Koncertní provedení opery Vězeň (Il prigioniero) italského skladatele Luigiho Dallapiccoly nastuduje s Českou filharmonií britský dirigentsir Antonio Pappano.
Pro orchestr půjde o první setkání s hudbou skladatele, od jehož smrti letos v únoru uplynulo padesát let. Ve druhé polovině večera zazní Klavírní koncert č. 5 Es dur „Císařský“ Ludwiga van Beethovena se sólistou Víkingurem Ólafssonem. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od 26. do 28. listopadu 2025 vždy od 19.30 hodin.
„Dallapiccolův Il Prigioniero nic neztrácí na aktuálnosti. V posledních letech slyšíme hodně o vězních, o paranoii, strachu a o krutosti manipulace. To vše má vazbu i na události, které prožíváme v současnosti,“ uvedl sir Antonio Pappano pro Ladírnu, magazín České filharmonie.
Pod Pappanovým vedením se společně s Českou filharmonií představí Pražský filharmonický sbor, který na koncert připraví hostující sbormistr Simon Halsey. Sólisty opery budou barytonista Brian Mulligan v titulní roli Vězně, sopranistka Ángeles Blancas Gulín jako Matka a ukrajinský tenorista Valentyn Dytjuk, který ztvární Žalářníka a Velkého inkvizitora.
Luigi Dallapiccola komponoval Vězně v letech 1944–1948 a promítl do něj vlastní zkušenost s nesvobodou. Narodil se na Istrii, jeho rodinu během první světové války rakousko-uherské úřady přesunuly do Štýrského Hradce jako politicky nespolehlivou. Silně na něj dopadla i atmosféra druhé světové války a rostoucí perzekuce, kterou prožíval mimo jiné skrze svou židovskou manželku Lauru.
Opera Vězeň volně vychází z povídky La torture par l’espérance (Mučení nadějí) Augusta Villiers de L’Isle–Adam. Původní postavu rabína skladatel proměnil v anonymního vězně, který uvěří v šanci na útěk, ale nakonec pozná, že jeho naděje byla jen součástí kruté manipulace. Hudebně dílo spojuje expresivní melodiku s prvky dodekafonie a vytváří napjatou, psychologicky sevřenou atmosféru. Opera o prologu a jednom dějství poprvé zazněla v rozhlasovém vysílání italské stanice RAI 1. prosince 1949. Premiéra na divadelních prknech se odehrála v Teatro Comunale Fiorentino 20. května 1950, nastudoval ji Hermann Scherchen. V USA pak zazněla poprvé o deset let později pod taktovkou Leopolda Stokowského.
Druhou polovinu večera vyplní Beethovenův Klavírní koncert č. 5 Es dur „Císařský“, nejhranějšíz pětice autorových koncertů pro klavír a také jediný, který kvůli postupující hluchotě Beethoven sám nepremiéroval. Česká filharmonie jej uvedla ve své historii již více než stokrát. K dosavadním interpretům, mezi které patří Rudolf Buchbinder, Hélène Grimaud, Jan Panenka či Rudolf Firkušný, se nyní připojí islandský pianista Víkingur Ólafsson. Ten se k orchestru vrací po dvou letech – naposledy s ním vystoupil v květnu 2023 na Pražském jaru v klavírním koncertu Johna Adamse Must the Devil Have All the Good Tunes? a rok předtím absolvoval s filharmoniky koncerty v Praze a následné německé turné.
Sir Antonio Pappano působí od roku 2024 jako šéfdirigent Londýnského symfonického orchestru, kde vystřídal Simona Rattla, hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie k poctě Rafaela Kubelíka. V letech 2002–2024 byl hudebním ředitelem londýnské Královské opery Covent Garden. Pozici, kterou zastával nejdéle v historii této instituce, na začátku sezony 2025/2026 oficiálně předal Jakubu Hrůšovi, designovanému šéfdirigentovi České filharmonie od sezony 2028/2029.
Kontakt:
Luděk Březina
T: 736 605 620
E: ludek.brezina@ceskafilharmonie.cz
Tereza Šindlerová
T: 720 546 402
E: tereza.sindlerova@ceskafilharmonie.cz
