- ,,VARTA” – dokumentární projekt věnovaný ukrajinským obráncům
Válečné dění je třeba pečlivě dokumentovat tady a teď, aby tato svědectví sloužila jako varování před rozpoutáním ozbrojených konfliktů po celém světě. O důležitosti dokumentování války ví i fotografka Marjana Šafro, jež se stala spoluzakladatelkou dokumentárního filmového projektu „VARTA“ věnovaného ukrajinským obráncům.
V rámci projektu již byly uvedeny dva filmy, jsou to Cherubíni a Krotitelé bouřek. První film je věnován hrdinům 11. samostatné brigády armádního letectva Cherson. Zúčastnili se obrany Kyjeva, sváděli tvrdé bitvy v Irpeni, prováděli mise v Azovstalu a podíleli se na operaci osvobození Hadího ostrova. Premiéra debutového filmu proběhla na podzim roku 2023 a na sociálních sítích zatím nasbíral asi milion zhlédnutí. Kromě Ukrajiny byly Cherubíni k vidění také v zahraničí: v Dánsku, USA, Velké Británii a Lotyšsku.
Druhý snímek zaznamenal příběhy „železných chlapců“ – tankistů 25. DŠB (výsadková útočná brigáda. — pozn. red.). Jejich příběh začíná Vadymem Sinycou s přezdívkou Dnipro, který ve válce bojuje už osm let. Je to hudebník, který se ve 20 letech postavil na obranu Ukrajiny. Mezi bitvami, při přistání, v týlu stále píše hudbu. Skladby bojovníka si můžete poslechnout na Spotify nebo YouTube Music.
Režisér projektu Jevhen Matvijenko spolu se svým týmem několik týdnů žije každodenním životem svých protagonistů, aby se divák plně ponořil do vzdálené frontové reality.
,,Je to projekt mého srdce. Pomáhá udržovat kontakt s realitou. Myslím, že stejně jako ostatní diváci filmů VARTA nesmím zapomenout, komu vděčíme za každý nový východ slunce nezávislé Ukrajiny,” uzavírá Marjana Šafro.
Zdroj: Vogue UA
- 10 celovečerních filmů a dokumentů se utká o ceny v národním programu Oděského mezinárodního filmového festivalu
Odeský filmový festival se bude letos konat v Kyjevě, a to od 12. do 20. července. Kvůli válce se největší filmová událost roku znovu nemůže proběhnout ve svém domovském městě, Odese. Loni festival hostily západoukrajinské Černovice, letos se organizátoři přesunuli do hlavního města Ukrajiny.
Odeský mezinárodní filmový festival je hlavním festivalem národní kinematografie. Na OIFF se konají premiéry nejočekávanějších ukrajinských filmů i debuty začínajících filmařů. Program OIFF se zaměřuje na tzv. umělecký mainstream, což jsou filmy s vysokou uměleckou kvalitou, ale zároveň přístupné širšímu publiku.
Do letošního národního programu bylo zařazeno celkem 10 celovečerních ukrajinských filmů, a to šest hraných a čtyři dokumentární snímky. Po ruském napadení Ukrajiny produkce národních filmů meziročně mírně klesla, avšak nabídka je stále velmi pestrá. Zvláštní pozornost určitě zasluhuje hraný film Kyslíková stanice, který vznikl v mezinárodní koprodukci a byl finančně podpořen částkou 2 mil. Kč. Státním fondem kinematografie ČR. Snímek Kyslíková stanice režiséra Ivana Tymchenka je založen na životním osudu bývalého sovětského disidenta Mustafy Džamila, který se za svůj aktivismus ve prospěch menšiny Krymských Tatarů dočkal vězení a vyhoštění na Sibiř, kde pracoval právě v kyslíkové stanici.
Zdroj: Suspilne
- Nový kulturní prostor SPLAV otevře výstava ukrajinských umělců ,,Proč jsem tady?”
Umělci Volt Ahapjejev a Dima Tolkačov založili nový kulturní prostor SPLAV v kyjevské čtvrti Podil. Prvním projektem bude skupinová výstava „Proč jsem tady?“, která začne 27. června.
Svá díla představí devět ukrajinských umělců. Uvažují o tom, co drží lidi na místě, kde je stálá nejistota.
Výstava obsahuje díla:
- Antona Sajenka;
- Sany Šakhmuradove-Tanske;
- Jaroslava Futymskeho;
- Volta Ahapjejeva;
- Kariny Synyci;
- Dimy Tolkačeva;
- Oleny Kurzel;
- Vovy Pavlova;
- Mariji Matyjašove.
Na stránce projektu se uvádí, že SPLAV je odpovědí na pobyt v prostředí utvářeném rozpory.
,,Odlišnosti mohou způsobit konflikty, ale také zvýšit potenciál pro reakce na neznámé výzvy. S tímto projektem navrhujeme zvážit, jak proměnit naši heterogenitu z překážky na impuls k pohybu.”
Výstava potrvá do 25. července.
Zdroj: Suspilne
- Výstava fotografií – Slova jsou sotva hlasitější než noc
„Slova jsou sotva hlasitější než noc“ je projekt odeského umělce Oleha Dimova, ve kterém nabízí pohled na životní prostředí Ukrajinců prizmatem vlastní vizuální praxe. Výstava je součástí mezinárodního programu Ukrajinského domu pro prezentaci moderní ukrajinské fotografie a uměleckého pohledu na válečnou realitu.
