- Výzva na stipendijní podporu od knižního veletrhu BOOK ARSENAL v Kyjevě
Mezinárodní knižní veletrh BOOK ARSENAL vyhlásil výzvu k podání přihlášek na stipendijní podporu účasti na veletrhu, který se bude konat v létě v Kyjevě. O podporu mohou požádat zahraniční nakladatelé, literární agenti a další účastníci knižního trhu, kteří mají zájem o spolupráci s Ukrajinou.
Mezinárodní knižní veletrh Book Arsenal podpoří účast osmi profesionálů knižního průmyslu na 12. ročníku veletrhu, který se bude konat ve dnech 30. června – 2. července 2024. Stipendijní podpora pokryje účastníkům cestovní náklady a náklady na ubytování v Kyjevě po dobu trvání veletrhu. Přihlášku lze podat elektronicky nejpozději do 22. března 2024.
Oksana Karpjuk, programová ředitelka Odborné sekce Book Arsenal: „Festival Book Arsenal se již řádu let aktivně snaží přilákat mezinárodní publikum na mezinárodní knižní veletrh v Kyjevě. Prostřednictvím programu Book Arsenal Fellowship tento směr posilujeme a doufáme, že podobnou stipendijní podporu budeme moci nabízet každoročně. Poskytujeme zahraničním odborníkům možnost dozvědět se více o ukrajinském knižním průmyslu, navázat osobní kontakty s ukrajinskými kolegy nebo udržovat ty stávající. Vzhledem k tomu, že se letošní veletrh bude konat v době totální ruské vojenské invaze, rádi uvidíme na festivalu především lidi, kteří jsou připraveni reagovat na současné výzvy ukrajinského knižního průmyslu“.
Vybraní účastníci se budou moci zúčastnit profesionálního programu veletrhu, který zahrnuje úvodní seznámení s ukrajinským knižním trhem, jeho oborovými institucemi a možnostmi, které poskytují, a B2B setkání s ukrajinskými nakladateli.
Knižní veletrh a literární festival Book Arsenal se koná od roku 2011. Za tu dobu se stal jednou z nejvlivnějších literárních a uměleckých událostí ve východní Evropě. V roce 2019 získal cenu The Literary Festival Award of the International Excellence Awards. Program Book Arsenal Fellowship se koná poprvé v rámci 12. ročníku Mezinárodního festivalu Knižní arzenál a je podporován Fondem partnerství pro odolnou Ukrajinu (PFRU), financovaným vládami Velké Británie, Kanady, Nizozemska, USA, Finska, Švýcarska a Švédska.
Podat přihlášku k účasti tady.
Zdroj: Book Arsenal
- Na hlavní kyjevské promenádě bylo otevřeno první knihkupectví
Nehledě na pokračující ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu místní knižní průmysl zažívá pozoruhodný rozvoj. Jak postupně roste počet ukrajinských čtenářů a s nimi výše nákladů vydávaných knižních titulů, otevírají se taky nová knihkupectví.
Knihkupectví Sens se otevřelo prvním návštěvníkům v polovině února. Jedná se o třípatrový bezbariérový prostor o rozloze 1500 m2 v samotném centru hlavního města Ukrajiny – v ulici Chreščatyk, kde dosud pořádné knihkupectví chybělo.
Prodejna nabízí několik tisíc knižních titulů v ukrajinském jazyce. V přízemí se nachází kavárna s výběrovou kávou, v 1. patře návštěvníky přivítá prostorný sál, kde budou probíhat besedy, autogramiády a koncerty, na kterých se čtenáři budou potkávat se spisovateli a spisovatelkami.
První nedočkaví návštěvníci vystáli frontu ještě před otevřením prodejny. Ihned první den se v prostoru konalo uvedení knihy reportáží Bachmut o městě na Donbase, které bylo úplně zničeno v důsledky ruské invaze, a velký koncert zpěvačky i spisovatelky Ireny Karpy v doprovodu kapely Žadan a Sobaki vedené spisovatelem Serhijem Žadanem.
Majitelé prodejny doufají, že se ta do pěti let stane soběstačnou, a nevylučují, že v budoucnu otevřou nová knihkupectví také v dalších ukrajinských městech.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Ukrajina představí národní pavilon na prvním ročníku maltabienale.art
První ročník maltabiennale.art, který se uskuteční od 13. března do 31. května 2024, má být kulturní událostí roku 2024. Svou účast potvrdilo 80 umělců z 23 zemí, kteří své umění představí ve více než 20 historických památkách rozmístěných po celé Maltě a ostrově Gozo, z nichž 17 je v péči Heritage Malta. Ukrajina na bienále představí národní pavilon From South to North (Od jihu k severu).
