- Město Kryvyj Rih v Dnipropetrovské oblasti zřídilo art-centrum pro válečné veterány
Městský úřad východoukrajinského města Kryvyj Rih zřídil v komunitním kulturních centru středisko arteterapie pro vojáky, veterány a členy jejich rodin. Nově zřízené centrum bylo pojmenováno Umění nezdolných. Skupiny arteterapie se scházejí jednou týdně v sobotu. Při středisku rovněž funguje dětská družina, kde se děti mohou hrát, zatímco jejich rodiče pracují s psychology a arteterapeuty.
Arteterapie je technika, která člověku dovoluje se na chvíli zahloubat a koncentrovat se jen na kreativní činnost. Pro své pozitivní účinky se hodně používá při fyzické a psychologické rehabilitaci válečných veteránů a jejich socializaci a začlenění do společnosti.
Zdroj: Suspilne Dnipro
- Festival aktuálního ukrajinského umění Dnipro Art Stage
Od 22. dubna do 28. května ve východoukrajinském Dnipru probíhá festival současné kultury DniproArtStage, který poskytne prostor k sebeprezentaci pro mladé dniprovské umělce, básníky, hudebníky a dramatiky. Události se zúčastní na sto umělců působících nebo pocházejících z města Dnipro ležícího jen sto kilometrů od frontové linie. Festival pořádá městský úřad ve spolupráci s kurátorkou Janou Kunickou.
DniproArtStage se koná v opuštěném prostoru, kterému se přezdívá Teleteatr (Teledivadlo). „Rádi bychom společným úsilím všech zájemců proměnili toto místo v nové kulturní multiformátní centrum pro dniprovské umělce“, uvedl radní pro humanitární politiku Dnipra Jevhen Chorošilov.
V rámci DniproArtStage se konají literární čtení, soutěže slam-poezie, koncerty, divadelní představení a výstava obrazů začínajících umělců. Na konci festivalu vyhlásí odborná porota vítěze v každé ze soutěžních sekcí.
Zdroj: Městský úřad Dnipra
- Ukrajinští vědci představili evropské veřejnosti Ukrajinský dekolonizační glosář
Ukrajinská postkoloniální studia nejsou nová, avšak teprve nedávno si zasloužila hlubší pozornost světové nejen vědecké komunity. Čtveřice ukrajinských kurátorek – Yulie Elias, Iva Naydenko, Anastasie Omelyanyuk a Nadiya Koval – se rozhodly připravit slovník pojmů z dekoloniálních a postkoloniálních teorií s příklady specifickými pro ukrajinský kontext. Svůj projekt prezentovaly 17. dubna v nizozemském městě Utrecht.
Autorský tým Ukrajinského dekolonizačního glosáře jej považuje za nástroj dialogu a „hledání společného pracovního jazyka vhodného pro práci s naší minulostí a současností“.
Na tvorbě glosáře se podílelo 20 autorek a autorů z Ukrajiny i ze zahraničí. Online vydání glosáře je dvoujazyčné a obsahuje 20 rozsáhlejších článků o dekoloniálismu, kolonialitě genderu, mnemotechnické válce, mimikry, sovětské genocidě na Ukrajině a dalších. Postupně se jeho obsah bude doplňovat.
Podle iniciátorek projektu je glosář určen domácím a zahraničním kulturním pracovníkům, kteří pracují s ukrajinskými tématy. „Glosář nabízí základní nástroje k porozumění historického místa Ukrajiny ve světě, které by měly přispět ke kultivaci vnitřního a vnějšího dialogu o ukrajinské kultuře a hledání vhodných a srozumitelných jazykových prostředků, jak mluvit o její současnosti a minulosti“, uvedla na prezentaci Anastasie Omelyanyuk.
Obsah glosáře v angličtině je přístupný na stránce https://decolonialglossary.com.ua/home-en.
