Rok 2025 se nese ve znamení významného výročí: uplyne 900 let od smrti kronikáře Kosmy, autora Kroniky Čechů, prvního známého historického díla zachycujícího české dějiny. Cílem je představit osobnost středo- věkého intelektuála v celé její šíři – jako učence, vypravěče i formovatele české historické paměti.
„Program oslav odstartovala v červnu panelová výstava v ambitu Klementina, jež představuje Kosmovu Kroniku Čechů jako živé svědectví o vývoji historického myšlení a psaní,” uvádí generální ředitel NK ČR Tomáš Foltýn. Výstava je doplněna edukačními programy pro školy, metodickými materiály a speciálním vzdělávacím kurzem pro pedagogy. Zvláštní důraz je kladen na to, aby byl Kosmas a jeho dílo přístupné i žákům základních a středních škol v souladu s moderními didaktickými trendy.
Hlavní výstava bude zahájena 25. září v Zrcadlové kapli a Galerii Klementinum a potrvá pouze jeden měsíc. V Zrcadlové kapli budou soustředěny téměř všechny dochované středověké rukopisy Kosmovy kroniky, včetně vzácného Lipského rukopisu s jediným dochovaným vyobrazením autora. Exponáty doplní i rukopisy ze sbírek NK ČR. Galerie nabídne pohled na Kosmův vliv na české dějepisectví i kulturní paměť.
Součástí projektu jsou i publikace a nové technologie: návštěvníci výstavy si budou moci krom katalogu zakoupit novou knihu Živé příběhy zemřelých knížat (Kosmova kronika a ústní tradice) od Tomáše Klimka. „V Národní knihovně se díky umělé inteligenci budou moci návštěvníci také „osobně setkat“ s Kosmou a klást mu otázky“, doplňuje tisková mluvčí NK ČR Martina Košanová. „Po skončení výstavy fyzické bude nejen pro badatele a studenty, ale i pro širokou veřejnost se zájmem o historii a kulturní dědictví zpřístupněna výstava virtuální v digitálním prostředí Manuscriptoria.“
„Kosmova kronika není jen základním pramenem našich dějin, ale i klíčovým textem, který pomáhal formovat českou národní identitu. Jako učitel dějepisu dobře vím, jak silný dopad mohou mít taková díla na studenty – otevírají jim porozumění minulosti a zároveň vztah k vlastní zemi,” uzavírá ministr kultury Martin Baxa.
Prostřednictvím zachovaných rukopisů Kosmovy kroniky samotné, pomocí vzácných his- torických rukopisů a tisků dalších gotických, renesančních a barokních autorů i za pomoci rozmanitých digitálních nástrojů chceme v Národní knihovně návštěvníkům přiblížit příběh nejstaršího zpracování českých dějin.
Výstava ve třech doplňujících se celcích (Zrcadlová kaple, Galerie Klementinum a přízemní ambity Klementina) hledá odpovědi na otázky, do jaké míry je Kosmův text odbornou prací vycházející z ověřených dat a nakolik jde o vyprávění příběhů, vytvářených mnohdy autorovou fantazií a psaných tak, aby vhodně zapadly do celkového konceptu. Kde Kosmas čerpal látku do své kroniky? Zpracovával obecně známou ústní tradici vážící se k významným událostem a postavám, kterou měl převod do textu uchovat pro budoucí generace? A pochopili potomci jeho text? Jak s ním nakládali a jak lze číst devět set let staré dílo dnes?
Přijďte se sami přesvědčit, jaké příběhy a tajemství ukrývá Kosmova kronika. Jak se proměňovalo naše chápání dějin během staletí? A jaké otázky si klademe dnes? V Klementinu na vás čekají odpovědi – a možná i nové otázky.
Výstava se koná pod záštitou prezidenta republiky Petra Pavla a ministra kultury ČR Martina Baxy.
Kompletní informace o výstavách, vstupenkách, programech pro školy i učitele naleznete na webu Národní knihovny www.nkp.cz
Kosmova kronika a české dějiny
Výstava s kritickým katalogem.
Datum konání: 25. 9. 2025 – 23. 10. 2025
Místo konání: Galerie Klementinum
Datum konání: 25. 9. 2025 – 23. 10. 2025
Místo konání: Zrcadlová kaple
Datum konání: 1. 6. 2025 – 23. 10. 2025
Místo konání: výstavní chodby Klementina, přízemí
Výstavu připravili: Marek Fapšo, Ondřej Fúsik, Lucie Heilandová, Tomáš Klimek, Pavel Kordík, Michael Lužný, Martin Wihoda
Odborná spolupráce: Marie Bláhová, Zuzana Bolerazká
Zvláštní poděkování patří všem institucím a jednotlivcům, kteří laskavě zapůjčili exponáty či poskytli materiály ze svých fondů, stejně jako všem těm, kteří svou obětavostí, odborností a podporou přispěli k přípravě a uskutečnění celé výstavy.
Archeologický ústav AV ČR, Praha v. v. i.
Archiv města Brna
Bayerische Staatsbibliothek (Freistaat Bayern)
prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc.
Ing. Miloš Haase
Hudební informační středisko
Lobkowiczké sbírky, Zámek Nelahozeves
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze
Městské muzeum Žamberk
Moravská zemská knihovna v Brně
PhDr. Miroslava Nouzová
Národní galerie Praha
Národní muzeum
Österreichische Nationalbibliothek
Universitätsbibliothek Leipzig
Univerzita Pardubice, Fakulta restaurování
Vědecká knihovna v Olomouci
Württembergische Landesbibliothek (Land Baden-Würtemberg)
Doplňující informace
Kontakt:
Martina Košanová
tisková mluvčí Národní knihovny ČR
T: +420 602 811 320