Ukrajinu bude na maltabiennale.art 2024 reprezentovat projekt umělkyně Alevtyny Kakhidze, který na pozadí rusko-ukrajinské války zdůrazňuje témata dekolonizace a reflexi imperiální minulosti. Kurátorkami pavilonu jsou Kateryna Semeniuk a Oksana Dovgopolova.
Alevtyna Kakhidze symbolicky spojuje Maltu a Odesu. Pavilon Od jihu k severu nastavuje perspektivu pohledu od Malty směrem k Ukrajině, od jihu k severu: Odesa je v této optice vnímána „nikoli jako jih ruského sovětského impéria, ale jako sever středomořského regionu“.
Projekt Alevtiny Kakhidze zahrnuje videoprojekci natočenou v Odese na začátku roku 2024 ve spolupráci s umělcem Romanem Khimeiem a uměleckou instalaci vytvořenou exkluzivně pro maltskou bienále.
„V zrcadle vlastní rodinné historie autorka analyzuje, jak impérium ničí životy různých generací a jak se tento někdy neviditelný vliv impéria v průběhu času projevuje. Kakhidze překrývá příběh vlastní rodiny s událostmi dvacátého století na Ukrajině a v Evropě a vytváří spojení se stoletím jednadvacátým: dějová linie pokračuje vyprávěním o autorčině osobní zkušenosti z období totální ruské invaze na Ukrajinu,“ uvádí se v tiskové zprávě.
Ukrajinský pavilon bude umístěn ve dvou halách vily Portelli z počátku 19. století, tj. z doby britské kolonizace Malty.
Alevtina Kakhidze (1973) je multidisciplinární umělkyně, která pracuje v různých uměleckých žánrech, např. performance, kresba, video projekce, zabývá se kurátorstvím a zajímá se o studium konzumní kultury, feminismu a života ve válečných regionech. Narodila se v Ždanivce v Doněcké oblasti, žije a pracuje v obci Muzyči u Kyjeva.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Výstava 36 pohledů na horu Hoverla v Chanenkově muzeu v Kyjevě
Ve čtvrtek 22. února byla v uměleckém muzeu Bohdana a Varvary Chanenkových v Kyjevě zahájena výstava Třicet šest pohledů na horu Hoverla dokumentárního fotografa a nyní vojáka Ozbrojených sil Ukrajiny Dmytra Kuprijana. Série fotografií odkazuje k sérii barevných dřevotisků japonského umělce Hokusaie Kacušiky Třicet šest pohledů na horu Fudži z roku 1832.
Kupriyan na projektu pracoval pět let a dokončil jej v roce 2022 těsně před nástupem do armády. Během této doby podnikl na Hoverlu celkem sedmnáct výšlapů. Hoverla, nejvyšší hora ukrajinských Karpat, je pro autora neméně důležitá, než hora Fudži pro Japonce. Ve svých snímcích ukrajinský fotograf vede dialog s japonským mistrem, snaží se porozumět jeho přístupu k vyobrazení hory jako významného kulturního symbolu, skrze který lze vyprávět příběh své země.
Dmytro Kuprijan kombinuje techniku ručního černobílého tisku s precizní technikou olejomalby, která vyžáduje stejně pečlivý přístup jako technika barevného dřevotisku, kterou používal Hokusai.
Muzeum Bohdana a Varvary Chanenkových bylo poškozeno při ostřelování Kyjeva v roce 2022. Nejcennější díla z kolekce muzea byly převezena do Paříže a dočasně vystavena v galerii Louvre.
Zdroj: Bird in Flight
- Film Zachyceno režisérky Oksany Karpovych získal Zvláštní uznání ekumenické poroty na 74. ročníku Berlinale
Dokumentární film Zachyceno (Intercepted) ukrajinské režisérky Oksany Karpovyč získal Zvláštní uznání ekumenické poroty na 74. berlínském filmovém festivalu. Zvláštní uznání mu také udělila porota Amnesty International.