Zdroj: Suspilne Kultura
- Chersonský naivní umělec Oleksandr Žukovskyj vytváří instalace z armádního odpadu a vyřazené munice
Naivní umělec Oleksandr Žukovskyj přežil ruskou okupaci Chersonu a nehodlá město opustit ani v současné době, i když je denně ostřelováno ruskými ozbrojenými sílami. V posledním roce vytvořil několik válečných uměleckých projektů, a to včetně pestrobarevné kovové květiny z dělostřeleckých nábojnic, kterou zatím umístil doma na zahradě. Cherson opustila většina jeho obyvatel a z bezpečnostních důvodů se ve městě nekonají téměř žádné kulturní akce.
„Tato květina se mění spolu s přírodou,“ říká umělec. „Takto je uzavřena, ale stačí jen zatáhnout za speciální provázek a už se poupě otevřelo a rozkvetlo“, popisuje umělec v reportáži ukrajinské veřejnoprávní televize.
Ukrajinští vojáci, kteří bojují v Chersonské oblasti, požádali Žukovského, aby jim pomaloval dělostřelecké nábojnice, které by pak mohli prodat v charitativní aukci. Umělec říká, že o tom chvíli přemýšlel a napadla ho jiná možnost – vytvořit z nábojnic umělecké dílo, které by něco symbolizovalo. „Zbraně jsou ve své podstatě vražedné nástroje a já jsem chtěl z této jejich části udělat něco živého, a tak se zrodila tato květina,“ říká umělec. „Pokud výtěžek z prodeje Květiny života pomůže zachránit život alespoň jednomu vojákovi, tak zcela splní svůj účel“.
Vedle Květiny života stojí na zahradě další umělcovo dílo, Časová kapsle. Vytvořil ho v době ruské okupace Chersonu. V kapsli jsou schované tři obrazy, které umělec v té době namaloval: „Trochu jsem se bál, že by mě Rusové kvůli těm obrazům mohli zabít nebo unést, proto jsem přemýšlel, jak a kde je schovat“, popisuje svůj záměr. Oleksandr vytvořil ulitu z bláta, cementu a drátů, které zbyly po rekonstrukci jeho domu, a dovnitř schoval své obrazy. Později našel staré přesýpací hodiny a zakomponoval je do kompozice. „Slíbil jsem kurátorům, že až skončí válka, udělám performanci: rozbiju tuhle kapsli a dostanu obrazy. Ale teď si říkám: možná bychom je neměli vyndávat, ať zlo v obrazech zůstane navždy pohřbené,“ dodává umělec.
Zdroj: Suspilne Cherson
- Ukrajinská fotografka Julija Kočetová mezi vítězi World Press Photo 2024
Porota mezinárodní fotografické soutěže World Press Photo 2024 vyhlásila čtyři celosvětové vítěze. Mezi nimi je i ukrajinská fotografka Yulia Kochetova (Julie Kočetova) se svým projektem War Is Personal / Válka je osobní, který získal ocenění za nejlepší práci v kategorii Volný formát. Letošního 67. ročníku soutěže se zúčastnilo 3851 fotografů ze 130 zemí.
Julia Kochetova (nar. 1993) je ukrajinská fotožurnalistka a dokumentaristka žijící v Kyjevě. Ve své práci se zaměřuje na storytelling, zkoumá témata válečné generace, posttraumatické stresové poruchy a feminismu. Kočetová vystudovala žurnalistiku na Národní univerzitě Tarase Ševčenka v Kyjevě a Škole žurnalistiky na Kyjevomohyljanské akademii v Kyjevě. Jako nezávislá reportérka se věnovala Revoluci důstojnosti (2013-2014), anexi Krymu (2014) a rusko-ukrajinské válce (od 2014). Pravidelně přispívá do časopisů Der Spiegel, Vice News, Zeit, Bloomberg a The Guardian.
Válka je osobní je multimediální projekt, který kombinuje fotografie s poezií, zvukovými klipy a hudbou. „Zatímco média informují pomocí statistik a map, fotografka vytvořila webovou stránku, která kombinuje fotožurnalistiku s dokumentárním stylem osobního deníku, aby světu ukázala, jaké to je žít s válkou jako každodenní realitou.“
Porota ve svém komentáři poznamenala, že autorčiny „emotivní snímky“ vynikají mezi mnoha pracemi o ruské invazi na Ukrajinu, takže ocenila hluboké ponoření do příběhu dokumentované rodiny a spolupráci s ukrajinským ilustrátorem (Oleksandr Komyakhov) a DJkou (Daria Kolomiets).
