj: Rádio Svobodná Evropa
Foto: 1. Maksym Kryvcov a jeho sbírka Básně z jatek. 2. Záběr z pohřebu Maksyma Kryvcova v Kyjevě / Serhij Nužnenko
- Kniha Odkud se bere sníh spisovatele Tarase Prochaska je mezi nejlepšími knihami pro děti podle časopisu The New York Times
Ukrajinská kniha Odkud se bere sníh byla zařazena do seznamu nejlepších knih pro děti a mládež pro rok 2023, který sestavil deník The New York Times. Knihu, jež vyšla už v roce 2013 ve lvovském nakladatelství Starý lev, napsal spisovatel Taras Prochasko a ilustrovala Mariana Prochasko. „Tato milá, lehce filozofická knížka, ilustrovaná jemným kresbami, vypráví příběh novorozených dvojčat krtků, která žijí ve vymyšlené lesní komunitě. Název vychází z přesvědčení krtků, že až zemřou, vznesou se k oblakům, kde budou připravovat sníh pro další generace krtků“, napsal o knize deník The New York Times.
V českém překladu Jekateriny Gazukiny knihu vydalo v roce 2023 vydavatelství Baobab pod názvem Odkud se bere sníh.
Spisovatel Taras Prochasko byl v roce 2023 nominován na Cenu Václava Buriana Olomouc 2023 Za kulturní přínos ke středoevropskému dialogu.
Zdroj: The New York Times
- Ve Lvově byla zahájena výstava Naše leta… o umění v době války
V nově otevřeném uměleckém centru Jam Factory Art Center v historické budově bývalé povidlárny ve Lvově byla zahájena první výstava. Autorský projekt tří kurátorů – Natalie Matsenkové, Boryse Filonenka a Kateryny Yakovlenkové – nese lyrický název Naše leta, naše slova, naše ztráty, naše hledání, naše my a hlavním tématem je – nepřekvapivě – válka. V expozici jsou představena díla přes 70 umělců a umělkyň, kteří skrze umění reflektují téma rusko-ukrajinské války a vyzývají k dialogu o ceně války, obětavosti, ztraceném domě, změně identity, ale také o bolesti, strachu, prázdnotě, naději a životě. Většina vystavených děl vznikla v letech 2022 až 2023. Jejich autoři pracují s myšlenkami a situacemi, které se odehrávají ve válčící zemi v době vyspělých moderních technologií.
Výstava Naše leta, naše slova, naše ztráty, naše hledání, naše my je postavena na dialogů dvou perspektiv: proti sobě stojí umělecká díla vytvořená před ruskou invazí v roce 2022 a nejnovější díla, jež vznikla v době války. Divák je tak vyzván k tomu, aby sledoval proměny umělců a jejich stylů v průběhu posledního desetiletí.
Ve dvou patrech Jam Factory jsou k viděni díla téměř sedmdesáti umělců, a to jak obrazů, tak grafik, plastik nebo videoinstalací.
Zdroj: Livyj Bereh UA, LB.ua
Foto: Na snímku jsou obrazy z cyklu Zapomenuté brambory umělce Mykoly Kolomijce. Jedná se o obrazy brambor, které dlouho ležely ve sklepě až pustily kořeny. Bez dostatku světla a živin však rostliny záhy zahynuly. Tyto plody umělec našel ve sklepě svého bytu v ukrajinském Charkově, který byl obležen ruskou armádou na jaře a v létě 2022.
- Ukrajina použije peníze z hazardu na obnovu kulturních památek
V roce 2023 získalo Ministerstvo kultury a informatiky Ukrajiny výnos ze zdanění hazardu ve výši 50 milionů hřiven. Ze získaných peněz rezort zaplatil konzervaci objektů kulturního dědictví Ukrajiny, které byly poškozeny v důsledku ostřelování nebo se nacházely v havarijním stavu. Příští rok ministerstvo počítá s výnosem z hazardu kolem 250 milionů hřiven, které použije na ochranu kulturního dědictví země.
Podle informací Ministerstva kultury Ukrajiny bylo v období od 24. února 2022 do 25. září 2023 zničeno nebo poškozeno 835 kulturních památek, mezi nimiž bylo 118 památek národního významu a 653 památek místního významu.
V rozpočtu na rok 2024 je na ochranu historického, kulturního a architektonického dědictví Ukrajiny vyčleněno 701,1 milionu hřiven, což je o 52,5 % více než bylo v roce 2023.
Zdroj: LB.ua
- Dopisy ze Sibiře psané na březové kůře budou zařazeny do registru programu UNESCO „Paměť národa“
Estonská národní komise pro UNESCO podala jménem paměťových institucí pěti zemí, mj. Ukrajiny, Polska, Estonska, Litvy a Lotyšska, společnou žádost o zařazení do registru „Paměť světa“ nové položky. Jedná se o dopisy psané na březové kůře, které političtí vězni posílali svým blízkým ze sovětských pracovních táborů, tzv. „gulagů“.
V žádosti se hovoří o 148 dokumentech. Dopisy byly mezi lety 1940 a 1965 napsány Lotyši, Ukrajinci, Estonci, Poláky a Litevci, kteří byli bez jakéhokoli soudního nařízení deportováni do vzdálených oblastí Sovětského svazu – jak do táborů nucených práce gulagů, tak do míst nuceného pobytu na Sibiři. Dopisy jsou v současné době uloženy ve 31 muzeích po celém světě. Na Ukrajině jsou podobné archiválie uloženy ve sbírkách Národního muzea dějin Ukrajiny v Druhé světové válce (Kyjev), Muzea totalitních režimů (Lvov), Krajského vlastivědného muzea (Ternopil).
Zdroj: Suspilne Media
Foto: 1. Obrázek nakreslený na březové kůře ukrajinskou vězeňkyní Gulagu Jaroslavou Onuferko / Krajské vlastivědné muzeum v Ternopilu. 2. Dopis vězeňkyně Marie Humeňuk / Národní muzeum dějin Ukrajiny v Druhé světové válce (Kyjev).