Projekt spojil fotografie ze sérií „Jiná krajina“, „Noc“, „Ráno“, „Skvrny“ a „Čas, když nejsem doma“. Umělec začal pracovat na „Jiné krajině“ před rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu a vrátil se k ní až později. Série „Noc“, „Ráno“, „Skvrny“ a „Čas, když nejsem doma“, vzniklé v letech 2022 až 2024, se staly logickým pokračováním ztělesnění kontextuální linie i estetických forem a technik nalezených umělec dříve. Oleh Dimov se zmocňuje zdánlivě náhodných okamžiků toku života a odhaluje jasný vzorec: odpojení, izolace a osamělost jsou průchozí linie konceptu výstavního projektu.
Dimovovy hluboké a komplexní úvahy jsou zaměřeny na pochopení fundamentálních základů lidské existence, jako je smysl života, volba, svoboda a smrtelnost. „I když jsou obrázky v projektu shromážděny z různých sérií umělce, spojuje je společná myšlenka a stejný stav. Zdá se, že série do sebe splývají a tvoří jeden příběh. Čas v projektu „Slova sotva hlasitější než noc“ je vnímán jako nepřetržitý tok – od minulosti přes přítomnost do budoucnosti. Vědomí trvání času projevuje a zdůrazňuje tak důležité hodnoty naší existence, jako je uchování paměti, tradic a kulturního kódu a jejich předávání z generace na generaci,“ říká kurátorka projektu Maryna Šerbenko.
Zdroj: Ukrajinsky dim
- Sféra kultury přišla během války o 18 % svých pracovníků
Za více než dva roky plnohodnotné války ztratila kulturní sféra Ukrajiny 18 % svých pracovníků. Řekl to pověřený řízením funkce ministra kultury a informační politiky Ukrajiny Rostyslav Karandějev během fóra „Kultura za války. Lidský kapitál“.
„K dnešnímu dni, za více než dva roky války, ztratila naše sféra kultury 18 % svých pracovníků. Nejde jen o umělce, tvůrce, ale i o ty, kteří zajišťují práci kulturních institucí. Každý z nich je pro nás důležitý, bez ohledu na to, v jakém oboru působí: ať už pracuje pro státní, národní, komunální instituci, ať už je to umělec na volné noze, malíř, skladatel nebo zaměstnanec soukromé kulturní instituce”, zdůraznil Karandějev.
Karandějev také vidí obrovský problém v masovému odchodu ukrajinských umělců do zahraničí, ale za mnohem větší výzvu považuje skutečnost, že se na umělecké obory hlásí mnohem méně mladých lidí, než tomu bylo před ruskou invazí.
Zdroj: Ukrinform
- Na Krymu okupanti zničili starobylé město Chersonésos, na jeho místě bylo postaveno divadlo
Rusové na dočasně okupovaném Krymu zcela zničili památník světového významu – starobylé město Chersonésos: na jeho místě postavili otevřené divadlo. Evelina Kravčenko, vedoucí výzkumná pracovnice Archeologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny, o tom řekla na III. mezinárodním fóru expertní sítě Krymské platformy.
Ruští developeři podle ní na místě archeologických vykopávek postavili otevřené divadlo. Zároveň byly nejcennější archeologické nálezy včetně fresek, nádobí, předmětů denní potřeby a ikon převezeny do ruských muzeí. Již 5. července 2023 vyšlo najevo, že okupační správa Sevastopolu připravuje podklady pro vývoz více než 300 000 exponátů z památníku Chersonésos k údajnému restaurování.
Chersonesos se nachází ve městě Sevastopol při pobřeží Černého moře a je to největší antická památka Krymu. Původní město založili v 6. století př. n. l. Řekové. Původní město bylo poměrně rozsáhlé, ve 14. století jej však napadli Turci a Chersonesos zničili. Přesto se mezi travnatými ulicemi s rozvalinami starých chrámů do dnešní doby dochovaly mramorové sloupy z raně křesťanské baziliky, kamenný oblouk nebo byzantská katedrála svatého Volodymyra. Chersonesos patří mezi chráněné ukrajinské památky světového dědictví UNESCO.
Zdroj: Espreso
- Vítězství dědictví: „Skytské zlato“ bude vystaveno v Kyjevě do deokupace Krymu
V červnu 2023 Ukrajina dosáhla historického vítězství na mezinárodním poli: Nejvyšší soud Nizozemska potvrdil rozhodnutí soudů předchozích instancí vrátit vlasti 565 předmětů z výstavy „Krym: Zlato a záhady Černého moře “, které byly vystaveny v Allard Pierson Museum v Amsterdamu. Jedná se o starořecké, starořímské, pozdně skytské, sarmatské, hunské a gotické předměty nalezené v průběhu 19.–21. století. při archeologickém výzkumu na Krymu. Celkem se jedná o více než 2 000 úložných jednotek ze sbírek čtyř krymských muzeí: Centrálního muzea Taurida, historické a kulturní rezervace Kerč, národní rezervace Chersonésos a historické a kulturní rezervace Bachčisaraj.
Tato událost také znamená začátek návratu veškerého nezákonně ukradeného ukrajinského kulturního dědictví, které ruská muzea po staletí nasbírala.
Výstava potrvá do deokupace Krymu. Do té doby bude mít každý návštěvník možnost vidět unikátní artefakty a pocítit svou sounáležitost s bohatou a starověkou kulturou.
Zdroj: Ministerstvo kultury a informatiky Ukrajiny