Zdroj: World Press Photo 2024
- V Kyjevě zahájili velikonoční výstavy historických kraslic
Od loňského září byl sjednocen církevní kalendář Ukrajinské řeckokatolické církve a Ukrajinské pravoslavní církve s římskokatolickým kalendářem, ale pohyblivé svátky (tedy vč. Velikonoc) se prozatím slaví ve starém stylu, tedy dle juliánského kalendáře. Ukrajina se proto teprve připravuje na oslavu Velikonoc, které přijdou až 5. května.
Do 6. května probíhá v Muzeu dějin města Kyjeva výstava Světlo vzkříšení, která ukazuje vznik a vývoj nejvýznamnějšího křesťanského svátku, Velikonoc, na ukrajinském území. Hlavními symboly výstavy jsou strom života a písanka (velikonoční kraslice), dva silné obrazy, které ilustrují kontinuitu generací a kontinuitu života.
Ve velikonočním projektu Muzea historie města Kyjeva je umístěna mapa Ukrajiny s velikonočními vajíčky téměř ze všech regionů země. Většinu z nich vytvořila mistryně Oksana Bilous speciálně pro účely výstavy, a to podle vzorů uvedených v publikaci Serhije Kulžynského Popis sbírky lidových pysanek z roku 1899. Na mapě je dobře vidět jak společná pro všechny části Ukrajiny symbolika – jsou to především kolovraty, kříže, hvězdy, tak i regionální rozdíly v barvách, stylistice a proporcích.
Na počátku dvacátého století neměli Ukrajinci na velikonoční vajíčka příliš mnoho prostoru: dvě světové války, sovětská okupace, politické represe a především Stalinův holodomor. Po roce 1921 sovětské úřady zakázaly oslavy Velikonoc a všechny tradice s nimi spojené (např., učitelé ve školách museli kontrolovat dětem ruce, zda na nich nemají otisky barev z velikonočních vajíček). Tradice zdobení velikonočních vajíček se tak pěstovala v západních oblastech Ukrajiny a především v diaspoře. Právě diaspora pomohla zachovat tradici malování velikonočních vajíček a pořídila fotografické záznamy ornamentů z různých regionů Ukrajiny. Výstava Světlo vzkříšení proto představuje i rozsáhlou sbírku velikonočních vajíček americké diaspory od Niny Bulavycké, manželky slavného umělce Oleksy Bulavyckého.
Zdroj: Vogue UA
- Kyjevská camerata zahraje díla ukrajinských skladatelů v Carnegie Hall
Od 27. dubna do 5. května vystoupí ukrajinský orchestr Kyjevská camerata na sérii koncertů v New Yorku, Greenwichi a Washingtonu, kde zahraje v legendární koncertní síni Carnegie Hall. Koncerty se uskuteční v rámci turné USAforUkraine, na kterém vystoupí hvězdy světové klasické hudby jako jsou třeba dirigentka Carrie-Lynn Wilson, mezzosopranistka a držitelka ceny Grammy Joyce Didonato a také ukrajinský akademický pěvecký sbor Dumka. Mezi hudebníky lze zmínit houslistku a uměleckou vedoucí Kyjevské cameraty Bohdanu Pivnenko, klavíristu Dmytra Tavanetse, violistku Katerynu Suprun, flétnistu Dmytra Kuzmina.
Výjimečnost koncertního programu spočívá především v tom, že se skládá výhradně z děl současných ukrajinských skladatelů: Valentýna Silvestrova, Myroslava Skoryka, Jevhena Stankovyče, Viktorie Poliovy, Zoltána Almášiho a dalších. Většina skladeb bude americkému publiku představena poprvé. Turné povede světoznámá dirigentka, Kanaďanka ukrajinského původu Carrie-Lynn Wilson, která podporuje Ukrajinu od prvních dnů ruské invaze a v roce 2022 založila Ukrajinský orchestr svobody, v němž působí ukrajinští hudebníci, kteří našli útočiště v různých orchestrech po celém světě.