Dokument zobrazuje zkázu a škody způsobenou ruskou válkou proti Ukrajině. Šokující paralelní svět k záběrům zničených měst a vesnic vytvářejí realné zachycené telefonické rozhovory mezi ruskými vojáky a jejich rodinami, které pravidelně zveřejňuje ukrajinská tajná služba.
„Viděl jsi tam základny NATO? – Nene. – Nekecej, jsou tam na každém kroku, ty jejich základny, říkali nám to v televizi. – Nedívej se na televizi, mámo, neříkají tam pravdu. – Jak to že neříkají? Samozřejmě, že říkají. Proto vás tam všechny poslali, abyste nás bránili před NATO. Vy jste hrdinové. Vzkaž to svým kamarádům. – Už mi tu skoro žádní nezbyli. Všechny je to zabilo. – Jsem hrdá na tebe a tvé kamarády“, telefonuje si ruský voják s matkou, zatímco na obrazovce kamera pomalu projíždí rozbombardovaným nádvořím školy.
Po projekci se snímek dočkal dlouhotrvajícího potlesku, který tak naznačuje, že by se mohlo jednat o další úspěšný ukrajinský dokument o rusko-ukrajinské válce.
„Svůj film bych chtěla vidět jako poučení pro naši společnost, jak se nestát Rusy, což znamená vzdorovat totalitě, homofobii a všemu, čím se od nepřítele chceme lišit“, uvedla režisérka v rozhovoru pro Ukrajinskou pravdu. „Zachyceno je příběhem o odlidštění, které nezačalo během války pod vlivem krutých okolností, ale již dříve v Rusku, v ruské společnosti dopované propagandou. A já si myslím, že jedním z našich úkolů v boji proti Rusům je nestát se Rusy. A neztratit svou lidskost."
Zdroj: Ukrajinská pravda
- Dvvanáct sbírek ukrajinských básníků na dlouhém seznamu Ceny Wisławy Szymborské v Polsku
V Polsku byla zveřejněna užší nominace, ze které vzejde nový držitel Ceny Wisławy Szymborské. Do užšího výběru se dostalo i dvanáct přeložených do polštiny básnických sbírek ukrajinských autorů, a to jmenovitě:
- Daryna Hladun a Lesyk Panasjuk Portrét slunce v krytu;
- Julia Musakivska Železo;
- Iryna Vikyrčak Algometrie;
- Ilja Kaminskyj Republika hluchých;
- Daryna Hladun Rádio Válka;
- Les Belej Lustrová krychle;
- Jaryna Čornohuz Ovoce války;
- Vano Krueger Poslední Leninův polibek (sbírka vyšla též česky v nakladatelství Fra);
- Ostap Slyvynskyj Syrynga a Adam;
- Vasyl Stus Čas tvorby;
- Kateryna Babkina Nebolí.
Ukrajinská poezie je na vzestupu. Vysokého ocenění se jí dostává nejen doma, ale také v zahraničí.
Zdroj: Suspilne Kultura
- V Muzeu dějin města Kyjeva byla zahájena výstava „Hlasy“
V Muzeu dějin města Kyjeva se konala první veřejná prezentace multimediálního projektu Hlasy civilistů, jehož cílem je dokumentování příběhů Ukrajinců, kteří byli zraněni, přišli o domov nebo byli jinak poškozeni v průběhu rusko-ukrajinské války.
Expozice, která potrvá do 26. dubna, je uceleným příběhem o domě a jeho ztrátě, ale také o hledání významu domu pro jednotlivce i rodiny. Součástí výstavy jsou tři větší instalace. První se jmenuje Zničené město a metaforicky zobrazuje desítky ukrajinských obcí, které byly zničené v průběhu války a definitivně zmizely z mapy Ukrajiny.
Druhá instalace byla pojmenována Sloup ztraceného života. Skládá se z jednotlivých předmětů, které patřily konkrétním lidem a staly se němými svědky válečného zločinu. Najdeme zde třeba klíče od bytu, sedadlo rozstříleného auta, které někomu zachránilo život, růžového plyšáka nebo berli.
Třetí instalace – Uprchlíci – je hromadou cestovních kufrů, v každém z nich se skrývá nahrávka s příběhem člověka, který si sbalil nejcennější a opustil svůj rodný domov na útěku před válkou. Projekt Hlasy civilistů již shromáždil téměř sto tisíc podobných příběhů.
Producentem a autorem výstavy Hlasy je světově známý divadelní režisér Vlad Trojický.
Zdroj: Vogue UA
