Ministerstvo kultury konstatuje, že nález NKÚ uvedený v kontrolním závěru z kontrolní akce č. 23/15 neobsahuje žádná zjištění o porušení rozpočtové kázně v souvislosti s programem Kulturní aktivity v letech 2019 – 2022.
Zároveň je nutné zdůraznit, že kontrolované období je vzdáleno od současného stavu několik let a že již nyní MK ČR přijalo řadu opatření, aby se systém udělování dotací nejen z oblasti Kulturních aktivit zlepšil.
Kontrolní akce NKÚ se zaměřila na vynakládání prostředků ministerstva kultury v letech 2019 až 2022 na podporu kulturních aktivit. V průběhu těchto let resort rozdělil 3,2 miliardy korun na více než 9 300 projektů. V kontrolním závěru NKÚ vytýká ministerstvu kultury tyto nedostatky: nepřehledný a komplikovaný systém poskytování dotací, nejasné přínosy podpory, neplnění opatření a úkolů uložených vládou ČR. Uvádí také, že jde o problémy, které NKÚ zjistil už při kontrolách z let 2014 a 2018.
Ministerstvo kultury si je vědomo, že dotační systém není jednoduchý a je administrativně náročný jak pro žadatele, tak pro odborné složky úřadu, které se dotacím věnují. Zároveň je třeba říci, že kontrola se týkala dotací v letech 2018-2022, tedy systému, který nezměnilo minulé politické vedení ministerstva, protože ani po nálezech z předchozích kontrol neprosadilo potřebné změny směřující ke zjednodušení a modernizaci systému tak, aby byly procesy sjednoceny, digitalizovány, zjednodušeny a administrativně optimalizovány.
Vedení ministerstva kultury si bylo situace po svém nástupu vědomo a podniklo kroky k tomu, aby systém doznal změn. Ke změnám MK ČR přistoupilo otevřenou a participativní formou.
Díky iniciativě ministra kultury a současného vedení se připravuje rozsáhlá reforma a digitalizace dotačních řízení, ke které se ministerstvo zavázalo jak v rámci Státní kulturní politiky 2021–2025, tak v rámci Národního plánu obnovy, a ke které vybízely i kontrolní závěry NKÚ v minulosti. Koordinací a vedením pracovních skupin, které mají za cíl tuto reformu a digitalizaci provést, je pověřen náměstek ministra kultury Ondřej Chrást.
Po vnitřní analýze stavu se konaly konzultace s širokou odbornou veřejností na téma dotační politiky a souvisejících procesů. Mimo jiné proběhlo sedm kulatých stolů, u kterých diskutovali zástupci ministerstva kultury, všech relevantních oborových skupin a stakeholderů příjemců dotací. Zároveň probíhají pravidelné kulaté stoly k digitalizaci národních dotací, a v září bude část z nich digitalizována.
Nejbližším krokem, který bude následovat, s termínem do září 2024, je příprava digitalizace všech dotačních titulů a samotná digitalizace vybraných pilotních titulů, dohromady ve 4 fázích, z nichž část bude dokončena v roce 2025.
Digitalizace a automatizace je hlavním pilířem celé reformy. Ve středním časovém horizontu, do září 2025, bude finalizována evaluace dotačních titulů i jejich celkového zaměření. Hlavním pilířem digitalizace je již funkční elektronický systém AIS, který se osvědčil v digitalizaci dotací z Národního plánu obnovy a který bude nasazen na všechny Národní dotace. Reforma a její cíle jsou rozčleněny na krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé a samotná reforma je také pomyslným startem pro přípravu nové Státní kulturní politiky pro roky 2026–2030.
NKÚ dále konstatuje, že jsou nejasné přínosy podpory dotačních titulů. MK ČR konstatuje, že primárně vychází ze zákona č. 203/2006Sb. o některých druzích podpory, kde je klíčovým bodem podpora veřejné kulturní služby. Jelikož se podpora veřejné kulturní služby ze strany ministerstva v rámci kulturních aktivit odehrává v široké škále, tj. od podpory profesionálního umění, přes umění neprofesionální, podporu knižních publikací, tisků, periodik, časopisů pro národnostní menšiny až po podporu osob se zdravotním postižením a podporu médií a audiovize, nelze tuto podporu generálně vyhodnotit nastavením společných kritérií. Klíčové pro účelné vyhodnocování poskytnuté veřejné kulturní služby je to, že podpora veřejné kulturní služby se děje na základě stanovených kritérií a rozhodujícím kritériem je vždy především kvalita projektu a jeho přínos pro danou oblast (obor) či – obecně – pro rozvoj kulturního dědictví státu.
Ve svém nálezu NKÚ zmiňuje i „nedostatečné množství veřejnosprávních kontrol“. MK ČR k tomu uvádí, že vnímá toto konstatování jako zjednodušující, zobecňující a tím zkreslující. NKÚ se soustředilo jen na kontroly vykonané Oddělením kontroly. Nicméně veřejnosprávní kontrola prováděná Oddělením kontroly je jen jedním z prvků komplexního vnitřního řídícího a kontrolního systému Ministerstva kultury.
V prvé řadě je kontrola dotací prováděna ve všech věcně příslušných útvarech, které poskytují dotace a příspěvky z rozpočtu Ministerstva kultury. Tato kontrola je prováděna u 100 % dotací a příspěvků.
Oddělení kontroly realizuje následné veřejnosprávní kontroly na vzorku dotací a příspěvků, který se vybírá rizikově orientovaným přístupem se zohledněním výše poskytnuté dotace nebo příspěvku a podnětů útvarů, které administrují dotace a příspěvky.
OIAVK je připraveno operativně navýšit počet veřejnosprávních kontrol dotací a příspěvků, pokud by došlo ke zhoršení vnitřního řídícího a kontrolního systému, k navýšení počtu závažných zjištění z kontrol, nebo k nárůstu podvodného jednání. Tato situace však v uplynulých letech nenastala. Výsledek kontroly NKÚ a Kontrolní závěr neobsahuje zjištění, která by se týkala nedostatků v kontrolních postupech nastavených v rámci administrace dotací a příspěvků.
Lze tedy konstatovat, že připravovaná reforma a digitalizace dotačních řízení, která na MK ČR momentálně probíhá, přinese řešení problémů, na které NKÚ minulá vedení ministerstva kultury v minulosti upozorňoval.