Koncerty mají charitativní charakter. Jejich cílem je získat finanční prostředky pro humanitární projekty na deokupovaných ukrajinských územích.
Zdroj: Vogue UA
- U.krajina kazok je nový digitální portál s historickými ukrajinskými lidovými pohádkami
U.KRAJINA KAZOK je nová online platforma, kde lze najít pohádky z různých regionů Ukrajiny. Pohádky představené na webu byly shromážděny během četných výprav do všech koutů země. Nejvíce autoři projektu čerpali ze sbírky Mykoly Zinčuka, známého ukrajinského folkloristy, který za svůj život zaznamenal více než 8000 pohádek. Speciálně pro projekt U.KRAJINA KAZOK pohádky načetli známí ukrajinští herci.
Cílem projektu je oživit a uchovat ukrajinské lidové pohádky, zpřístupnit je širokému publiku a pomoci rodičům zavést tradici rodinného čtení. Online platforma se otevírá mapou Ukrajiny: výběrem regionu na mapě se čtenář dostane na dané místo a může se dozvědět zajímavosti nejen o kultuře regionu, ale především o nejznámějších pohádkách, které odtud pocházejí.
Projekt se vyznačuje tím, že pohádky jsou prezentovány ve třech různých formátech – textovém, zvukovém a animovaném, což znamená, že většinu z nich lze číst, poslouchat jako audioknihu nebo sledovat jako animovaný film.
„Chtěli jsme, aby rodiče a děti měli možnost přistupovat k ukrajinské pohádce z různých úhlů – sledovat ji ve volném čase jako kreslený film, pustit si před spaním audiopohádku nebo ji dokonce po přečtení s celou rodinou zinscenovat jako rodinné představení,“ řekl kreativní ředitel projektu Jurij Prystavackyj.
Projekt je přístupný zcela zdarma na ukrainakazok.com.ua.
Zdroj: U.krajina kazok
- V kyjevské galerii The Naked Room probíhá výstava Svatí
Od 26. dubna do 29. května probíhá v kyjevské galerii The Naked Room autorská výstava jednoho z nejúspěšnějších ukrajinských fotografů Saši Maslova, který pravidelně přispívá do deníků The New York Times, The Washington Post, The Wall Street Journal.
Výstava fotografií Svatí je věnována hrdinům rusko-ukrajinské války. „Je to série portrétů. Nechtěl jsem ukazovat bolest a krutost války. Tato série je tichou poctou Ukrajincům. Při dokumentování této ruské invaze se mi kolikrát chce křičet zoufalstvím. Takže „Svatí“ je můj křik, který se stal hymnou na počest ztracených životů a na oslavu zachráněných životů. K vyjádření vděčnosti… tím svatým, kteří zachraňují Ukrajinu“, řekl Saša Maslov na zahájení expozice.
Zdroj: Vogue UA
- Polská překladatelka Katarzina Kotinska obdržela cenu Drahomán Prize 2023
23. dubna, na Světový den knihy a autorských práv, byla v Kyjevě udělena Drahománova cena pro překladatele z ukrajinštiny do světových jazyků za rok 2023. Stala se jí polonistka Katarzyna Kotynska za překlad knihy Oksany Zabužko Nejdelší cesta.
Katarzyna Kotynska byla nominována Velvyslanectvím Ukrajiny v Polské republice za překlad knihy Oksany Zabužko Nejdelší cesta (Komora, 2023). Vítězka obdržela sošku díla ukrajinské sochařky Anny Zvyagintsevy a finanční odměnu ve výši 3 000 eur.
Cenu vítězkyni předal generální ředitel Ukrajinského institutu Volodymyr Šejko. Zdůraznil, že práce překladatelů z ukrajinštiny do jiných jazyků zviditelňuje ukrajinskou kulturu ve světě a buduje mosty mezi zeměmi.
Drahomán Prize je literární cena určená překladatelům z ukrajinštiny, kterou spoluuděluje ukrajinský PEN klub a dvě instituce zřízené poměrně nedávno v rámci reforem ukrajinského státu: Ukrajinský institut a Ukrajinský institut knihy (UIK). Archaismus drahomán pochází z arabštiny a označuje překladatele nebo tlumočníka při evropské diplomatické misi, převážně ze zemí Orientu. V roce 2021 byla na cenu nominována česká ukrajinistka Rita Lyons Kindlerová za překlad monografie ukrajinského historika Volodymyra Vjatrovyče Ukrajinské 20. století. Utajované dějiny (Praha, 2020).
Zdroj: Ministerstvo kultury a informatiky Ukrajiny
- Na frontě zahynula vojáčka a novinářka Alla Puškarčuk
V rusko-ukrajinské válce padla novinářka ukrajinského týdeníku Týden a literárního portálu ChytomoAlla Puškarčuk. Podle Institutu hromadných sdělovacích prostředků se Alla Puškarčuk stala 77. novinářkou, která zemřela během rusko-ukrajinské války.
Alla Puškarčuk začala novinářskou kariéru v roce 2018 v časopise Týden, kde se postupně z reportérky vypracovala na kulturní publicistku. Puškarčuk také přispívala do online vydání Chytomo, kde mimo jiné koordinovala projekt na podporu politických vězňů v Rusku Lidé z prázdných židlí.
Její válečná reportáž Zatáčka doprava se dostala mezi desítku nejlepších v rámci soutěže uměleckých reportáží Samovydets 2016. V roce 2017 se se sérií válečných fotografií stala jedním z vítězů 19. ročníku mezinárodní fotografické soutěže pořádané novinami Den.
Od roku 2014 jako novinářka pokrývala dění na ukrajinsko-ruské frontě. V roce 2022 vstoupila do ukrajinských ozbrojených sil a stala se minometčíci. 25. dubna 2024 Alla Puškarčuk zahynula v důsledku raketového ostřelování pozic ukrajinské armády.
Čest její památce.
Zdroj: Chytomo
- První dáma Ukrajiny Olena Zelenska na zahájení ukrajinského pavilonu v Benátkách
První dáma Ukrajiny Olena Zelenská vystoupila s videoprojevem při otevření ukrajinského pavilonu na 60. ročníku bienále v Benátkách. Zelenská upozornila západní společenství na situaci ukrajinské kultury během války a na význam umění pro zachování hodnot humanity, solidarity a lidského života.
„Umění nás nezachrání před raketami ani kulkami. Ale zachrání naše vědomí, naši lidskost a naše hodnoty," řekla Olena Zelenská na pozadí sílících ruských útoků na ukrajinská města a vesnice.
Ukrajinský pavilon na 60. benátském bienále zahájila skupinová výstava Pletení maskovacích sítí. Jejími kurátory jsou Viktoria Bavykina a Max Gorbatskyj. Název výstavy vychází z myšlenky společného tkaní maskovacích sítí za války jako metafory společné akce a horizontálního odporu. Maskovací síť se tak stává symbolem kolektivního odporu Ukrajinců proti ruské invazi.
„Každodenní rutina ukrajinské rodiny je taková, že při plánování cesty se nejprve zjišťuje, kde jsou nejbližší kryty pro případ náletu. Paradoxně i v Benátkách se náš pavilon nachází hned vedle bunkru“, uvádějí organizátoři ukrajinského pavilonu. Kreativní agentura Bickerstaff.284 ve spolupráci s týmem ukrajinského pavilonu připravila mapu protiatomových krytů v Benátkách, aby tak zdůraznila křehkost míru v dnešním světě. Mapa těchto opuštěných a zanedbaných krytů, které v civilizovaném světě nikdo nepotřebuje, dobře odrážejí ukrajinskou zkušenost, že se vše může náhlé a nečekaně změnit. Cesta k nejbližšímu protiatomovému krytu přes ukrajinský národní pavilon je metaforou ponoření a přijetí této drsné reality. „Teroru se můžeme postavit pouze tak, že se sjednotíme na univerzálních hodnotách v opozici vůči ruské okupaci“, uvádí ukrajinský umělecký tým.
Zdroj: Ukrainian Pavilion in Venice /Facebook
